Po nějaké době se zase vracím ke stripu "Calvin a Hobbes"". Tentokrát je na řadě čtvrtá kniha, která nese název "Calvin a Hobbes 4: Poděsové z jiný planety". Pokud si myslíte, že po třech knihách už víte, co můžete od série čekat, tak máte naprostou pravdu. Dostanete to, co čekáte, ale pořád je zde ona fantazie, jež vás dovede odzbrojit a hlavně vás překvapí tím, co všechno je možné se dvěma postavami vymyslet, a to i když si myslíte, že je dobře znáte. Bill Watterson má v sobě dítě, které dovede probudit, ale zároveň člověka, který o světě přemýšlí a dovede přijít s myšlenkami, které nejsou pro děti typické, ale které právě v tom kontrastu, jak jsou postavy staré a jak se chovají, vyznívají o to silněji.
Kniha "Calvin a Hobbes 4: Poděsové z jiný planety" nemá zase vyloženě stěžejní téma, i když jedno je názvem naznačeno. Přece jen vesmírné výlety jsou pro Calvina celkem typické, i když tentokrát se na jeden takový nevydává jako statečný kosmonaut Sekáč, ale jako Calvin s Hobbesem. Rozhodnou se totiž vydat na Mars, protože naše planeta je lidmi tak zničená, že nemá smysl na ní dál žít. Padne zde pak zajímavá myšlenka, a to ve chvíli, kdy se Calvin vrátí na Zemi. Řekne, že se vrátil proto, že se mimozemšťanům nelíbili, nejspíš proto, že se ufouni bojí, že bychom jim mohli planetu zničit, jako jsme ji zničili sobě. I když je Calvin hajzlík, podobné promluvy jsou od něj prostě odzbrojující. Člověk má pak pocit, že je se světem opravdu něco špatně. A ono je. Díky lidem. Ale neberte komiks jako agitaci, tak rozhodně nefunguje, jen v sobě má i vyšší myšlenky.
Tady bych se chtěl podělit o svůj osobní zážitek a prezentovat to, proč mám sérii "Calvin a Hobbes" tak rád. Knihu "Calvin a Hobbes 4: Poděsové z jiný planety" jsem četl v den, kdy jsem neměl dobrou náladu. Nevím proč, ale celý den jsem byl protivný, nic mě nebavilo, navíc padal internet, a tak jsem nemohl pořádně pracovat. Řekl jsem si, že si tedy budu číst. Výběr knihy "Calvin a Hobbes 4: Poděsové z jiný planety" byl spíše náhodný, respektive nebyl vyloženě záměrný v tom, že bych si chtěl zlepšit náladu. Prostě jsem měl knihu připravenou jako další na čtení. Na jeden zátah jsem se dostal zhruba do poloviny, a když jsem knihu odkládal, protože jsem potřeboval ještě něco dodělat, když internet konečně naskočil, najednou už nebylo všechno problém, najednou jsem nebyl tak protivný a bylo mi celkem fajn.
Nechci tvrdit, že série "Calvin a Hobbes" je lék, to zase ne, ale jsem si jistý, že na vás kniha dovede působit tak, že se prostě budete cítit o něco lépe. V každé sbírce je něco pozitivního, i když ne každý strip je nutně myšlený jen jako vtípek, že se ta pozitivní energie přenáší na vás. Ať už je Bill Watterson vtipný, přemýšlivý nebo dokonce zádumčivý, stejně z jeho komiksu vždy bude vyzařovat jeden základní faktor - láska k životu a ke světu, na kterém žijeme. Tohle je něco, co bychom si měli osvojit, tu úctu k sobě i k ostatním lidem a k prostředí, kde žijeme. Jen mi někdy přijde, že na to prostě nemáme, že už jsme se dostali za takovou hranici, kdy raději budeme nadávat, raději budeme negativní, raději budeme ničit než tvořit. Ale snad je to jen můj pocit.
Žádné komentáře:
Okomentovat