Zaklínač 3: Prokletí vran (The Witcher: Curse of Crows)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako čísla 1 až 5 v minisérii "Curse of Crows" u Dark Horse Comics. Souborně vyšel komiks poprvé v roce 2016. České vydání má 128 stran a prodává se v plné ceně za 329 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.
Scénář: Paul Tobin, Borys Pugacz-Muraszkiewicz a Karolina Stachyr
Kresba: Piotr Kowalski
Když jsem četl knihu "Zaklínač 3: Prokletí vran", měl jsem celou dobu pocit, že se Paul Tobin, poprvé v celé sérii, scenáristicky trápil. V první řadě je to v tom, jak velmi častou používá vypravěčskou zkratku. Jako kdyby se v jednom panelu něco dělo, ale najednou je to useknuté a v dalším panelu už se děje něco jiného. U mě se dostavoval dojem, že mi něco uniká a že čtení není plynulé, jak bych si přál. Jako když si opilec z minulé noci pamatuje jen útržky, ale ne všechno. Jasně, až tak hrozné to není, ale přišlo mi to podobné. Ale není to jediný prvek, který mi na knize "Zaklínač 3: Prokletí vran" z hlediska scénáře vadil. Přitom je kniha pořád dobrá a hlavně má příjemnou, skoro až hororovou atmosféru, která mi ke komiksovému "Zaklínači" sedí.
Tím druhým prvkem, který mi tak neseděl, a proč jsem si myslel, že Paul Tobin s psaním scénáře tápal, je skutečnost, že jednotlivé kapitoly mají trochu epizodní podobu a hlavně na začátku je patrné, že se spíše jedná o natahování děje, aby bylo možné zase vydat příběh alespoň o těch pěti sešitech. První kapitola je toho dokonalým příkladem. V kapitole se sice seznamujeme s postavami, respektive s jednou novou postavou, která není ale pro další dění důležitá. Proto by si jeden myslel, že jejím prostřednictvím se ponoříme hlouběji do postav Geralta a jeho společnice. Společnicí je jeho dcera, také zaklínačka. Jenže v tomhle ohledu moc kapitola nefunguje, a tak mi přišla jen jako nafouknutá bublina.
Pak se konečně postupně dostáváme k tomu hlavnímu příběhu, jehož odhalování je dobré, i když je možné, že jste v závěru očekávali trochu více. Geralt dostal jako novou zakázku zbavit se strigy. Problém je v tom, že striga je jedno z nejmocnějších temných stvoření a on sám už v minulosti poznal, jak silná bestie to je. Nechce nic podcenit, a tak se na zakázku vydává se svou dcerou, která by tím získala také dobrou průpravu. Mimochodem vztahy v "rodině" mezi Geraltem a Ciri a také mezi těmito dvěma a Yennefer jsou zde pojaty zajímavě a koření celý příběh. Interakce mezi nimi jsou dobré a nakonec možná i lepší než finále příběhu, které ani není špatné proto, že by nebylo tolik akční, ale proto, že máte pocit, že se z toho najednou vytratil drive a vy jste úplně nedostali to, v co jste doufali.
Třetí kniha z komiksové série "Zaklínač" je tak trochu zklamáním, ač ji psal stejný scénárista, u kterého jsem si myslel, že zvládá marketingové komiksy mnohem lépe než ostatní. I tohle je toho důkaz, ale už mi nepřišel komiks tak zářný jako jeho dva předchůdci. Najednou už není Zaklínač tak temnou postavou, díky Ciri se do děje dostává humor, což si nemyslím, že je nutně ve prospěch série, alespoň podle toho, jak byla doposud nastavena. Neříkám, že byla bez humoru, ale k tomu, jak je Geralt podáván, se humor zase tolik nehodí, je to narušování jinak třeba velmi dobré, temné atmosféry, která se naštěstí dostala i do knihy "Zaklínač 3: Prokletí vran". I tak ale kniha "Zaklínač 3: Prokletí vran" zůstává tím nejhorším dílem komiksové zaklínačské série.
Tím druhým prvkem, který mi tak neseděl, a proč jsem si myslel, že Paul Tobin s psaním scénáře tápal, je skutečnost, že jednotlivé kapitoly mají trochu epizodní podobu a hlavně na začátku je patrné, že se spíše jedná o natahování děje, aby bylo možné zase vydat příběh alespoň o těch pěti sešitech. První kapitola je toho dokonalým příkladem. V kapitole se sice seznamujeme s postavami, respektive s jednou novou postavou, která není ale pro další dění důležitá. Proto by si jeden myslel, že jejím prostřednictvím se ponoříme hlouběji do postav Geralta a jeho společnice. Společnicí je jeho dcera, také zaklínačka. Jenže v tomhle ohledu moc kapitola nefunguje, a tak mi přišla jen jako nafouknutá bublina.
Pak se konečně postupně dostáváme k tomu hlavnímu příběhu, jehož odhalování je dobré, i když je možné, že jste v závěru očekávali trochu více. Geralt dostal jako novou zakázku zbavit se strigy. Problém je v tom, že striga je jedno z nejmocnějších temných stvoření a on sám už v minulosti poznal, jak silná bestie to je. Nechce nic podcenit, a tak se na zakázku vydává se svou dcerou, která by tím získala také dobrou průpravu. Mimochodem vztahy v "rodině" mezi Geraltem a Ciri a také mezi těmito dvěma a Yennefer jsou zde pojaty zajímavě a koření celý příběh. Interakce mezi nimi jsou dobré a nakonec možná i lepší než finále příběhu, které ani není špatné proto, že by nebylo tolik akční, ale proto, že máte pocit, že se z toho najednou vytratil drive a vy jste úplně nedostali to, v co jste doufali.
Třetí kniha z komiksové série "Zaklínač" je tak trochu zklamáním, ač ji psal stejný scénárista, u kterého jsem si myslel, že zvládá marketingové komiksy mnohem lépe než ostatní. I tohle je toho důkaz, ale už mi nepřišel komiks tak zářný jako jeho dva předchůdci. Najednou už není Zaklínač tak temnou postavou, díky Ciri se do děje dostává humor, což si nemyslím, že je nutně ve prospěch série, alespoň podle toho, jak byla doposud nastavena. Neříkám, že byla bez humoru, ale k tomu, jak je Geralt podáván, se humor zase tolik nehodí, je to narušování jinak třeba velmi dobré, temné atmosféry, která se naštěstí dostala i do knihy "Zaklínač 3: Prokletí vran". I tak ale kniha "Zaklínač 3: Prokletí vran" zůstává tím nejhorším dílem komiksové zaklínačské série.
Komiks "Zaklínač 3: Prokletí vran" zakoupíte na stránkách Crew.
Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Zaklínač 1: Skleněný dům"
"Zaklínač 2: Liščí děti"
Žádné komentáře:
Okomentovat