#DP12: Generations 4: The Thunder - 50%

Autorem recenze je Daniel Palička.

Scénář: Jason Aaron

Kresba: Mahmud Asrar 

Již po čtvrté tady máme sešit z aktuální série "Generations" od Marvelu, která se zaměřuje na starou a novou verzi určitého hrdiny, jenž vystupuje na komiksových stránkách tohoto nakladatelství. Tentokrát přišel na řadu sešit zaměřený na Thora - severského boha hromu v době, kdy využíval sekeru Jarnbjorn a Jane Foster - novou ženskou verzi tohoto boha. Sešit "Generations 4: The Thunder" napsal Jason Aaron patřící mezi nejznámější komiksové autory. U nás ho můžeme znát zejména díky sérii "Skalpy", která je zaměřená hlavně na dospělé čtenáře. U Marvelu se proslavil zejména díky sériím "Punisher MAX", kterou psal po Garthu Ennisovi a "Thor: God of Thunder". Zrovna Thora píše Aaron dost často, jelikož kromě již zmiňované série vytvořil také sérii jménem "Thor", ve které představil Jane Foster jako ženu s mocí Thora. Abych nezapomněl, musím ještě zmínit, že před nějakou dobou napsal příběh "Unworthy Thor" rozdělený do pěti samostatných sešitů, kde se zabýval otázkou, z jakého důvodu nemohl náš klasický Thor zvednout během události "Original Sin" svůj Mjolnir. 

Nyní ale přejděme k hodnocení tohoto čtvrtého sešitu. Příběhově se dostáváme do doby, kdy je náš klasický Thor mladým a nezkušeným mužem, jenž má jediný sen, zvednout kladivo Mjolnir, aby konečně nemusel využívat Jarnbjorn. Odin mu ale neustále klade na srdce, aby kladivo vůbec nezvedal. Nezkušený Asgarďan se kvůli tomu naštve a doletí díky magickému kozlovi na Midgard, kde potká skupinu vikingů, s níž podnikne výpravu do Egypta. Nebyl by to ale komiks o superhrdinech, kdyby se na scéně neobjevila záporná postava. Ihned po příjezdu tak skupina narazí na En Sabah Nura, známějšího pod jménem Apocalypse. Ten na vikingy vyšle své vojáky, načež začíná obrovská bitva, během které všichni spatří osobu držící v ruce samotný Mjolnir. 

Po dvou předchozích sešitech je podle mě tento razantním krokem zpátky, jelikož samotná zápletka podle mě není nijak převratná, což mě celkem překvapuje, jelikož Jason Aaron píše obvykle skvěle. Tudíž nechápu, proč nedokázal tentokrát vytvořit aspoň trochu fungující děj. Navíc, zase tady nehraje roli nic jiného než akce. Příběh není příliš důležitý. Ta první se snaží rozvinout zajímavý děj, ale poslední třetina mi dějově přišla absolutně nezajímavá. Dokonce ani kresba nebyla nijak převratná. Jistě, byla mnohem přehlednější než v "Generations 1: The Strongest", ale nepřišla mi tak kvalitní, abych se s vykulenýma očima koukal na bitvy, jež jsou znázorněny na několika stránkách. 

Tento sešit rozhodně není dokonalý, má své chyby a od Aarona jsem čekal mnohem více, rozhodně bych ho ale nehodnotil úplně negativně. Ano, najdou se zde opravdu podivné situace, kdy se například postavy chovají úplně jinak, než by správně měly (mladý Thor nadává na Odina, Apocalypse bez problémů natahuje ruce apod.), kresba není převratná a příběh taktéž není nic dokonalého, jenže ve výsledku to není tak špatné, jak by se mohlo zdát. Pokud vás tedy zajímá, jak si Jason Aaron s Thorem poradil v sérii "Generations", zkuste si dnešní recenzovaný sešit přečíst. Ostatní tento komiks mohou klidně přeskočit.

Na Comics Blogu najdete recenze na čísla:
"Generations 1: The Strongest"
"Generations 2: The Phoenix"
"Generations 3: The Best"