2017-11-12

#DP28: Generations 10: The Americas - 75%


Autorem recenze je Daniel Palička.


Scénář: Nick Spencer
Kresba: Paul Renaud

Nicka Spencera vám vůbec nemusím představovat, protože jste pravděpodobně slyšeli o jeho práci na Captainu Amerikovi. Tohoto ochránce americké spravedlnosti totiž přetvořil v možnou hrozbu pro všechny hrdiny, kteří ve světě Marvelu existují. Scénárista není zmiňován jenom tak, jelikož on se postaral o scénář ke komiksu "Generations 10: The Americas", kde si vezme na paškál Steva Rogerse se Samem Wilsonem. Před recenzováním bych podotkl jednu důležitou věc: Recenze bude mít dvě části. V té první proberu samotný sešit a ve zbytku bych vyjádřil svůj celkový názor na sérii "Generations", ke které vycházely recenze na jednotlivé sešity. Finální názor bych bral jako jednotný celek, takže nebudu brát ohled pouze na ty dobré sešity. 

Příběh začíná při vyslýchání Sama Wilsona speciálními agenty. Ti totiž chtějí vědět, co se stalo při bitvě u Washington DC (na tu došlo během komiksové události "Secret Empire"). Sam jim postupně začne všechno vysvětlovat, díky čemuž zjišťujeme, že mnozí hrdinové byli pomocí Kosmické kostky přesunuti do minulosti, aby mohli potkat své ikony. Každý hrdina skončil v jiném období a na jiném místě. Wilson se objeví na náměstí, kde potká jednoho milého člověka, díky kterému získá práci kuchaře. Zároveň si vytvoří novou identitu, aby případně nedošlo k časovému paradoxu. Náš hrdina si žije, až nakonec dojde na moment, kdy bude muset jít do armády, která bude bojovat proti nacistům za období druhé světové války. Tam potká mnoho různých vojáků, z nichž jeden ho zaujal nejvíce - Steve Rogers nosící modrý oblek a držící štít s americkými barvami. S ním bude chtít spojit síly, aby následně mohli úspěšně vyhrávat válečné bitvy. 

Zní to sice poměrně šíleně, ale na rozdíl od předešlých čísel celé série mi toto přišlo zajímavé zejména kvůli stylu vyprávění, Nick Spencer si totiž dost vyhrál s charakterem Sama Wilsona a tento sešit z něj udělal poměrně zajímavou postavu. Zároveň mi přijde zajímavé, že tento autor sice má touhu dávat do komiksu politická témata nebo konflikty za lidská práva, ale tady to skvěle funguje. Jak jistě víte, podobnou věc udělala scénáristka G. Willow Wilson, když do "Generations 8: The Marvels" dodala dialogy s názory na práva žen, které mi moc do samotného komiksu nepasovaly. Tady ovšem skvěle vyniknou a komiks aspoň dostává větší hloubku. Zase na druhou stranu, musí se uznat jedna věc. Samovy myšlenky mi přišly dost propracované, zatímco obyčejně dialogy byly sice čitelné, ovšem ne vždy perfektní.

Nyní přecházíme na kresbu, která mě osobně překvapila. Paul Renaud se totiž z nějakého záhadného důvodu (pravděpodobně) snažil kreslit tak, aby mnoho panelů připomínalo Capa od Eda Brubakera. Já vím, není to na úrovni panelů, které byly u Brubakera, jenže pokud se podíváte na barvy, tak uvidíte dost velkou podobnost, což nepočítejte jako negativum, spíše to můžete zařadit mezi pozitivní prvky tohoto sešitu. A abych nezapomněl, musím zmínit konec, protože ten Spencer napsal hodně zajímavě. Má své kouzlo, překvapí vás a zároveň vám vysvětlí, proč se v budoucnosti bude dít to, co se má stát. O čem konkrétně mluvím, raději nebudu vysvětlovat, jelikož chci, abyste byli překvapeni podobně jako já, takový konec jsem totiž neočekával.

Nyní přejděme k finálnímu hodnocení. "Generations 10: The Americas" patří mezi jedny z těch lepších sešitů ze série "Generations", poněvadž nebyl průměrný, ani podprůměrný. Komiks jakožto závěr funguje dobře, takže rozhodně nebudete zklamání. Nyní přecházíme do druhé části na krátké zhodnocení celé této série.


"Generations" není dokonalou sérií, má své chyby, zápletka se mnohdy pořád dokola opakuje (hrdina se objeví v minulosti, potká svůj hrdinský vzor), avšak najdou se sešity, u nichž se scénáristé snaží vytvořit zajímavou, zároveň však fungující zápletku. Rozhodně bych nedoporučoval číst všechno a už vůbec nezkoušejte celou sérii číst najednou. Zkuste si vybrat sešity, kterým jsem udělil 70 % a více, ty totiž mají docela poutavý děj, neřeší se tam pouze akce a zároveň se autoři snaží psát co nejlépe. Celkem za to ještě stojí sešit zaměřený na Iron Mana od Briana Michaela Bendise, který by vás mohl zaujmout. Zbytek už za moc nestojí, jedná se totiž o průměr, v jednom případě dokonce o podprůměr. 

Žádné komentáře:

Okomentovat