Autorem recenze je Daniel Palička.
Scénář: Matthew Rosenberg
Kresba: Ben Torres, Miguel Sepulveda
Kingpin mi přijde jako zajímavý zločinec z komiksů od Marvelu, protože nemá typické charakterové vlastnosti, který má každý druhý záporák. Je inteligentní, vypočítavý a taktéž dokáže být výborným stratégem. Proto jsem byl zvědavý, jakým způsobem si scénárista Matthew Rosenberg poradí se samostatnou minisérií tohoto šéfa zločineckého podsvětí. Předem musím opětovně zmínit důležitou informaci: Tato série vycházela v rámci "Running with the Devil" - dějové linie, která byla zaměřena na identitu Daredevila. "Kingpin" je stejně jako "Bullseye" a "Elektra", kteří také vycházeli kvůli již zmiňované příběhové linii, kompletně samostatný, takže v podstatě nemusíte znát dění jiných komiksů, protože "Kingpin" na nic podstatného nenavazuje. Zároveň se ovšem hodí upozornit ještě na jednu věc. Minisérie má sice jméno "Kingpin", ale ten tady účinkuje zejména kvůli tomu, aby se nějakým způsobem mohl vyvíjet děj. Takže pokud jste nováčci a chcete sérii o jednom z největších nepřátel Daredevila, klidně si příběh přečtěte, jenže nepočítejte s tím, že by tady Wilson Fisk byl napsán tak skvěle jako třeba v "Born Again" od Franka Millera.
Obvykle začínám rozebírat příběh, ovšem teď udělám změnu, budu se nejdříve zaměřovat na styl kresby. "Kingpin" měl dohromady 5 sešitů, na kterých se o kresbu postarali rovnou 2 lidé - Ben Torres a Miguel Sepulveda. Zatímco druhý zmiňovaný kreslíř pracoval pouze na jednom sešitu, první se postaral o čtyři. Sepulveda kreslí dost dobře a jeho styl se mi pro účely této série líbil. Je škoda, že nenakreslil všechny sešity, protože tento člověk dokázal vytvořit krásnější panely než Torres. S ním mám problémy. Na jednu stranu umí skvěle navodit atmosféru, což dokazuje zejména v prvním sešitě, kdy mi zejména kvůli barvám mnoho panelů připomínalo styl, kterým kreslí Tim Sale. Jenže zároveň mi tyto panely připadaly zvláštní z několika důvodů. Prvně musím zmínit kreslení postav, kdy většina charakterů musí mít co nejvíce výrazné oči, díky čemuž se při čtení začnete ptát sami sebe, zda čtete vážný komiks nebo pokus o napodobení dospělého komiksu. Navíc, kreslíř nedokáže nakreslit dokonalé prostředí, takže vzniká několik problémů. Postavy na mnoha panelech vypadají nepřirozeně, někdy dokonce připomínají jednoduché bílé siluety a prostředí občas působí jako koncept z počítačové hry. Pokud se totiž například při jedné scéně podíváte na podlahu, bude vám připomínat bloky z Minecraftu. A ne, teď si opravdu nedělám legraci, myslím to vážně. Kresba tedy sice není špatná, ale rozhodně není kvůli několika již zmiňovaným problémům dokonalá.
Nyní si konečně řekneme, o čem rozpráví samotný příběh. V hlavní roli vystupuje novinářka Sarah Dewey, která si na chvíli popovídá s Wilsonem Fiskem - zločincem, který chce být napraven a chce dokázat, že ve skutečnosti není zločinec. Proto novinářku požádá o napsání knihy, která by o Fiskovi mluvila čistě pozitivně a ukázala by, že není krutým člověkem, jak si mnozí lidé mohou myslet. Musím říci, že zápletka je hodně zajímavá, ke Kingpinovi se hodí, ovšem zpracování mi už nepřijde tak skvělé. Na této minisérií mi vadí jeden podstatný problém, oproti "Bullseyovi" nebo "Elektře" totiž nemá poutavý děj, u kterého bych si chtěl přečíst další část. Místo toho jsem si několikrát říkal, zda už mám přestat číst, nebo ne. Tento pocit jsem u dvou již zmíněných minisérií vůbec neměl a já se kvůli tomu musel překonat, abych všechno dokázal přečíst za jeden den. Když už zmiňuji příběh, tak také zmíním další problém - styl vyprávění.
Já proti pomalému vyprávění nic nemám, protože mnohdy napomáhá rozvinutí děje, autor si může psát propracované dialogy mezi postavami a zároveň také dostane možnost mnohem lépe ukázat jednotlivé vztahy. Tady ovšem pomalé tempo ničemu nepomáhá, takže sice budete číst konverzační sekvence, ale ty nejsou ze 70 % nijak převratné. Zbytek zahrnuje poměrně kvalitní konverzace, kdy se například novinářka baví s Kingpinem, mluví s Mattem Murdockem, později dokonce s Daredevilem, stará se o svou rodinu, přátele, různé zločince, kteří chtějí bojovat proti Fiskovi a také přemýšlí nad tím, jak napsat onu knihu. Všechny aspekty dobře fungují. Rosenberg si podle mě dal více záležet na hlavní hrdince, jelikož ta mi přišla během celého čtení nejzajímavější ze všech charakterů, překvapivě překonala i krále zločinu.
Největším negativem ovšem je poslední číslo, což byla tragédie. Konec je neskutečně špatný. Celé budování děje nemuselo skončit tak příšerně, jak to skončilo. Nebudu ovšem psát, jakým způsobem byla tato minisérie ukončena, protože podle mě byste tomu vůbec nechtěli věřit.
Co bych tedy mohl ve výsledku říci o minisérii "Kingpin"? Ze všech těch nových krátkých sérií o postavách z daredevilovské mytologie se jedná o nejslabší kousek, který je z celkového hlediska ryzí průměr. Sice bych našel nějaká pozitiva, jenže negativa je ubíjejí. "Kingpin" sice není špatný, ovšem od jedné z nejlepších zločineckých postav ze světa Marvelu bych čekal něco kvalitnějšího.
Žádné komentáře:
Okomentovat