Autorem recenze je Daniel Palička.
Scénář: Marc Guggenheim, Phil Jimenez, Stan Lee
Kresba: Mike Mayhew, Phil Jimenez, Steve Ditko
O komiksu "Spider-Man: Origin of the Hunter" se mluví dost těžce, jelikož v něm najdete dohromady čtyři různé příběhy, z nichž tři jsou částečně propojené a čtvrtý stojí sám za sebe. Navíc, dva příběhy jsou ze šedesátých let, kdy Spider-Mana psal Stan Lee, takže se tento sešit opravdu špatně hodnotí. Určitě si říkáte, proč by se někdo z bossů Marvelu rozhodl dát jedny z těch nejstarších spider-manovských příběhů do jednoho sešitu. Na to existuje dost lehká odpověď. Sešit totiž vyšel v době, kdy se v hlavní spider-manovské sérii jménem "Amazing Spider-Man" začala řešit událost "Grim Hunt" zaměřující se na Lovce Kravena, jenž byl dlouhodobě mrtvý (pokud jste četli knihu "Ultimátní komiksový komplet 8: The Amazing Spider-Man - Kravenův poslední lov", tak víte proč a jakým způsobem zemřel). Kvůli tomu vyšel "Spider-Man: Origin of the Hunter", což má být něco mezi představením samotného Kravena a bonus k příběhu "Grim Hunt". Teď už se ale vrhněme na jednotlivé příběhy.
Prvně si představíme "Framing Frequence". Jedná se o hodně zvláštní povídku, kterou napsal Marc Guggenheim a nakreslil Mike Mayhew. Na první stránce totiž vidíme Anu Kravinoffovou. Ta našla deník patřící Lovci Kravenovi. Sama si ho začne číst, díky čemuž zjistí, jaké to bylo, když se poprvé utkal se Spider-Manem. Po pár stránkách se však přesouváte k příběhu od Stana Leeho, ve kterém se poprvé objevil Kraven. Nutno podotknout jednu důležitou věc: Tento příběh má speciální předělané barevné provedení, tím pádem barvy nevypadají zastarale. To stejné platí o sešitu, v němž se jeden z nejznámějších lovců na světě rozhodne již po druhé za svou kariéru udělat lov na pavoučího muže. Tato stará díla od Stana Leeho, jejichž jména jsou "Kraven the Hunter" a "Thrill of the Hunter", jsou částečně propojené. "Framing Frequence" totiž má stránky, které slouží jako speciální doplnění děje, jež by vám mělo objasnit některé konkrétní motivace postav. Zejména ty u titulního lovce si zaslouží podrobné vysvětlení.
Upřímně, všechny již zmiňované příběhy mě moc nezaujaly, svou kvalitou mi přišly pouze průměrné. Zatímco ten Guggenheimův vás nijak nepřekvapí a budete si říkat, proč se na některých místech stalo to, co se stalo, tak ty od Leeho jsou zase příliš naivní. Já osobně mám Stanova Spideyho hodně rád a vím, jsou to komiksy z šedesátých let, ale přišly mi šíleně upovídané. Přepracovaná kresba byla sice pěkná (díky ní totiž akční sekvence působily lépe), ale i tak kvalita obou komiksů není příliš velká. Jistě, najdou se tady pěkné momenty a Kravenův plán na ulovení Spider-Mana ve druhém komiksu mi přišel zajímavý, ale ve výsledku to zase tak skvělé není. Nakonec tady máme kratší povídku "Loose Ends" od Phila Jimeneze, v níž opět máme možnost poznat Anu Kravinoffovou. Jde o povídku navazující na určité události, které vám jsou představeny v rámci speciální rekapitulační stránky, ve které se stručně dozvíte, co předcházelo, za což dávám palec nahoru. Zase na druhou stranu, "Loose Ends" si nezaslouží palec nahoru a ani palec dolů, dle mého si ho zaslouží hodnocení někde mezi tím, protože ve výsledku jde opět o čistý průměr, který sice neurazí, ale nenadchne vás.
Ve výsledku bych tedy sešit "Spider-Man: Origin of the Hunter" řadil do kategorie průměrných komiksů, jež vás nedokážou zaujmout natolik, abyste je mohli ve srovnání s ostatními chválit. Jako představení jednoho ze Spider-Manových nepřátel sice vcelku funguje dobře, ale i přesto bych vám radil si přečíst jiné příběhy, které jsou mnohem zajímavější a lepší po stránce kvality.
Žádné komentáře:
Okomentovat