Autorem recenze je Daniel Palička.
Scénář: Chris Claremont
Kresba: Tom Raney
Chris Claremont dodnes patří mezi jedny z nejuznávanějších komiksových autorů, nebýt jeho, tak bychom tady totiž neměli druhou generaci X-Menů, světoborné příběhy, z nichž je důležité zmínit zejména "God Loves, Man Kills", "Days of Future Past", "Dark Phoenix Saga" nebo "Giant-Size X-Men 1" a také bychom tady neměli fanoušky oblíbený superhrdinský tým Excalibur, jehož původ v komiksu sahá až do Velké Británie. Tohoto autora si jednoduše budeme pamatovat, protože dokázal během sedmdesátých a také během pozdějších let sérii tohoto mutantského týmu nakopnout. Zároveň v moderní době vytvořil komiksovou trilogii "X-Men: The End", která pojednává o tom, jak by vypadalo poslední mutantské dobrodružství. O trilogii "The End" bych teď ovšem nepsal, místo toho bych milerád zhodnotil samostatný sešit z jedné z nejzajímavějších komiksových sérii u Marvelu, kterou je "What If?". "What If?" má být samostatná série, která nám prostřednictvím jednoho sešitu, někdy klidně i dvou a více, odvypráví příběh z alternativní reality, která je podobná té hlavní marvelovské realitě, jen s tím rozdílem, že se určitá konkrétní událost udála alternativním způsobem. Recenzovaný sešit nám odpoví na to, jaké by to bylo, kdyby Magneto spolu s Profesorem X založili tým X-Menů společně.
Celková premisa příběhu rozhodně zní zajímavě. Už na prvních stránkách můžeme spatřit Pozorovatele, který nám postupně ukazuje pozměněné části minulosti s Charlesem Xavierem a Erikem Lehnsherrem. Posléze se přesouváme do přítomnosti, kde máme možnost spatřit úplně jiný tým, který jsme neměli šanci vidět. Máme v něm klasické členy, kteří ovšem jsou úplně jiní (jmenovitě bych zmínil například Kitty Pryde neboli Shadowcat), kromě toho ale také uvidíme záporné charaktery, které se v této realitě chovají kladně. Například taková Mystique patří mezi jedny z mála původních nepřátel X-Menů, která tady v tomto příběhu patří mezi mutanty ze Školy pro nadanou mládež. Mně osobně tyto změny nevadí, proč by taky ne, když se jedná o alternativní realitu. Líbí se mi fakt, že Claremont se nebojí experimentovat, na mnoha místech tím pádem uvidíte zajímavé interakce, které rozhodně vůbec nepůsobí špatně, třeba scény mezi Xavierem a Lehnsherrem byly zajímavé, stejně tak pasáže se studenty ze školy. Všechno jsou to sice hezké věci, ovšem komiks neexceluje z několika pádných důvodů.
Prvně bych zmínil problém, který mám s celkovou řadou "What If?". Autoři v ní sice dokážou vyprávět sáhodlouhé příběhy do pěti až šesti sešitů, případně kratší "povídky" rozdělené do dvou nebo aspoň tří částí, jenže z větší části vám série nabídne pouze jednorázové příběhy, které jsou uzavřené a nikdo se k nim (až na pár výjimek) vůbec nevrátil. Navíc, pokud scénárista buduje zajímavý děj, který narve do jednoho jediného sešitu, tak nemusí působit uceleně a budete si říkat, že něčeho takového byste chtěli ještě více, ale vy to bohužel nakonec nedostanete. Zrovna takovým případem je recenzovaný komiks. Mnoho pasáží bylo zbytečně natahovaných, jiné byly naopak poměrně krátké, takže ve výsledku nezapůsobily dobře. Některé dějové linie jsou k tomu všemu neuzavřené a absolutně tedy nemělo smysl je v komiksu rozvíjet.
Abych skončil nějak pozitivně, zmíním kresbu Toma Rayneho (toho u nás můžete znát díky knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans"), ta sice není nijak převratná, ale pro účely komiksu posloužila poměrně dobře. Pěkně ji doplňují výrazné barvy, takže se máte na co koukat. Na závěr bych se nakonec vyjádřil tímto způsobem: Jsem prostě a jednoduše zklamaný, protože legenda jakou je Chris Claremont dokázala napsat skvělé příběhy s X-Meny, tudíž nechápu, proč tento dopadl tak, jak dopadl. Není to sice katastrofa, ale jedna se o průměrné čtení, které není kromě nápadu s novou verzí naší reality ničím výjimečným. Od jedné z největších komiksových legend jsem toho jednoduše čekal více. Co už se dá dělat. Snad se poštěstí někdy příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat