Vydalo nakladatelství
Crew v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako kapitoly 11 až 11 příběhu "Tógoku Ošu", kapitoly 1 až 6 příběhu "Kdo chce polapit tygří mláďata, musí do doupěte tygřice" a kapitoly 1 až 12 příběhu "Granátová jablka" v sérii "Crying Freeman" (japonsky クライング フリーマン, v japonské transkripci "Kuraingu Furiiman") souborně v tomto vydání v roce 2006 u
Dark Horse, původně vycházelo pod nakladatelstvím
Shogakukan týdně od roku 1986. České vydání má 408 stran a prodává se v plné ceně za 389 Kč.
Nemůžu si pomoct, ale tohle byla prostě láska na první pohled. Nemyslím teď knihu "Crying Freeman: Plačící drak 4", ale celou sérii "Crying Freeman: Plačící drak" Je to jedna z prvních mang, které jsem četl, a také jedna z těch, které čtu nejdéle. Naprosto záměrně. Prostě si chci užívat ten příběh dlouho, takže od recenze knihy "
Crying Freeman: Plačící drak 3" už uplynuly více jak dva roky. Návrat k postavám je vždy silný a intenzivní a já je chci poznávat co nejdéle. Mám ale pocit, že pátou knihu už nebudu tak dlouho odsouvat. Chci vědět, jak to skončí a chci si užívat tu úchvatnou kresbu, kterou nám
Rjóiči Ikegami přináší. Každý panel je nádherný, každý je úchvatný a popravdě mě mrzí jen jedna jediná věc - cenzura. Bez ní by to bylo dechberoucí a některé panely by ještě více udeřily na čtenářův zážitek.
K ději se dá říct, že se v podstatě odvíjí celkem jednoduchým způsobem. Sto osm draků je silnou organizací, která má teď v čele Freemana. Dá se o něm říct, že je to nejlepší zabiják na Zemi, anebo alespoň takovým způsobem je prezentován. Proto se dá očekávat, že se najdou tací, kteří se pokusí právě tohoto nejlepšího zabijáka na Zemi dostat. A jejich plány jsou různorodé, různě šílené a vycházejí z různých motivací. Někdy ho nechtějí zabít, někdy ho chtějí pro jiné účely. V tomhle je manga celkem příjemně ujetá a je vidět, že se tvůrci hodně - snad ještě více než dříve - pustili do vod sexuality a intimností. Vztah Freemana a jeho ženy je pak podán zajímavě, kdy věrnost není rozhodujícím faktorem, protože mnohem důležitější je to, že by jeden pro druhého udělali skutečně cokoli, aby znovu mohli být spolu. Je to jiné vnímání vztahu mezi mužem a ženou, ale není zvrácené, je ve své jinakosti silné a krásné.
Postavy jsou silnou stránkou komiksu "Crying Freeman: Plačící drak 4" a Rjóiči se vyžívá v jejich kreslení. To, že má slabost pro potetovaná těla, to už je celkem jasné. Ale mnohem důležitější mi přijde, že se zbytečně nesoustředí jen na tělo, které považujeme za krásné. Osobně si velmi užívám, když se na scéně objeví Paj Ja Šan, jejíž velikost je tak impozantní a pro mainstream tak málo častá, že prostě působí osvěžujícím dojmem, což je dáno i skutečností, že je většinou nahá. Za mě je to jedna z nejlepších postav v celé sérii, a to právě díky přirozenosti a otevřenosti, s jakou je zobrazována. Jako kdyby se manga snažila říct i to, že je jedno, jak vypadáme, jsme na tom všichni stejně. Až na to, že Paj Ja Šan je ještě skvělým zabijákem.
"Crying Freeman: Plačící drak 4" je oslavou lidského těla a sexu, a to v různých podobách. Přesto je zde i děj, který má svoje zvraty a který je v některých chvílích krásně béčkový, stejně jako si v jiných chvílích říkáte, že tohle je vlastně docela chytré. "Crying Freeman: Plačící drak se pro mě stal srdcovou záležitostí a já na něj prostě nenechám dopustit. Je možné mu vytknout opakování, kdy někdy máte pocit, že i záběry na Freemana jsou obdobné, že se děj vlastně nikam neposouvá, že je to jen snaha vyhnout se nějakému dalšímu šílenému plánu a zbavit se protivníků, ale ta kresba a tempo vás dovedou tak strhnout, že tohle tvůrcům odpustíte. Pro mě je tohle jedna z nejlepších mang, jaké jsem kdy četl. A vlastně i jeden z nejlepších komiksů vůbec. Prostě mi dokonale sedí.
Komiks "
Crying Freeman: Plačící drak 4"
zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.
Žádné komentáře:
Okomentovat