Neil Gaiman a Dave McKean jsou taková nerozlučná dvojka, i když Dave rozhodně nekreslil každý Neilův komiks, například v rámci série "Sandman" mu zůstal věrný a nakreslil obálky pro jednotlivé sešity této uznávané, oceňované a milované série. Společně vytvořili na začátku svých kariér například komiks "
Vraždy a housle", ale také se pustili do superhrdinského tématu, a to právě komiksem "Černá orchidej". Že to nezní jako jméno superhrdinky? Ale skutečně se jedná o superhrdinku, která vznikla pro DC v roce 1973. Až v roce 1988 ji pak Neil Gaiman v lehce pozměněné podobě použil pro tuto svou knihu, kterou Dave McKean ilustroval. A co si budeme povídat, je to především Davova ilustrace, která v této knize vyčnívá, a to i přesto, že Neil stvořil příběh, který nabourává zažité superhrdinské pořádky.
Černá orchidej je superhrdinka, která se snaží dostávat zloduchy spíše na jejich slabiny, chce se jim vetřít do života, a pak je dostat. Tohle alespoň dělá na začátku knihy "Černá orchidej". Infiltrovala mafiánskou skupinu a snaží se ji rozežrat zevnitř. Jenže jak to tak v superhrdinských komiksech bývá, něco se pokazí. Jenže tentokrát se to pokazí hodně. Černá orchidej je prozrazena a umírá. Ne, tohle opravdu není začátek, který by si superhrdina představoval. Ale je jasné, že tohle by si Gaiman asi těžko dovolil s někým, kdo je hodně známý. Černá orchidej byla hodě vedlejší hrdinkou, a tak bylo možné s ní udělat trochu něco jiného než s hrdiny, kteří hrají první ligu. Ale díky tomu mohl Neil udělat skutečně něco, co by nikdo nečekal. A úvod tohoto komiksu takový je.
Jenže pak "Černá orchidej" spadne do něčeho, co by se dalo nazvat jako velmi umělecký pokus o superhrdinský komiks, kde se autor ani tak moc nesnaží filosofovat, jako spíše zamýšlet nad tím, kam může postavy zavést a co se jim bude honit hlavou, pokud se stalo něco, co naprosto změnilo jejich život, anebo co naopak něco vytvořilo. Smrt Černé orchideje vede k událostem, které dají vzniknout novým postavám. A tady dochází k tomu, jako by se chtěl Neil trochu srovnat s Davovou kresbou, která dovede být celkem psychedelická. A takový je místy i scénář. Je trochu zamotaný spíše ve slovech než v ději samotném, kdy děj vede kupředu jednoznačnou cestou, která může skončit pro čtenáře klidně i zklamáním. Tady je nutné mít jiná očekávání než superhrdinského komiksu. Protože on to vlastně vůbec superhrdinský komiks není.
Komiks "Černá orchidej" vás může ohromit v tom, jak je dějový komiks prezentován skvělou Davovou kresbou, jenž dovede být fotorealistický, stejně jako surreálný, přesný stejně jako snový. Už tehdy dokázal Dave McKean, že má specifický styl, který je jedinečný, úchvatný a přesto je možné jej využít pro komiks. Jeho spojení s Neilem Gaimanem je symbiózou, která vytvořila zajímavá díla a "Černá orchidej" je jednou z nich, ale přesto mám pocit, že Neilem Gaiman se zde přece jen ještě rozehříval k tomu, co přijde, kdežto Dave McKean už měl jistou ruku a dokázal svoje koláže zakomponovat i do panelů komiksů. Tohle je na něm skutečně skvělé. Výtečně si hraje s obrazem a dovede na vás zapůsobit i tam, kde to scénář nedokáže. A v mém případě to scénáře tentokrát tolik nedokázal, ale Davova kresba to bohatě vynahradila.
Žádné komentáře:
Okomentovat