Autorem recenze je Daniel Palička.
Scénář: Tom Taylor
Kresba: Mahmud Asrar, Pascal Alixe
Nevím, zda se mnou budete na sto procent souhlasit, ale vždycky, když se člověk zeptá, jací autoři jsou v Marvelu aktuálně ti nejlepší, tak dostane odpověď v podobě pěti významných jmen. Konkrétně tedy Donny Cates, Chip Zdarsky, Kelly Thompson, Dennis Hopeless a Tom Taylor. Aspoň takhle by vám mnozí fanoušci odpověděli v zahraničí. Samozřejmě, zmínit by se dali i další, jmenovitě Jeff Lemire nebo Jason Aaron, ale tato pětice autorů, mezi nimiž najdete i jednu velmi zkušenou scénáristku, si zaslouží největší obdiv. A v rámci této recenze bychom se podívali na posledního jmenovaného scénáristu, kterým je Tom Taylor, který si vybudoval jméno u DC řadou "Injustice: Gods Among Us" podle stejnojmenné hry. U Marvelu si fanoušky získal hlavně díky "All-New Wolverine", která dosahuje vysokých kvalit. Nicméně, tuhle dnes odložíme stranou, protože místo toho tady máme řadu "X-Men Red" s její první knihou, jež nese podtitul "The Hate Machine".
O co se vůbec jedná? "X-Men Red" je nová týmová řada, která začala vycházet poměrně nedávno. Abych se přiznal, po dočtení mám pocit, že tato série mezi všemi mutantskými řadami výrazně chyběla, jelikož v ní sledujeme, jak se zajímavá parta pod vedením mutantky Jean Grey musí vypořádat s nově narůstající nenávistí vůči mutantům po celém světě. A ne, nejedná se pouze o klasický scénář, kdy hrdinové jdou bojovat proti záporákům, protože v rámci klasického superhrdinského žánru musí. Máme zde sice tajemného nepřítele X-Menů, který se po dlouhé době vrací na scénu, jelikož už se dlouho výrazněji neukázal, ale ten je zde spíše proto, aby tahal za nitky. Významnou část celého komiksu tvoří převážně dospělá témata, mezi nimiž najdeme protesty proti mutantské rase, politická jednání napříč různými zeměmi světa a podobné věci. Nicméně to, že zde něco takového je, vůbec není špatné, protože v mnoha případech to dává smysl. A k celkovému tónu série to navíc dost přispívá.
Když už jsme u toho, tak kromě dějové zápletky, která je sama o sobě výborná, stojí za zmínku taktéž celý tým. Máme zde telepatku Jean, která vstala z mrtvých, protože došlo k "Phoenix Resurrection" v rámci iniciativy "Marvel Legacy", a která se zároveň musí vypořádat s problémy moderní společnosti. Do toho tady máme Nightcrawlera, Gabby alias Honey Badger a Lauru coby All-New Wolverine, protože Taylor má očividně tyto postavy dost v lásce, Namora a pár dalších mutantů, mezi nimiž najdeme také nezkušené nováčky, kteří se v rámci X-Menů objevují historicky poprvé. A Taylor překvapivě dává každé postavě prostor, díky čemuž vám přirostou k srdci. Navíc to, že X-Meni mají zase zpátky starou mutantku, ničemu nevadí. Spíše jsem za tohle docela rád, protože významní mutanti ze staré školy ještě stále mají i dnes co nabídnout. Přesně tohle platí pro již zmíněnou Jean, u které mi ani tak moc nevadí její nová uniforma. Avšak to ani u ostatních členů týmu, protože ti mají také povedené outfity.
Hlavní dějová linie tady je v pěti sešitech, které měl na starosti skvělý kreslíř Mahmud Asrar, který svou práci odvádí dost dobře. V nich děj plyne dost rychle, což sice ne pro každého může být úplně ideální, ale ve výsledku to funguje dobře. Vzhledem k tomu, že série bude ještě nadále pokračovat, tak je jasné, že autor si nechává otevřená vrátka na budoucí příběhy. Je to logické, protože některé postavy si ještě zaslouží výrazný vývoj, což platí zejména u nováčků, protože ti sice prostor dostali, aby si vás dokázali získat, ale podle mě ne natolik, abyste si rovnou teď řekli, že mají to nejdůležitější dořešené. Navíc, pokud chcete něco klidnějšího, je zde speciální "Annual", který kreslil Pascal Alixe. Jeho styl je dost specifický, protože si s detaily dává docela dost záležet. Někdy mu to sice párkrát ujede na obličejích a končetinách, ale jinak to je absolutně v pořádku.
Ve výsledku tedy můžu říci, že "X-Men Red, Vol. 1: The Hate Machine" bych mohl všem fanouškům X-Menů vřele doporučit. Jde vidět, že Tom Taylor si s tím dal opravdu práci, protože na kvalitě to jde poznat. Mám vůči první knize sice pár drobností, avšak z velké části převažují pozitiva. Na samotný závěr tedy můžu jenom přiznat, že na pokračování, jehož bychom se snad měli v blízké době dočkat, se nesmírně těším.
Žádné komentáře:
Okomentovat