Garth Ennis má rád válku, to už jsme si říkali. Objevuje se ve většině jeho příbězích. A nesmí chybět ani ve chvíli, kdy dostane na hraní takovou postavu, jakou je Nick Fury. Tady navíc Garth Ennis využil možnosti, že Fury je postavou, která se objevovala už za druhé světové války, a tak napsal příběh, kdy Fury ještě nemá nic společného s organizací S.H.I.E.L.D. a vlastně ještě ani není tím obávaným člověkem, v jakého se postupně vyklubal. Nečekejte špionážní komiks, čekejte komiks, který bude čistě válečný. Musím říct, že na začátku jsem měl co dělat, abych u příběhu zůstal, protože první kapitola mi přišla taková překotná a nelíbilo se mi, jak je skokově vedena. Pochopíte její význam pro další dění, ale to nutně neznamená, že se jedná o úvod, který vás nakopne a naladí na další průběh.
I když kniha "Fury: Mírotvůrce" tvoří větší příběh, z prvních čtyř kapitol budete mít pocit, že se jedná o uzavřené epizody, které až s finálními sešity vytvářejí kompaktní příběh, který se prolíná celou válkou a který má začátek právě v první kapitole knihy. Tady Garth Ennis ukazuje, že je dobrým vypravěčem a že jednotlivé kapitoly nejsou jen výplňové, ale mají smysl pro celkový příběh a celkový dojem, který z dění a hlavně z chování postav budete mít. Pro pochopení jejich motivací je to nezbytné. Nutně to ale neznamená, že budete z prezentovaného dění odvaření a že vás každá epizoda bude bavit. Jako kdyby zde byl Nick Fury jen postavou, která si tak nějak proplouvá válkou, sem tam zasáhne do nějaké operace, ale její vývoj není tak zásadní, jako je zásadní, aby se podílel na operaci Mírotvůrce, k níž se kniha dostává až ve druhé polovině.
Kniha "Fury: Mírotvůrce" není Garth Ennis v nejlepší formě. Na druhou stranu tu máme kresbu Darricka Robertsona, která v dobré formě je. Jeho bojové, válečné a krvavé scény jsou prostě parádní, jak bych od něj očekával. Přesto mám i v jeho případě jednu výhradu. Nick Fury je v jeho podání trochu nerozpoznatelný. Jasně, na jednu stranu je to tím, že ještě nemá pásku přes oko, na druhou stranu je to tím, že vypadá tuctově jako mnohé jiné postavy, což je škoda, protože zrovna Fury je postavou zajímavou. Možná kdyby už tenkrát měl ty svoje ikonické šediny, i když ty přišly s věkem. Postava trochu zapadá, což je škoda. Ale ono to není jen kresbou, ono je to dáno i jejím místem v příběhu. Jako kdyby byl Fury až druhotným charakterem.
Tím, co se dostává do popředí, je válka samotná, mise, na kterou jsou vojáci vysláni. Skoro si říkám, že tady už si Ennis mohl vymyslet v podstatě cokoli, že to zase není tak hluboce zakomponováno do Marvel Universe. Tak do poloviny vás příběh nijak nedostane, možná si budete užívat krvavé sekvence, které jsou prostě dobře nakresleny, i když nejsou zbytečně drsné. Pak až přijde to, proč byla kniha napsána, samotná mise Mírotvůrce, a ta už má trochu smysl, má větší hloubku. Zde se vám ukáže, proč si Ennis válku oblíbil a proč je v jejích příbězích tak dobrý. I když se snaží být zábavný, dokáže vyhmátnout dobré téma a ukázat, jak válka nesmyslná a jak i smysluplná mise může nakonec být bez smyslu. Přesto jsem se ani v závěru nezbavil dojmu, že tohle je až moc průměrná komiksová záležitost.
".
Žádné komentáře:
Okomentovat