Sabrina (Sabrina)
Vydalo nakladatelství Trystero v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako "Sabrina" v roce 2018. České vydání má 204 stran a prodává se v plné ceně za 799 Kč.
Scénář: Nick Drnaso
Kresba: Nick Drnaso
Komiks "Sabrina" můžete zakoupit na stránkách Kosmas.
Nakladatelství Trystero přichází se zajímavými komiksovými kousky vlastně od chvíle, co vzniklo. Těch komiksů nevydává mnoho. Od roku 2015 je to v podstatě jeden komiks ročně, pouze rok 2019 je výjimkou s tím, že nakladatelství vydalo rovnou dva komiksy. Tím prvním byl již v podstatě legendární "Mrtvej svět". Trystero se zaměřuje na specifickou, nikoli přímo undergroundovou tvorbu, ale přece jen se nejedná o komiksy, jež by bylo možné označit za mainstreamové. A je to dobře, že se pouští do něčeho, co není až tak známé, co není prvoplánově určeno širokému publiku. Ukazuje nám totiž, jaké možnosti komiksy mají, jak jsou komplexní a co všechno dovedou vyprávět. A je to i případ komiksu "Sabrina", protože i u něj si dovolím tvrdit, že to není něco, co byste už četli, a to především ve formě zpracování příběhu. Styl Nicka Drnasa je natolik specifický, že se vám dovede vrýt pod kůži.
Když se na kresbu komiksu "Sabrina" podíváte, budete mít na první pohled pocit, že to je něco jednoduchého. A ona ta kresba skutečně jednoduchá je. Ale například o nějaké fotorealističtější, která se používá v superhrdinských komiksem a kde někdy mám problém s tím, aby ch rozpoznal, která postava právě jedná, pokud na sobě nemá spandexový trikot, tady se mi to prostě nestalo, celou dobu jsem věděl, kdo mluví, kdo je postava v centru dění. I když je kresba Nicka Drnasa mna první pohled jednoduchá, je to skutečně jen relativní pocit, protože jakmile se začtete do komiksu "Sabrina", bude vám jasné, že před sebou nemáte jen nějaké jednoduché dvojrozměrné postavičky, ale máte před sebou komplexní osobnosti, které mají minulost, přítomnost a některé i budoucnost, že to jsou lidé, kteří klidně mohou žít hned vedle vás. A právě jednoduchá linka pomáhá tomu, aby byl komiks "Sabrina" o to tíživější. A že na vás skutečně dopadne.
I když se jmenuje kniha "Sabrina", tak ta není hlavní protagonistkou, i když se kolem ní vlastně celý příběh točí. Seznamujeme se se Sabrinou hned na začátku komiksu, v úvodní scéně, ale pak nám rychle zmizí z hledáčku. Protože Sabrině se něco stalo. Nevíme co. Prostě odešla z domu a pak zmizela. Co se jí stalo, to zjišťujeme postupně, stejně jako osoby, které jsou s ní nějak spojené. Primárně to jsou její sestra a přítel. Ani jeden se ze Sabrinina zmizení nedokážou vzpamatovat. Sabrinin přítel Teddy se na nějaký čas stěhuje ke starému kamarádovi ze střední Calvinovi. A v něm poznáváme do jisté míry hlavní postavu. On je tím hlavním, na koho se soustředí pozornost, i když slouží především k tomu, aby bylo možné odhalit pravdu, poukázat na to, jaké podoby pravda může mít, lehce se dotknout konspiračních teorií až směrem k fanatismu, ale především představit příběh, který je vyrovnáváním se s velmi těžkou životní situací, kdy k tomu, aby se s ní člověk vyrovnal, mohou vést skutečně různorodé, snad někdy až bizarní cesty.
Kniha "Sabrina" je na první pohled nesmírně depresivní. Odehrává se zde příběh, který není pěkný. Osobně jsem zastáncem toho, když je dílo explicitní, když je tam krev, pokud tam má být, ale Nick Drnaso zvolil cestu neexplicitní a musím říct, že to na mě zapůsobil jako málo které explicitní dílo. Když se odhalí, co se stalo, odhalí se to postupně, ale najednou jsme i na místě činu, tak z toho mrazí. A to přesto, že skoro nic nevidíme. Ale mluví se o tom, co se stalo. Mluví se o tom hodně. Náznaky, někdy i přesnější popisy. A mrazí z toho ještě víc. A tak jsem si myslel, že tahle depresivní nálada vydrží až do konce. Že to bude prostě něco, nad čím budete přemýšlet, budete se v tom deptat. A on je to příběh, v kterém je hodně možné se babrat. Ale já jsem knihu dočetl, ale neměl jsem pocit, že to ve mně bude hnít, to, jak je svět hnusný. Naopak, měl jsem pocit, naděje, že i z toho špatného a naprosto nesmyslného zla je možné se sebrat a prostě jít dál. Jako kdybych si na těch dvou stech stránkách sám jako čtenář prošel určitou terapií a vyšel z ní do jisté míry obrozený. Zajímavé, nemnoho děl na mě dokázalo takhle zapůsobit. Rozhodně jeden z nejsilnějších čtenářských zářitků letošního roku.
Když se na kresbu komiksu "Sabrina" podíváte, budete mít na první pohled pocit, že to je něco jednoduchého. A ona ta kresba skutečně jednoduchá je. Ale například o nějaké fotorealističtější, která se používá v superhrdinských komiksem a kde někdy mám problém s tím, aby ch rozpoznal, která postava právě jedná, pokud na sobě nemá spandexový trikot, tady se mi to prostě nestalo, celou dobu jsem věděl, kdo mluví, kdo je postava v centru dění. I když je kresba Nicka Drnasa mna první pohled jednoduchá, je to skutečně jen relativní pocit, protože jakmile se začtete do komiksu "Sabrina", bude vám jasné, že před sebou nemáte jen nějaké jednoduché dvojrozměrné postavičky, ale máte před sebou komplexní osobnosti, které mají minulost, přítomnost a některé i budoucnost, že to jsou lidé, kteří klidně mohou žít hned vedle vás. A právě jednoduchá linka pomáhá tomu, aby byl komiks "Sabrina" o to tíživější. A že na vás skutečně dopadne.
I když se jmenuje kniha "Sabrina", tak ta není hlavní protagonistkou, i když se kolem ní vlastně celý příběh točí. Seznamujeme se se Sabrinou hned na začátku komiksu, v úvodní scéně, ale pak nám rychle zmizí z hledáčku. Protože Sabrině se něco stalo. Nevíme co. Prostě odešla z domu a pak zmizela. Co se jí stalo, to zjišťujeme postupně, stejně jako osoby, které jsou s ní nějak spojené. Primárně to jsou její sestra a přítel. Ani jeden se ze Sabrinina zmizení nedokážou vzpamatovat. Sabrinin přítel Teddy se na nějaký čas stěhuje ke starému kamarádovi ze střední Calvinovi. A v něm poznáváme do jisté míry hlavní postavu. On je tím hlavním, na koho se soustředí pozornost, i když slouží především k tomu, aby bylo možné odhalit pravdu, poukázat na to, jaké podoby pravda může mít, lehce se dotknout konspiračních teorií až směrem k fanatismu, ale především představit příběh, který je vyrovnáváním se s velmi těžkou životní situací, kdy k tomu, aby se s ní člověk vyrovnal, mohou vést skutečně různorodé, snad někdy až bizarní cesty.
Kniha "Sabrina" je na první pohled nesmírně depresivní. Odehrává se zde příběh, který není pěkný. Osobně jsem zastáncem toho, když je dílo explicitní, když je tam krev, pokud tam má být, ale Nick Drnaso zvolil cestu neexplicitní a musím říct, že to na mě zapůsobil jako málo které explicitní dílo. Když se odhalí, co se stalo, odhalí se to postupně, ale najednou jsme i na místě činu, tak z toho mrazí. A to přesto, že skoro nic nevidíme. Ale mluví se o tom, co se stalo. Mluví se o tom hodně. Náznaky, někdy i přesnější popisy. A mrazí z toho ještě víc. A tak jsem si myslel, že tahle depresivní nálada vydrží až do konce. Že to bude prostě něco, nad čím budete přemýšlet, budete se v tom deptat. A on je to příběh, v kterém je hodně možné se babrat. Ale já jsem knihu dočetl, ale neměl jsem pocit, že to ve mně bude hnít, to, jak je svět hnusný. Naopak, měl jsem pocit, naděje, že i z toho špatného a naprosto nesmyslného zla je možné se sebrat a prostě jít dál. Jako kdybych si na těch dvou stech stránkách sám jako čtenář prošel určitou terapií a vyšel z ní do jisté míry obrozený. Zajímavé, nemnoho děl na mě dokázalo takhle zapůsobit. Rozhodně jeden z nejsilnějších čtenářských zářitků letošního roku.
Komiks "Sabrina" můžete zakoupit na stránkách Kosmas.
Žádné komentáře:
Okomentovat