Scénář: Branko Jelinek
Kresba: Branko Jelinek
Původní trilogii, která vycházela pod dnes již nefungujícím nakladatelstvím Mot, jsem nečetl a Branka Jelinka jsem znal vlastně jen z několika málo krátkých komiksů, které vyšly v magazínech "Aargh!". O sérii "Oskar Ed" se ale hovořilo v dobrém, a tak když vyšla kniha "Oskar Ed: Můj největší sen", koupil jsem si jí s tím, že se to ní začtu. Trvalo mi to asi tři roky. Nějak se toho dost nahromadilo, ale teď doháním resty, a tak jsem se konečně dostal i ke komiksu "Oskar Ed: Můj největší sen". A musím říct, že jsem rozhodně zklamán nebyl. Naopak. Hned na první pohled zaujme Brankova kresba, ale o tom, že je dobrým kreslířem jsem věděl už z oněch krátkých komiksů, teď jsem byl hlavně zvědavý na to, jak byl schopen zvládnout něco, co má více jak 300 stránek, což je na český, respektive původně slovenský komiks přece jen hodně. Můžeme být rádi, že podobné komiksy u nás mají vládní podporu, jinak bychom se vydání asi nedočkali. A vzhledem k tomu, že nakladatelství Mot již v roce 2016 nevydávalo, kniha "Oskar Ed: Můj největší sen" vyšla v nakladatelství "Lipnik".
Oskar Ed je takový hodně zvláštní kluk. On je teda zvláštní už na první pohled, protože jeho obličej je vlastně jen taková maska bez výrazu, je to jen bílá plocha s očima a ústy, která v podstatě jediná vytvářejí nějakou mimiku tváře, což je ale dostatečné, protože i tak dovede Oskar vyjádřit celou řádku emocí. Ale on má Oskar ještě další vlastnosti, které ho velmi odlišují. Tyto vlastnosti jsou spojené s tím že z reality dokáže snadno přejít do fantazie, kdy pak to, co se odehrává, může být všechno chápáno jako sen, ta linka mezi realitou a fantazií je krásně nejistá a po dočtení komiksu "Oskar Ed: Můj největší sen" si budete ještě méně jistí, co se skutečně stalo, co byl záznam "opravdových" událostí a co už byla jen Oskarova fantazie. Vzhledem k tomu, že to celé je pak umělecké dílo, které je primárně fikcí, získává příběh ještě další dimenzi a je v něm možné hledat různé hloubky.
V jednoduchosti by se dal příběh komiksu "Oskar Ed: Můj největší sen", že Oskar míří autem se svým otcem a matkou, kteří se neustále hádají, na nějaké neznámé místo. Má to být rodinný výlet, ale s tím, že otec nikomu neřekl, kam to vlastně jedou. Do toho se ale prolínají další dějové linie, kdy jedna rozsáhlejší by mohla být flashback nebo flashforward, to není zpočátku úplně jasné, a pak jsou zde linie, které jsou vyloženě snové, tam je to jasné. Ale v určitém bodě dojde k tomu, že i uvědomíte, že toho snového je mnohem víc, než jste si doposud mysleli. V tu chvíli najednou zjišťujete, že pokud byste si komiks začali číst znova, dívali byste se na něj úplně jinak. A tohle se mi na příbězích líbí, tohle je za mě jeden z důvodů, proč je kniha něčím výjimečná, to, co z ní dělá něco víc. A komiks "Oskar Ed: Můj největší sen" rozhodně patří k tomu, co v sobě má něco víc, důvody, proč stojí za to si komiks přečíst znovu.
S komiksem "Oskar Ed: Můj největší sen" můžete mít jeden problém. Jako kdyby v něm nebylo světlo, jako kdyby bylo vše depresivní. Fantazie a sny, které Oskar Ed má, nejsou zrovna hezké, jsou velmi nepříjemné, mnohdy až děsivé, bizarně hororové. A když se příběh odehrává v realitě, není to o moc lepší. Ale přesto, po dočtení, nemáte pocit silné deprese, ale spíše určitého smíření s tím, co se stalo. A že to dějově rozhodně není tak prázdné, jak by se mohlo ze snových sekvencí zdát, sny jen umocňují to, co se děje v realitě, jak ji Oskar vnímá. A Branko Jelinek dokáže skvěle zachytit dialogy, které lidé vedou. Naprosto prázdné, ale přesto musí mluvit, jen proto, aby byli slyšet, aby měli poslední slovo. Jako se tomu děje i v realitě, kdy se rodiče dovedou hádat o naprostých prkotinách, doslova blbostech, a ještě do toho zatáhnout dítě, které se má ke všemu stát soudcem. A se ještě ke všemu sypou, když dojde k nějakému životnímu zvratu. Branko Jelinek ukázal, že u nás mohou vznikat skvělé komiksy.
Knihu "Oskar Ed: Můj největší sen"
koupíte na stránkách Knihex.
Žádné komentáře:
Okomentovat