Scénář: Bobby Curnow
Kresba: Simon Gane
Po minule recenzovaném kousku "Little Bird" se v dnešní recenzi podíváme na další komiks, který bych v rámci "eisnerovské mánie" mohl označit za velké překvapení. Tentokrát opět půjde o minisérii, jež ovšem nevyšla u Image, nýbrž u konkurenčního vydavatelství IDW. To můžete znát hlavně díky řadám modernizujícím dnes již klasické značky, ať už jde o "Želvy nindža", "Transformers" nebo jiné. Kromě nich však vydává i řadu autorských počinů. Právě na jeden z nich, konkrétně na uzavřený příběh jménem "Ghost Tree", se dnes podrobně podíváme. Tak na co čekat? Můžeme se na to rovnou vrhnout!
U limitované řady "Ghost Tree" se mi stalo něco podobného jako u minule recenzované minisérie "Little Bird". Prapůvodně jsem se k následujícímu komiksu vůbec nechtěl dostat, protože mě zkrátka nelákal. Na druhou stranu musím přiznat, že tady mě aspoň zaujala obálka a stylizace. I přesto jsem však neměl motivaci si tento kousek přečíst. Neměl jsem prostě dostatečný důvod se na čtení něčeho takového vrhnout. Pak ovšem přišly letošní ceny Eisnera a já všechno musel od základů přehodnotit. K minisérii, kterou scénárista Bobby Curnow (pro mě absolutně neznámé jméno) vytvořil s kreslířem Simonem Ganem, jsem se nakonec úspěšně dostal a přečetl jsem ji až do samotného konce. Po dočtení musím konstatovat, že "Ghost Tree" patří mezi jedny z nejzajímavějších počinů, jež jsem měl tu čest číst v rámci "eisnerovské mánie", a to z důvodů, o kterých se v následujících několika odstavcích podrobně rozepíšu.
Začnu dějem, který je sám o sobě vskutku pozoruhodný. Sledujeme dospělého muže s jeho manželkou a dítětem, který žije vcelku obyčejný život. Se svým vztahem je poslední dobou velmi nespokojený, a tak - aby našel svůj vnitřní klid - se vypraví zpátky do své rodné krajiny, přesněji do Japonska. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se v této lokalitě nenacházel strom duchů, což je místo, kam jsou přemístěny duše dávno zemřelých lidí, jež zde následně přebývají a žijí v jednom velkém společenství. Zde potká svého dávno zesnulého dědečka, na kterého se obrátí, protože vážně neví, co má dělat. A tak se nám začíná pěkně rozehrávat neobyčejný příběh pojednávající o lidské smrti, údělu člověka, vzpomínání na nešťastné vzpomínky z naší minulosti a smyslu lidského bytí.
Minisérie "Ghost Tree" vyniká hned v několika ohledech. Prvním z nich je příběh, jenž jsem detailně popsal o odstavec výš. Nejenom, že jeho zpracování je na vysoké úrovni, protože scénárista si dává záležet s každičkým detailem a postavou, která se v komiksu objeví, ale taktéž se snaží, aby zvraty, vztahy mezi jednotlivými aktéry a všelijaké dějové linky byly dostatečně uvěřitelné. Curnow chtěl všechny zmíněné prvky pojmout mnohem lidštěji a přirozeněji, díky čemuž komiks vyniká o poznání lépe. Ke každé postavě si proto vytvoříte silný vztah, jelikož autor klade důraz na jejich postupný vývoj a na emocionálně silné interakce, jež vás občas dokážou dost zasáhnout. A možná také proto si budete každého z hrdinů pamatovat, neboť nejde jenom o archetypální postavy bez špetky esenciálnosti a rozmanitosti, nýbrž o propracované lidské osobnosti, se kterými se dokážete dokonale ztotožnit. Nejde totiž o nadpřirozené bytosti, všemocné bohy, ani o postavy oplývající magickým darem. Jde zkrátka o normální lidi, kteří to v životě nemají vždycky jednoduché. A když už se přece jenom pracuje s něčím supernaturálním - většinou jde o duchy - nepůsobí to nuceně, ani přehnaně kýčovitě. Je to naopak velmi přirozené a osobité.
Druhým faktorem, kvůli kterému je minisérie tak výjimečná, je kresba. Simon Gane ve zkratce odvádí naprosto úžasnou práci. Když k tomu připočítáme coloring, jenž každou stránku povyšuje o několik úrovní výše, dostaneme zajímavý svébytný styl, na němž je znát, že kreslíř si dává s jednotlivými stránkami opravdu záležet. Prostředí je sice jednodušší a ne moc propracované, nicméně i přesto z něj dýchá pravá japonská atmosféra. Kdykoliv se na scéně objeví duch, perfektně to na vás zapůsobí. Cítíte vnitřní znepokojení a máte pocit, jako kdybyste se zrovna nacházeli na daném místě. Všechno navíc krásně doplňují barvičky, jež na jednu stranu nejsou tak výrazné, díky tomu lépe vyniká tajemná a mysteriózní atmosféra, na druhou stranu ve vás dokážou vyvolat silnou dávku emocí. V tomto směru jsem tedy taktéž naprosto spokojený a nemohu nic zásadního vytknout.
Co se týče posledního aspektu, tím není nic jiného než styl vyprávění. Komiks nesází na překombinovaný akční děj. Scénárista se namísto vytváření obrovského spektáklu snaží usilovně pracovat s pomalejším tempem, aby nejen z postav, ale také z mytologie dokázal vykřesat co nejvíce. A daří se mu to s přehledem! Ačkoliv je hlavní dějová linie pomalá a vyžaduje vaši velkou čtenářskou koncentraci a vnímání detailů v dialozích, tvůrcům se daří neustále čtenáře překvapovat, ať už tím, že před něj hází nečekané zvraty, nebo tím, že jednotlivé hrdiny předkládá do situací, v nichž to vážně nemají moc jednoduché. Všechno krásně podtrhuje překvapivý konec, jenž v rámci autorských komiksových projektů funguje na jedničku, ba dokonce s přehledem překonává mnohé stereotypní superhrdinské řady z moderního mainstreamu, jež jsou vyprávěné podle stejné, neustále se opakující se šablony. V tomto směru je minisérie Bobbyho Curnowa vážně unikátní.
"Ghost Tree" si podle mě cenu Eisnera zasloužil zcela oprávněně, jak vám asi došlo z odstavců výše. Na komiksovém trhu jde o záležitost, jež by s přehledem fungovala i v psané podobě, a jde o jeden z nejzajímavějších počinů, jaké jsem v rámci "eisnerovské mánie" mohl číst. Originální námět doplňují lidské, přirozeně napsané postavy, jejímž emocím, pohnutkám, vnitřním myšlenkám a rozhodováním v nelehkých situacích plně věříte. Nejde o hrdiny, na které byste po dočtení zcela zapomněli, to si jen tak nemyslete. Když k tomu přičteme jako bonus parádní stylizaci, osobitou kresbu a originalitu, která z projektu jako takového doslova hýří, dostaneme výtvor, za který se vydavatelství IDW rozhodně nemusí stydět. Pokud hledáte vážný, místy až smutný, kvalitní a kompletně uzavřený počin, je "Ghost Tree" určený přímo pro vás. V případě, že jsem vás touto recenzí nalákal a chtěli byste se v blízké době pustit do čtení, upozorním vás předem na jednu zásadní věc. Až se dostanete na samotný závěr, uvědomíte si, jak je lidské bytí vážně složité. A to doslova!
Žádné komentáře:
Okomentovat