Původní scénář: Len Wein
Původní kresba: Dave Cockrum
Nová kresba: Různí
Jak jsem psal minule, série one-shotů "Giant-Size X-Men" ještě není definitivně u konce, byť současná dějová linie na ostrově Krakoa pod záštitou věhlasného scénáristy Jonathana Hickmana byla již úspěšně zakončena. Ještě tady máme jeden speciální sešit, jenž není jen tak ledajaký. Nejedná se o nový příběh, který jsme tady nikdy předtím neviděli, ani o tie-in, tedy o doplňkový příběh k aktuální komiksové události, a už vůbec nejde o vykrádání konkurenčních vydavatelství. Ne, na tohle všechno raději zapomeňte. Marvel se místo toho rozhodl vzdát hold x-menovskému sešitu, jenž od základu změnil celý tým. Vyšel již před dlouhými čtyřiceti pěti lety, a to konkrétně v srpnu roku 1975, kdy značka X-Menů prošla nečekanou změnou. Po vydání "Giant-Size X-Men #1", který na scénu uvedl druhou mutantskou generaci, bylo složení týmu překopáno od základů. Opětovně vycházející pravidelná řada, nově psaná scénáristou Chrisem Claremontem, která vzešla z událostí již jmenovaného sešitu, najednou nabrala druhý dech a její popularita začala rapidně vzrůstat. A věřte tomu, nebo ne, za tohle všechno může jeden jediný komiks, který vznikl pod dohledem kreativního týmu ve složení scénárista Len Wein a kreslíř Dave Cockrum.
Pokud jste si správně přečetli celý název, který zní "Giant-Size X-Men: Tribute to Wein & Cockrum", jedná se o uzavřený speciál, který má fungovat jako revitalizace původního, dnes již čtyřicet pět let starého komiksu. Ten si mimo jiné můžete česky přečíst buď barevně ve svazku "Ultimátní komiksový komplet #114: Uncanny X-Men: Druhá generace", anebo černobíle v knize "Comicsové legendy 6: X-Men 1". Weinův scénář zůstal nepozměněn, tedy až na pár drobných detailů, jichž si všimnete při podrobnější analýze. Co nicméně prošlo drastickou proměnou, je kresba. Ku příležitosti opětovného vydání bylo potřeba přijít s něčím novým, aby Marvel přilákal nové čtenáře, a tak přišel s neokoukaným nápadem. Vzal elitu svých nejtalentovanějších kreslířů a dal jim za úkol předělat všechny původní stránky do moderní podoby. Jak to v praxi vypadá? Na to se pojďme podívat.
Každou stránku má vždy na starosti jeden kreslíř. To ve výsledku znamená, že se nám zde střídají různé výtvarné styly. Kromě do detailů propracovaných stránek uvnitř najdete například jednodušší a svébytnější pojetí mutantů, plejádů výrazných akčních bitev, jež hýří všemi barvami, nebo superhrdinské zpracování, jež v mnoha ohledech připomíná animované filmy. Každý si zkrátka najde své, což musím vyzdvihnout. Ještě jenom dodám, že z celého srdce musím ocenit práci výtvarníků, kteří se na projektu jako takovém podíleli. Odvedli totiž neskutečný kus práce. Mimoto však stojí za zmínku ještě jeden obrovský klad celého sešitu. Díky kreslířské rozmanitosti můžete objevit jména, o nichž jste možná nikdy předtím neslyšeli. Můžete se pak někdy v budoucnu vrhnout na jejich jiné projekty, které kreslili, popřípadě se podívat na jejich oficiální stránky, kde jednou za čas zveřejní skici nebo dokončené malby.
Avšak kreslířská rozmanitost je občas dvojsečná zbraň. Když se začtete a postupně listujete, narazíte v několika případech na šílenou nekonzistentnost. Uvedu příklad za všechny. Pokud si pamatujete správně, víte, že před sjednocením celého týmu dojde na představení jednotlivých mutantů. Každý je totiž z jiné části světa, a tak je potřeba poukázat nejen na jejich schopnosti, ale taktéž na rozdíly v kultuře. Ve chvíli, kdy dojde na představení Thunderbirda, nejprve vidíme několik panelů z Arizony, kdy běží neuvěřitelnou rychlostí a nahání bizona, načež o stránku dál dojde na první střetnutí s Charlesem Xavierem. Zatímco první strana je kreslena realističtěji a s větším důrazem na detaily, druhá je - odpusťte mi ten výraz - cartoonovější. Takhle razantní odlišnosti občas šíleně bijí do očí a chvíli trvá, než si na ně člověk zvykne. V mém případě to naštěstí netrvalo dlouho. Navíc, když se na to podívám s odstupem, některé diametrální odlišnosti ve výtvarnu naopak dost napomáhají ve vyznění některých scén. Když kupříkladu dojde na temnější moment bravurně nakreslený Leinilem Francisem Yu, načež po něm následuje stránka s mnohem světlejším coloringem, pasuje to k sobě perfektně, protože kontrast v barvách je opravdu výrazný a napomáhá dokonale odlišit emoce, které z jednotlivých momentů číší.
Jak jste si asi povšimli, zatím jsem se moc nevyjadřoval k ději. Přece jenom, dostali jsme to, co jsme již viděli, jen v trochu jiném kabátu. Kdybych se ovšem měl vyjádřit, musím říct, že mě nepřestává udivovat, jak scénář Lena Weina funguje i po tolika letech. Ano, uznávám, občas je komiks mnohem upovídanější, než je zrovna nutné, ale to je dáno dobou vzniku. A co se týče dialogů, o nich platí to samé. Podle mě však nejde o bizarní nebo totálně nelogické konverzace, jež vůbec nedávají smysl, právě naopak. Přijde mi, že Wein věděl, do čeho jde, a tak se snažil ze sebe vydat co nejlepší výkon, což se mu tehdy rozhodně vyplatilo. On sám dle mého názoru patří mezi scénáristy, kteří se zadaným materiálem dokázali pracovat tak, aby ve výsledku dokázal zaujmout a aby byl v praxi funkční. Oceňuji představení celého týmu, které se vždy liší dle země, v níž konkrétní mutant žije, a zároveň musím pochválit důraz na vývoj jednotlivých postav a na jejich vzájemné interakce. Plusové body navíc musím přičíst za akci, která se opravdu povedla.
Pořád si hrdě stojím za tím, že X-Meni doteď patří mezi jeden z nejlepších týmů všech dob. Mám je stále v oblibě, přičemž i dnes mají rozhodně co nabídnout. One-Shot "Giant-Size X-Men: Tribute to Wein & Cockrum" je krásným důkazem toho, že i starý komiks může po tolika letech fungovat, a to bez ohledu na to, jak je namalovaný. Každý z kreslířů odvedl fantastickou práci. Všichni si dali záležet s každičkým detailem a dali do projektu jako takového kus sebe. A co se týče scénáře, o něm jsem se již rozepsal výše. Jediné, co ještě musím na závěr dodat, je, že tohle je naprostá povinnost pro všechny fanoušky úžasného kosmopolitního týmu, jakým právě X-Meni jsou, a pro ty, kteří by chtěli vidět, jak to vypadá, když se vezme známý příběh, jehož základ zůstane kompletně nepozměněn, a zrevitalizuje se do nového, mnohem přívětivějšího a podstatně modernějšího hávu. Takhle se podle mě, dámy a pánové, dělá oživení klasiky se vším všudy!
Na Comics Blogu také najdete:
Žádné komentáře:
Okomentovat