#DP118: The Unworthy Thor

Autorem článku je Daniel Palička.

Scénář: Jason Aaron 

Kresba: Olivier Coipel, Kim Jacinto

Unworthy Thor je projekt, který původně vycházel v rámci iniciativy "All-New, All-Different Marvel", konkrétně během "Marvel NOW! 2.0". Tehdy se vyrojilo hned několik nových řad, ať už šlo o Thanose od Jeffa Lemira, Great Lakes Avengers, Amazing Spider-Man: Renew Your Vows Gerryho Conwaye, Black Bolta od Saladina Ahmeda a jiné. Právě thorovská minisérie, která slouží jako součást rozsáhlé ságy scénáristy Jasona Aarona, funguje jako uzavřená epizoda seriálu, s čímž musíte před čtením dopředu počítat. Vychází se z předchozího dění, jmenovitě z eventu "Original Sin" a událostí v řadách "Thor" a "Mighty Thor", kde účinkovala Jane Foster coby nový Thor. Nejdůležitější ovšem je, abyste znali okolnosti prvního jmenovaného kousku. Ten totiž s původním Bohem hromu otřásl jako nikdy předtím. 

Abych krátce, bez sebevětšího spoilerování, shrnul dosavadní dění, začal bych asi následovně. Na stránkách "Original Sin" došlo hned k několika zásadním momentům. Na začátku se dozvídáme, že někdo ze záhadného důvodu zabil Uatua neboli Pozorovatele. Pravděpodobně ho všichni znáte, pokud se zajímáte o Fantastic Four, popřípadě rovnou o veškeré kosmické odvětví marvelovského vesmíru. Pro ty neznalé: šlo o mimozemšťana, jehož údělem bylo pozorovat všechny události, které se stanou na planetě Zemi, avšak pod podmínkou, že do nich nebude nijak zásadně zasahovat. Nemůže proto jakkoliv ovlivnit jejich průběh. Jenže co se jednoho dne nestane, najednou je nalezen mrtvý na Měsíci. A aby to nestačilo, někdo mu vyrval oční bulvu. Různí hrdinové z planety Země se proto rozdělí do několika skupin a začnou řešit případ, který nakonec vyeskaluje v průběhu pompézní bitvy, během níž se stane hned několik zásadních zvratů. Mezi nejzásadnější patří nečekaný moment ke konci příběhu, kdy Thor z neobjasnitelného důvodu nemůže zvednout své vlastní kladivo. Najednou se z něj stává tzv. Unworthy Thor (tj. Thor, který není hoden Mjolniru, a tím pádem ani schopností boha hromu a blesku). Prožívá docela silné trauma a se situací se nějak snaží vyrovnat. 

Na veškeré mnou zmíněné dění minisérie plynule navazuje. Kromě toho se však odkazuje v nepatrné míře i na Secret Wars od Jonathana Hickmana, ovšem jakým způsobem, vám nepovím, protože bych zbytečně vyzrazoval děj. V každém případě platí, že Thor se po bitvě s několika mimozemskými protivníky musí spojit s jeho dlouholetým parťákem Betou Rayem Billem. Spolu bok po boku se musí postavit Grandmasterovi, který si pro oba přichystal nelehké výzvy, jimiž budou nuceni projít. A jako by to nestačilo, zčistajasna se objeví nový Mjolnir! Nejde však o kladivo, na něž je Bůh hromu zvyklý. Že by snad šlo jen o pouhý trik?   

Jako první musím především vypíchnout nádhernou kresbu. Z větší části ji sice měl na starosti ostřílený francouzský kreslíř Olivier Coipel, který svým výrazným, nesmírně osobitým a detailním stylem dokáže ohromit kdejakého čtenáře, ovšem kromě něj se na několika sešitech podílel i neméně zkušený Kim Jacinto. Ten sice zásadněji nezaostává a umí s přehledem nakreslit akční pasáže, jímž nechybí dynamika, ani úchvatná práce s perspektivou a jemnějšími linkami, v porovnání s Coipelem je však o něco málo málo horší, jelikož nedisponuje tak obrovskými výtvarnými schopnostmi jako on. Přesto si však stojím za názorem, že oba odvedli výborný kus práce. Veškerá akce hned vypadá o několik úrovní lépe, přičemž postavy, jež jsou mimo jiné také nakresleny skvěle, vás okamžitě zaujmou. Mně osobně se například líbí Thor. Místo svého klasického obleku na sobě má jen rudý plášť a černé kalhoty, takže čtenáři mohou při čtení obdivovat jeho svalnatou hmotu. 

Co se však týče příběhu jako takového, v tomto směru musím být kritičtější. Ačkoliv Jasona Aarona nepovažuji za mizerného scénáristu, myslím si totiž přesný opak, ale v minisérii “Unworthy Thor” podle mě nepředvádí svůj nejlepší výkon. Na jednu stranu to chápu, neboť příběh je z velké části postavený hlavně na svižném tempu. Díky tomu má komiks spád, rychle odsýpá a během jeho čtení se nebudete vůbec nudit. Tenhle faktor má však i své stinné stránky. Autor se musí více zaměřovat na dechberoucí souboje hrdinů se záporáky a na co nejzběsilejší směřování zápletky. Přestože je občas znát, že Aaron chtěl vsadit i na pomalejší pasáže, během nichž může docházet k řadě vskutku zajímavým interakcí (zejména mezi Thorem a Betou Rayem Billem), ve výsledku to nestačí, neboť po chvíli se stejně rychle vrací do akčnějšího stylu vyprávění. Jestli mám být upřímný, scénáři to občas škodí, protože některé postavy například nevyniknou tak, jak by měly, popřípadě jsou šíleně nevýrazné, jiné se jenom krátce objeví a vzápětí zmizí. Krásně jsem si vytvořil oslí můstek, jelikož právě Grandmaster, hlavní záporák, na to šíleně doplácí. Je napsán strašně genericky, během čtení vás vůbec ničím neoslní (pokud nepočítám jeden důležitý moment z druhého sešitu), a především nemá vůbec žádné charisma. A bohužel není jediný, kdo na tenhle problém doplácí. 

Na druhou stranu musím vyzdvihnout vývoj hlavního hrdiny. Minisérie sama o sobě funguje spíš jako uzavřená epizoda seriálu na pokračování. Dokonce bych si dovolil ji označit za "poklidnější" mezihru před větším děním, k němuž se má teprve dospět. Právě proto dojde v průběhu vyprávění na řadu důležitých momentů, které Thora Odinsona ovlivní. Bůh hromu nejenom dospěje k jednomu obrovskému zjištění, ale zároveň si projde několika vskutku obtížnými výzvami a jeho osobnost se posune směrem kupředu. Aaron si v tomto směru zaslouží palec nahoru. Jak už nám ukázal již několikrát, Thorovi coby hrdinovi rozumí a dokáže jej napsat tak, aby byl zajímavý pro obyčejného  čtenáře. Naplno využívá všech jeho vlastností, a dokonce ve velké míře zohledňuje fakt, že není hoden, což občas používá velmi hravě. V několika scénách například musí bývalý Unworthy Thor k přepravě použít svého věrného kozla, protože nemůže létat, ovšem na podobné pasáže narazíte podstatně více. Co bych možná ještě ocenil, je krev. I když se nejedná o dospělý, věkem omezený příběh plný brutality, sem tam dojde na její prolití v zápalu boje. Nejlépe podle mě působí scény, kdy Thor do někoho seká pomocí své sekery Jarnbjorn. Občas z nich máte pocit, jako kdybyste četli Millerovu 300. Nedělám si legraci! Až budete číst, sami pochopíte. A abych nezapomněl, Beta Ray Bill je jako obvykle úžasná postava! 

Kdybych to měl krátce shrnout, vnímám "The Unworthy Thor" jako slušnou jednohubku, plnící svou roli dokonale. Rozhodně se nejedná o nejlepší komiks s Thorem, který kdy Jason Aaron napsal, nicméně i tak má několik silných stránek. Navíc, minisérie jako taková má jen pět čísel, takže čtení vám opravdu nezabere moc času. Přestože má komiks hned řadu neduhů, o nichž jsem psal v odstavcích výše, musím přesto říci, že mě čtení náramně bavilo a užil jsem si jej. Jestliže hledáte příjemnou akční záležitost, jež zároveň funguje jako další díl skládačky do mnohem rozsáhlejšího celku, pak je recenzovaný kousek určený přímo pro vás.