#DP158: Future State: Shazam!

 Autorem článku je Daniel Palička

Scénář: Tim Sheridan

Kresba: Eduardo Pansica

Po menší odmlce se vracíme k recenzování titulů z DCčkovské iniciativy Future State. Ta sice již dávno skončila vydáním třetího sešitu minisérie “Future State: Superman vs. Imperious Lex” a odstartováním nového velkolepého přečíslování “Infinite Frontier”, ale ještě nám zbývá zrecenzovat hned několik minisérií, ke kterým jsme se ještě nestihli dostat. Jeden z nich, “Future State: Shazam!”, si dnes zhodnotíme.

Abych se přiznal, Shazam nepatří mezi mé nejoblíbenější hrdiny. Musím uznat, že jde o postavu, která je v lecčems jedinečná, a která bezpochyby má co říct čtenářům. Každopádně, na minisérii zaměřenou čistě na něj jsem vůbec zvědavý nebyl. Problém netkvěl ani tak v charakteru Billyho Batsona, jako spíš v scénáristovi Timu Sheridanovi. Ten sice napsal nadprůměrný kousek “Future State: Teen Titans”, ovšem o žádný zázrak rozhodně nešlo. K dokonalosti měla minisérie daleko a ke dnu jí i přes řadu objektivních kladů posílalo hned několik negativních aspektů, především chaotičnost v druhé polovině vyprávění a špatně zpracovaná akční stránka. Právě proto jsem neměl moc velká očekávání. A jaké že byly mé pocity ihned po dočtení? Inu, smíšené…

Dějově se opět nacházíme v daleké budoucnosti, přičemž hlavní dění se odehrává několik let po událostech zobrazených ve “Future State: Teen Titans”. Došlo k velkému incidentu na Titans Islandu, který vedl k definitivnímu zániku Akademie pro mladé hrdiny, a po Billym Batsonovi se rázem slehla zem. Co se s ním stalo? A jak je možné, že jeho superhrdinské alter ego Shazam pobíhá po Zemi a vede skupinku méně známých ochránců spravedlnosti? To vám, bohužel, nepovím. Každopádně, na tyto otázky dostane čtenář odpověď v průběhu vyprávění. 

Docela netradičně začnu nejprve s hodnocením kresby. O tu se postaral Eduardo Pansica a musím říct, že jsem byl s jeho stylem nadmíru spokojený. Občas až okatá inspirace ve stylu známějšího Ivana Reise nijak neuškodila, poněvadž panely jsou do detailu prokreslené, postavy mají pěkné designy a akční sekvence vypadají úžasně. Výtvarník si i v rámci možností dává záležet s okolním prostředím, což také musím vyzdvihnout. Člověk pak nemá pocit, že sleduje pouze sled rychle načrtnutých a odfláknutých stránek, se kterými si její autoři nedali moc záležet. A co víc, barvy Marcela Maioly jsou dostatečně výrazné na to, aby díky nim lépe vynikly drobné detaily.  

Co se týče scénáře, ten… mi zdaleka nesedl. Neberte mě špatně, nešlo o naprostý odpad nebo o kdovíjak velké utrpení, o nic převratného však také nešlo. Oceňuji vcelku originální nápad, který je naplno zužitkován v druhé polovině (nemohu jej bohužel do detailu popsat, vzhledem k tomu, že bych zbytečně vyzrazoval důležitou část příběhu), a vypíchnout rovněž musím akci, která byla na velmi slušné úrovni. Každopádně, směřování celé zápletky mě v podstatě nezajímalo, což není známka dobrého komiksu. Hlavní záporák mě nebavil, šlo o dalšího generického záporáka s velkou škálou schopností. Žádná invence, ani přehnaně velká originalita. Mimo hlavního hrdinu mě postavy nijak nezaujaly, ba dokonce bych si dovolil tvrdit, že mě nudily k uzoufání, a špatně ukočírovaný závěr je kapitolou samou o sobě.

Abych to tedy shrnul, “Future State: Shazam!” lze označit za komiks, který podle mě nepatří mezi špičku iniciativy Future State. Že bych byl ze čtení odvařený, se říct nedá, ovšem o naprostém odpadu bychom mluvit také nemohli. Osobně bych Shazama zařadil do středu, čili do kategorie “průměr až podprůměr”. Čtení vás nijak neurazí, ale zároveň ani nenadchne. Chyby jsou na výsledku znát, ovšem několik kladů by se přece jenom našlo. Pokud jste fanoušky Billyho Batsona, následující kousek klidně vyzkoušejte, avšak nečekejte nic, co by vás posadilo ze židle. 

Přehled titulů, které jsou zahrnuty do iniciativy Future State, naleznete zde.