#DP159: Infinite Frontier #0

 Autorem článku je Daniel Palička

Scénář: Různí

Kresba: Různí

Nová éra DC Comics naplno odstartovala. Začátkem března letošního roku vyšel sešit “Infinite Frontier #0”, úvodník, který měl čtenáře navnadit na novou etapu DCčkovského vesmíru. Coby pravidelný čtenář jsem se odhodlal a nultý sešit jsem si přečetl. Dokázal mě dostatečně navnadit? A naplnil má očekávání? 

Na začátek by se asi hodilo krátce napsat, co jsem od následujícího komiksu vůbec čekal. Víte, od “Infinite Frontier #0” jsem očekával působivý startovní bod, díky němuž si udělám lepší představu o směřování jednotlivých řad, změnách, kterých bychom se měli v nejbližší době dočkat, a událostech, které by měly dříve nebo později zasáhnout téměř každého superhrdinu. Neočekával jsem vysoce kvalitní kousek, ale pouze začátek, jenž splňuje svůj účel. Nic víc, nic míň. O to více jsem byl - v dobrém i špatné - překvapen s kvalitou jednotlivých příběhů. 

V sešitu naleznete dohromady dvanáct uzavřených povídek, které jsou prokládány hlavní částí, sepsanou Joshuou Williamsonem, Jamesem Tynionem IV a Scottem Snyderem. Každý příběh budu vždycky hodnotit zvlášť, přičemž na samotný závěr bych udělal obecné shrnutí, v rámci něhož bych krátce shrnul svůj názor na recenzovaný kousek. Pusťme se rovnou do toho! 

Hlavní část (Scénář - Joshua Williamson, James Tynion IV, Scott Snyder, Kresba - John Timms)

Hlavní část, ve které sledujeme původní Wonder Woman (princeznu Dianu z Themysciry), je dost slušná. Po výtvarné stránce nemám co vytknout, z hlediska scénáristického jde o dobrý příběh, který má výbornou poslední dvojstránku. Za mě spokojenost.

Justice League (Scénář - Brian Michael Bendis, Kresba - David Marquez)

Příběh o tom, kterak se Black Adam rozhodl zachránit několik nevinných civilistů před nebezpečným záporákem. Dějově nic převratného, ovšem svůj účel, tedy navnadit mě na Bendisovu Ligu spravedlnosti, splnila povídka na jedničku. O kresbě Davida Marqueze se snad ani nemusím rozepisovat. Ta je totiž na mistrovské úrovni. 

Batman (Scénář - James Tynion IV, Kresba - Jorge Jimenez)

Tynionova Batmana sice nepovažuji za nejlepší současně vydávanou sérii u DCčka, zvlášť když ji srovnáte s kvalitou batmanovského runu od Toma Kinga, ovšem musím říct, že tato extra dlouhá, akcí nabitá a překvapivě i napínavá povídka mě nadchla. Postavy jsou zajímavé, díky čemuž vám na nich po celou dobu záleží, kresba Jorge Jimeneze je fantastická a nastínění několika budoucích zápletek se vydařilo. Ano, takhle si představuji komiks, který nejen bezchybně staví půdu pro další dění, ale zároveň dokáže čtenáře perfektně navnadit na budoucí události. Skvělá práce!

Wonder Woman (Scénář - Becky Cloonan a Michael W. Conrad, Kresba - Alitha Martinez a Mark Morales)

Zatím jsem byl s jednotlivými příběhy relativně spokojený. Bohužel, zde přichází zlom. Ačkoliv scénář není žádná hrůza, objektivně nejde o nic, z čeho bych se posadil na zadek. A co se týče kresby, ta neurazí, ale ani nijak nenadchne. Podle mě jde spíš o jeden ze slabších příběhů celého sešitu.  

Wonder Girl (Scénář a kresba - Joëlle Jones)    

Návrat Yary Flor jsem uvítal s otevřenou náručí. Jen je škoda, že je povídka tak strašně krátká. Podle mě by se z ní dalo vytěžit mnohem více. Nicméně, Jonesová i přesto odvedla slušný kus práce. A co víc, opět mi dokázala, že je talentovanou kreslířkou.  

Green Lantern: Alan Scott (Scénář - James Tynion IV, Kresba - Stephen Byrne)

Povídka, kolem které se na internetu strhla obří diskuze, vzhledem k zvratu, ke kterému došlo na samotném závěru. Stephen Byrne odvádí skvělý kus práce a zachraňuje chabý, nijak vyčnívající scénář, kterému k dokonalosti chybí daleko. Neberte mě špatně, o kus hnoje rozhodně nejde, ovšem když mi interakce mezi postavami přijdou nucené a nepřipadají mi moc reálné, na výsledných kvalitách se to více či méně projeví. 

Teen Titans Academy (Scénář - Tim Sheridan, Kresba - Rafa Sandoval a Jordi Tarragona)

Slušný dvoustránkový úvod do chystané série o Akademii pro mladé superhrdiny, který je okořeněn precizním a zároveň velmi výrazným výtvarnem Rafy Sandovala a Jordiho Tarragony. Nestěžuji si. 

Superman (Scénář - Philip Kennedy Johnson, Kresba - Jamal Igle) 

Na to, jak mě Johnsonovy počiny z Future Statu bavily, mě následující zápletka zaměřující se na Jona Kenta nijak nezaujala, a to ani scénáristicky, ani kresebně. Že bych byl kdovíjak nadšený z výsledku, se rozhodně říct nedá. Nicméně, oběma supermanským sériím - Action Comicsu a Supermanovi -  které si Johnson vzal pod svá křídla, určitě dám šanci.

Green Arrow & Black Canary (Scénář - Joshua Williamson, Kresba - Alex Maleev)

Asi největší překvapení spolu s Flashem, k němuž se teprve dostaneme. Povídka sice má jen dvě stránky, ovšem Joshua Williamson z ní dokázal vytěžit maximum. Vypíchnout musím kresbu Alexe Maleeva, která je již tradičně bezchybná, a zároveň musím ocenit snahu scénáristy se co nejvíce zaměřit na dialogy Olivera Queena s jeho přítelkyní. Ačkoliv jde pouze o krátkou sekvenci, je napsaná kvalitně. Upřímně, po dočtení mi bylo docela líto, že jsme nedostali více a že se pravděpodobně nedočkáme samostatné série těchto dvou postav. Williamsonovu týmovku s Arrowem a Canary bych si totiž přečetl s radostí.     

Stargirl (Scénář - Geoff Johns, Kresba - Todd Nauck)

Asi nejpodivuhodnější povídka celého sešitu, navzdory tomu však relativně příjemná a rychle odsýpající. Zpočátku jsem kroutil hlavou nad tím, proč by Geoff Johns chtěl po tak strašné době napsat nějaký nový příběh se Stargirl. Možná za to může aktuálně vysílaný seriál, těžko říct. Každopádně, přes počáteční skepsi jsem se komiksem úspěšně prokousal. Nakonec musím říct jedno: Ač nejde o nejlepší část sešitu “Infinite Frontier #0”, mohu Johnsovu Stargirl i tak označit za ucházející nadprůměrný kousek, jenž některým jedincům může vykouzlit úsměv na tváři.       

Green Lanterns (Scénář - Geoffrey Thorne, Kresba - Dexter Soy)

Ryzí průměr. Nic víc. Ale Dexter Soy jako obvykle válí na plné čáře!   

The Flash (Scénář - Joshua Williamson, Kresba - Howard Porter) 

Další velké překvapení. Williamson se nečekaně vrátil ještě na malý moment k Flashovi (recenzi na “Dark Nights: Death Metal - Speed Metal, sešit, který znamenal konec jeho věhlasného flashovského runu, si můžete přečíst zde) a napsal výbornou povídku, ve které vsází především na rozvinutí charakterů postav a na pomalejší tempo vyprávění. Takhle si představuji kvalitní flashovský komiks se vším všudy! 

Epilogue (Scénář - Joshua Williamson, Kresba - John Romita Jr. a Klaus Janson)  

Závěrečný epilog kombinuje chladnou, tísnivou atmosféru, umocněnou specifickým stylem Johny Romity Juniora a jeho parťáka Klause Jansona, s pomalým vyprávěním, což se na výsledku projevilo pouze v dobrém. Poslední stránka je pak pravou třešničkou na dortu, která mě perfektně navnadila na “Infinite Frontier #1”. Nemohu se dočkat! 

Nyní přichází čas na krátké shrnutí. “Infinite Frontier #0” je sešit, prostřednictvím něhož nám DC naservírovalo hned několik solidně napsaných a úžasně nakreslených příběhů, které nejenom že dokážou nalákat na chystané série, ale zároveň mají fanouškům co předat. Jistě, pár slabších kousků se přece jenom našlo, ovšem valnou většinu tvoří kvalitní nebo při nejhorším průměrné ucházející povídky, což je dost slušný výsledek. Jsem zvědavý, co “Infinite Frontier #1” nabídne, protože úvodní nulté číslo moje očekávání naplnila, ba dokonce v lecčems překonala. Tak se nechme překvapit v červnu!