#DP181: Zabiják démonů #01: Krutost

 Autorem článku je Daniel Palička

Scénář: Koyoharu Gotōge

Kresba: Koyoharu Gotōge

Komiks “Zabiják démonů #01: Krutost” je vůbec první mangou, kterou na Comics Blogu recenzuji. Jistě, v minulosti jsem se sice věnoval několika Východem inspirovaným komiksům, většinou šlo o kousky z vydavatelství Marvel (jmenovitě třeba povídka z minisérie “X-Men: Fairy Tales”), ale o ryze japonské počiny rozhodně nešlo. O to více jsem rád, že jsem se k první knize jedné z nejpopulárnějších mang současnosti mohl dostat.

Abych pravdu přiznal, o sérii “Zabiják démonů” (v angličtině Demon Slayer neboli Kimetsu no Yaba) jsem v životě neslyšel. A to mám s mangami nemalou zkušenost! Vůbec jsem netušil, do čeho jdu, a nevěděl jsem, co mám očekávat, takže jsem mohl být jedině překvapen. Jaké jsou mé celkové pocity ze čtení? Hodně pozitivní! Ale zbytečně nepředbíhejme.

Děj pojednává o chlapci jménem Tandžiró, který se živí prodejem uhlí, což, jak sami asi uznáte, není úplně nejzábavnější práce pod sluncem. Obzvlášť když žijete v Japonsku během období Taišó (roky 1912-1926). Nicméně, to nejzajímavější teprve přijde. Když se jednoho dne vrátí domů, uvidí celou rodinu mrtvou. Jak nasvědčují okolnosti, padla za oběť démonovi. A jako by toho nebylo málo, jeho sestra Nezuko se sama stane démonem. Hlavní hrdina se proto bude muset vydat na dlouhou výpravu, během níž bude muset nejen zjistit způsob, jak z Nezuko udělat zase člověka, ale také najít a pomstít se vrahovi jeho rodiny.

Z výpravného hlediska si zatím nemám moc na co stěžovat. Přece jenom, jsme na samotném začátku a Koyoharu Gotōge teprve rozjíždí zápletku celé série, čili není důvod hned vytasit všechna esa z rukávu. Ústřední dvojice je nám představena tím nejlepším způsobem, jakým mohla být. Dynamika mezi oběma hrdiny funguje perfektně, což je obzvlášť umocněno - pro mě velmi překvapivě - Tandžiróvými vnitřními monology, jež hravě ozvláštňují vyprávění. Navíc, autor klade důraz nejen na vývoj charakterů Tandžiróa a Nezuky, ale také na postupné uvedení nových postav do děje a na skvostnou akční složku, jež vám vyrazí dech. A abych nezapomněl, výtvarná stránka je neuvěřitelná!

Co se týče negativ, není jich naštěstí mnoho, navzdory tomu jsem ovšem pár drobných vad na kráse přece jenom našel. Jako první musím zmínit přehnanou zkratkovitost v druhé polovině. Hrdina si musí projít několika tréninkovými sekvencemi, které jsou bohužel strašně krátké. Jistě, někdo může argumentovat, že se odehrály ve větším časovém úseku a bylo by zbytečné se jim dlouze věnovat, ale mně osobně přišly strašně odbyté. Dále si musím trošičku postěžovat na úvod, který byl docela rozvleklý, a ještě na konec, který byl useknut v té nejlepší možné chvíli (tohle ovšem není nějaká velká vada na kráse, jde spíš o můj subjektivní problém).

“Zabiják démonů #01: Krutost” funguje především jako úvod k sérii, která se má dříve nebo později rozjet. A co si budeme povídat, to nejlepší nás teprve čeká. Každopádně, to nic nemění na celkových kvalitách první knihy. Má svižné tempo, sympatické hlavní postavy, skvělou akci, parádní panelování, scénář, který má čím překvapit, a kupodivu i solidní práci s prostředím, což jsem nečekal. Za mě ryzí spokojenost. První kniha mě dokonale navnadila na další část a už teď se nemohu dočkat, až si budu moci druhou knihu přečíst.