2021-10-29

#DP192: The White Trees

 Autorem článku je Daniel Palička

Scénář: Chip Zdarsky

Kresba: Kris Anka


Chip Zdarsky aktuálně patří mezi špičku současného superhrdinského mainstreamu. Autor, jenž se naplno prosadil u Marvelu, má na kontě mnoho komiksových projektů, vyznačujících se především odlehčeným, ryze komediálním charakterem, který je umocněn humornými vsuvkami, humornými gagy, vtipnými konverzacemi mezi ústředními postavami a sem tam i akcí, pokud na ni dojde řada. Perfektními příklady budiž tituly Howard The Duck, Star-Lord: Grounded nebo Peter Parker: The Spectacular Spider-Man, v nichž jsou výše uvedené prvky patrné na každé stránce. V rámci své tvůrčí kariéry se však Zdarsky posouval dál a dál. Postupně si začal uvědomovat, že nemá zapotřebí se jakkoliv limitovat. Nemusí se držet zaběhnutých kolejí a může trošičku zaexperimentovat. A tak přešel k vážnějšímu tónu, který se naplno projevil v úspěšném Daredevilovi z iniciativy Fresh Start (recenzi na první díl s podtitulem “Know Fear” si můžete přečíst přímo zde). Následně se začal podílet i na řadě drobných příběhů u konkurenčního DC Comics. A aby toho nebylo málo, střihl si i několik vlastních, ryze autorských projektů. Na jeden z nich, uzavřenou minisérii “The White Trees”, se v dnešní recenzi podrobně podíváme.     

Ať už Zdarskyho vnímáte jakkoliv - jako šprýmaře, jehož cílem je nejen odvyprávět solidní příběh, ale zároveň čtenáře pobavit, nebo jako hloubavého pisálka s cílem co nejvěrohodněji popsat vnitřní pocity rozervaného, vnitřně nejistého, věčně zadumaného hrdiny - nelze mu upřít jeho talent na práci s charaktery postav. Svým hrdinům dává patřičný prostor, a nejen to. Dokáže vykonstruovat zajímavou zápletku, v níž dává prostor postavám jevícím se zpočátku relativně obyčejně. Ovšem jak se čtenář postupně prokousává dějem, začíná si uvědomovat, že lidští hrdinové mají něco do sebe a dovedou zaujmout. Tohle přesně platí i v případě autorského fantasy projektu “The White Trees” z roku 2019. 

Děj nás přivádí do fiktivní magické říše jménem Blacksand. Sledujeme tři statné nebojácné hrdiny, kteří na začátku příběhu předstoupí před mocného krále Pheracka. Ten jim sdělí, že jejich děti zčistajasna zmizely a nejsou nikde k nalezení. Trojice odvážných, připravených a řádně vyzbrojených bojovníků je tak nucena se sjednotit a vydat na nebezpečnou výpravu, která rozhodně nebude procházkou růžovým sadem. 

Scénář je vskutku poutavý. Zdarsky má stále čím překvapovat a některé scény, především tedy v druhé polovině, vás dovedou pěkně šokovat. Jindy vás naopak dovedou ohromit svým zpracováním. Ať už jde o kratičkou potyčku s drakem, scény sexuálního ražení (nebudu blíže upřesňovat) nebo o jiné části příběhu, čiší z nich tvůrčí hravost, což zápletce jen a jen pomohlo. Sluší se však také říci, že scenárista myslí i na hrdiny. Dává jim dostatečný prostor na to, aby se co nejvíce projevili, a co víc, píše je lidsky. Poukazuje na jejich silné stránky i na slabiny, díky čemuž s nimi mohou lidé více sympatizovat. Zejména vousatý bojovník Krylos si mě dokázal získat. Nicméně, jeho společníci také vůbec nezaostávají.  

Pochválit musím rovněž výtvarnou stránku, kterou si vzal na paškál zkušený kreslíř Kris Anka. Vyřádil se, jak jenom mohl, což se do výsledného produktu opravdu promítlo.   Výrazné linky umocňující designy ústředních hrdinů se skvěle hodí k barvami hýřícímu coloringu. Opomenout taktéž nesmím do detailu prokreslené scenérie, ani hravé, leckdy i dynamické panelování, jež naplno vynikne ve zběsilejších pasážích. Co bych možná osobně mírně vytknul, je zakončení. Konec není špatný, právě naopak (mně osobně například překvapil), ale nemohu se zbavit dojmu, že by si poslední sešit zasloužil ještě pár stránek navíc. Přece jenom, po epilogu má člověk divnou pachuť v puse. Říká si, že kdyby scenárista měl možnost si napsat ještě jeden sešit, určitě by to celkovému vyprávění pomohlo. Některé části fikčního světa by totiž mohly být popsány více do detailu, jindy by naopak neuškodilo využití více fantasy postav. Zkrátka a dobře, kdyby měl Zdarsky ještě větší prostor, určitě by si mohl dovolit přidat mnohem více, než co nám bylo naservírováno. Tento fakt jednoduše zamrzí, i přesto ovšem nejde o negativum, které by výsledný zážitek ze čtení kazilo.   

Minisérie “The White Trees” mě ohromila. Ano, čekal jsem příjemnou fantasy podívanou, to přiznávám bez mučení. Nicméně, vůbec bych nepředpokládal, že dostanu svižnou, přímočarou, a zároveň kvalitně napsanou povídku, o níž budu básnit v superlativech. Sympatičtí, výborně napsaní hrdinové, dobře uchopená zápletka, které nechybí spád, ani klidnější momenty, sloužící primárně k rozvinutí charakterů jednotlivých postav, a bojové sekvence, jimž nechybí dravost. To všechno zaobalte do působivého pestrobarevného magického hávu Krise Anky a dostanete čtivé dobrodružství, jež dovede zaujmout jak skalní fanoušky fantasy, tak i ty žánrem nepolíbené. Zdarsky dokázal, že když má tvůrce plnou kreativní kontrolu a může své příběhy vydávat u komiksového nakladatelství, jakým je Image Comics, dokáže z originálního nápadu vytěžit maximum. Jen škoda délky. Jeden sešit navíc by určitě neuškodil.         

Žádné komentáře:

Okomentovat