Zobrazují se příspěvky se štítkemalan moore. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemalan moore. Zobrazit všechny příspěvky

2019-03-13

#1933: Nemo: Srdce z ledu - 85 %


Nemo: Srdce z ledu (The Nemo Trilogy - Nemo: Heart of Ice, Nemo: The Roses of Berlin, Nemo: River of Ghosts)
Vydalo nakladatelství Argo v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako třídílná minisérie "Nemo: Heart of Ice", "Nemo: The Roses of Berlin" a "Nemo: River of Ghosts" v letech 2013 až 2015. České vydání má 184 stran a prodává se v plné ceně za 598 Kč.

Scénář: Alan Moore
Kresba: Kevin O'Neill

Už sem to zmiňoval několikrát, ale klidně to zmíním ještě jednou. Alan Moore je mým nejoblíbenějším komiksovým scenáristou. Jeho komiksy zbožňuji, i když je zřejmé, že v současné době už to není ten, kdo určuje trendy v komiksu, na to se moc rozkmotřil s velkými vydavateli a na to je moc velký samorost a moc velký podivín. Nic to nemění na tom, že jsem nadšen sledoval, že se na našem trhu objevil další jeho komiks. Nakladatelství Argo patří dík, že komiksy "Nemo: Heart of Ice", "Nemo: The Roses of Berlin" a "Nemo: River of Ghosts" vydalo, navíc v jedné jediné sebrané knize - přece jen je to uzavřený příběh, takže je jen dobře, že ho tu máme najednou. Ale i když je to příběh uzavřený, jsem si jistý, že ani Moorovi fandové z něj nebudou vyloženě nadšení. Já si však nemůžu pomoct, mě příběh v knize "Nemo: Srdce z ledu" prostě bavil, je to tak nějak to, co od "Ligy výjimečných", respektive komiksu ve stejném duchu očekáváte.

Sbírka "Nemo: Srdce z ledu" nevypráví o Lize výjimečných, ale o kapitánovu Nemovi. Nikoli tom původním, ale o jeho dceři, která na sebe vzala stejný titul a která se proslavila stejně jako její otec, tedy především nechvalně jako pirátka. Sledujeme ji ve třech etapách jejího života, které by se dali shrnout tím, jakou roli zde má. V podstatě se jedná o následující - dcera, matka a bába. Zároveň se jedná o období, která by se dala označit jako meziválečné, válečné a poválečné, i když tak jednoduché to také není. V prvním příběhu zásadní roli hraje lovecraftovské vnímání světa. Druhý příběh se zaměřuje na nacismus, třetí příběh ale má něco z objevů konce 19. století, jako kdyby se i v novějším období Moore vracel více do minulosti, i když je zde samozřejmě provázání s nacismem, nemluvě o tom, že je tahle kapitola hodně sci-fi. Ale to jsou vlastně všechny, protože sám Nautilus je neskutečná technologie.

Všechny tři příběhy mají i jednu linii, která je pro ně společná. Jedná se vlastně o boj... jedné ženy proti druhé. Nejde ani říct, že by se jednalo o boj dobra se zlem, protože tak jednoduché to prostě není, Janni Dakkar alias nový Kapitán Nemo, není zrovna milou ženou, která by byla na každého hodná a každému se zamlouvala. To je na ní však právě to zajímavé. A ona získává Nemesis v podobě královny Ayeshi. V prvním příběhu se jí postaví do cesty, ve druhém se s ní vypořádá, aby ve třetím Nemo zjistila, že to až tak jednoduché nebude. Ten příběh sám není špatný, ale není ani vyloženě skvělý. Má své velmi dobré momenty, které vycházejí především z toho, že Alan Moore má stále neskutečně načteno a využívá to k tomu, aby se na každé stránce objevil nějaký odkaz na něco... především film nebo knihu. A ten film se ta promítá skutečně krásně. Hlavně jak byla zápletka vystavěna kolem filmu "Metropolis", to bylo skutečně úchvatné.

Ona ta úchvatnost místy vychází i především z toho, jak Kevin O'Neill kreslil každý panel, především pak panely téměř dvoustránkové, které skutečně stojí za pozornost. Tam se vyřádil neskutečně a já se vůbec nedivím, že těmhle dvěma ta spolupráce tak skvěle funguje. Alan Moore se tentokrát držel poměrně pravidelných rozvržení stránek, které jako kdyby vždy mělo vést k tomu, aby nás Kevin O'Neill doslova oslnil nějakou úchvatnou kresbou. A to se mu daří. Ať kreslí cokoli, zachycuje to s tou správnou atmosférou. I jeho lovecraftovské Hory šílenství jsou úžasné, stejně jako město duchů nebo nacistické město. Místy mi padala brada. Chtělo by se skoro říct, že tentokrát je to kreslíř, kdo má navrch nad scenáristou, ale na tom hravém scénáři je strašně vidět, že dával kreslířovi prostor a že se spíše stahoval do pozadí, pokud se Kevin mohl rozmáchnout. A rozmáchl se skutečně skvěle. Za mě skvělý komiks!
"Liga výjimečných II"

2016-01-06

#1073: Z pekla (2. vydání) - 100 %

Z pekla (From Hell)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě a v limitované edici v roce 2015. První vydání vyšlo v roce 2003. "Z pekla" si prošlo takovým menším vydavatelským martyriem. Nejprve série vycházela v magazínu "Taboo" na pokračování, a to v číslech 2 až 7  (vyšlo jen 9 čísel a magazín skončil v roce 1992) v letech 1989 až 1992. Magazín vydával Stephen Bissette ve svém nakladatelství Spiderbaby Graphix. Alan Moore a Eddie Campbell se však poté rozhodli, že komiks vydají jinde, a to v celkem deseti sešitech a jednom sešitu bonusovém nazvaném "From Hell: The Dance of the Gull-catchers". Takto celý komiks vyšel v letech 1991 až 1998 v sešitech, a to nejprve u nakladatelství Tundra Publishing (ukončilo činnost v roce 1993) a následně u Kitchen Sink Press (nevydává od roku 1999). Souborně byl komiks vydán jako "From Hell" u Top Shelf Publishing v roce 1999. Top Shelf Publishing překvapivě pořád funguje a vydalo i "From Hell Companion", což jsou scénáře, komentáře a další bonusy, které Alan a Eddie dodali. České vydání má 576 stran a prodává se v plné ceně za 799 Kč (vázaná) nebo 999 Kč (limitovaná).

Scénář: Alan Moore
Kresba: Eddie Campbell

"Z pekla" je jeden z těch komiksů, které mi naplno dokázaly hned několik věcí. Zaprvé to, že Alan Moore je komiksový génius. A nejen komiksový, prostě románový, scenáristický, kreativní. Tím druhým základním poznáním byla skutečnost, že komiks může vyprávět cokoli. Opravdu cokoli, pokud máte odhodlání, vytrvalost a kolegu, který vám to všechno nakreslí. "Z pekla" je neskutečné dílo nejen v tom, jak je rozsáhlé, a v tom, jak neskutečně dlouhé obsahuje poznámky, které jsou dodatkem, ale je také neskutečné v tom, o co se vlastně jedná. "Z pekla" je prozaickou rekonstrukcí whitechapelských vražd, tedy vražd, které má na svědomí tajemná osoba Jacka Rozparovače. Tajemná tedy především proto, že nikdy nedošlo ke skutečnému odhalení totožnosti. Anebo alespoň takovému, které by bylo na 100 % prokazatelné.

Z celé knihy je strašně moc cítit fascinace tématem, což obdivuji v první řadě. Kromě toho, je ale ještě cítit něco, co je obvyklé pro romány - jsou to rešerše. Právě první dodatek ke knize ukazuje, jak moc komplexní rešerše Alan Moore měl. On to dokazuje i dodatek druhý, jen tak mimochodem. Máte pocit, že si Alan načetl skutečně všechno k danému tématu a až ve chvíli, kdy měl všechny možné informace, samozřejmě primárně ty podložené, tak začal psát příběh, který je na jednu stranu dokumentem, rekonstrukcí vražd na základě dochovaných a potvrzených informací, na druhou stranu je pořád prozaickým dílem, tedy fabulací. "Z pekla" tak dokonale splétá realitu s fikcí a prezentuje Alana Moora jako nesmírně silného vypravěče, který nejen, že se opře o historická fakta, ale i tak představí neskutečně silný příběh, jenž vás dostane.

V knize "Z pekla" budete mít pocit obojího. Jak skvělý pocit z toho, že odhalujete fakta okolo vražd Jacka Rozparovače, tak i z toho, že čtete fikci, která uhání kupředu, má skvělé postavy a navíc i mnoho tajemství. To hlavní je vyjasněno velmi brzy, ale i přesto Alan Moore dokázal přijít s takovými zvraty, s takovými prvky, které vám vyrazí dech. Předposlední kapitola je pak neskutečná. Ona je celá kniha studnicí zajímavých historek a příběhů, ale právě díky předposlední kapitole získávají naprosto nový rozměr. Tohle už nemusí sednout každému, ale příběh tím získává novou dimenzi a vy možná začnete věřit tomu, že jsou zde síly, které jsou nad naše chápání, ale díky nimž všechno drží pohromadě.

Já pořád opakují jméno Alana Moora, ale žádný jeho komiks by nebyl tak skvělý, kdyby si nevybral ty správné kreslíře, kteří s nim vydrželi až do konce. V případě knihy "Z pekla" se jedná o Eddieho Campbella, který samozřejmě přispěl k tvorbě i svými poznámkami, ale primárně svou tuší. Stránky jsou děleny na panely v poměru 3x3, kdy samozřejmě někdy je tento stereotyp narušen. Není použita barva, což mohlo být dáno i tím, že to by bylo náročné na dokončení, ale když budete komiks číst, uvědomíte, že právě tato forma kresby se k tématu dokonale hodí. Jako kdybyste četli komiks, který se skládá ze starých dřevorytů. Kresba a scénář jsou tak v dokonalém souznění, což je také Alanův dar, protože vždy vybere správného kolegu.
Eddie Campbell

"Z pekla" je komiks, který je úkazem, který je jedinečným dílem, jemuž nemusíte věřit jedinou stránku. Jenže on vás nahlodá. Budete o tématu přemýšlet a budete chtít sehnat více literatury. Možná si trochu zklamaně uvědomíte, že vlastně žádná kniha, o kterých Alan píše, nevyšla v českém překladu, ale on je internet neskutečný zdroj, kde najdete všechno možné. "Z pekla" je komiks, který opět přetváří žánr, dává mu něco navíc, ale přitom pořád vypráví příběh, který je určen pro čtenáře, který baví, je neskutečně temný a má tak skvělou strukturu, že nebudete mít pocit, že by zde bylo jakékoli slabé místo. To přece jen není něco, co by mohl říct každý autor. Navíc všechno dokonale zapadá a tohle je verze, které se dá věřit, ale to už je na vás.

Komiks "Z pekla" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

2015-12-07

#1054: V jako Vendeta - 100 %

V jako Vendeta (V for Vendetta)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě a v limitované edici (50 kusů) v roce 2015. Původně vyšlo jako čísla 1 až 10 série "V for Vendetta" u DC Comics. Souborné vydání vyšlo u DC Comics poprvé v roce 1988. České vydání má 286 stran a prodává se v plné ceně za 799 Kč (vázaná) a 999 Kč (limitovaná).
Knihou koupíte v knihkupectví Minotaur se slevou.

Scénář: Alan Moore
Kresba: David Lloyd

Tohle je naprosto neskutečný komiks. Alan Moore má hodně děl, která stojí za to, která jsou vpravdě geniální, a osobně bych nechtěl vybrat jen jedno, které by si měl čtenář přečíst, ale kdybych musel, "V jako Vendeta" by rozhodně patřilo k těm nejžhavějším kandidátům, i když osobně mám ještě možná o něco raději "Z pekla". Jenže pak si uvědomíte, že tu jsou "Strážci" (sakra, já jsem je tu ještě nerecenzoval?!), "Liga výjimečných", "TOP 10", "Bažináč"... Ne, ten výběr prostě není jednoduchý. "V jako Vendeta" je ale geniálním dílem a já skoro ani nechci věřit, že Alan Moore s ním přišel už tak mladý. Z doslovu, který je v knize uveden, je patrné jeho nadšení, jako kdyby se jednalo o trochu jiného člověka, než jaký se prezentuje v posledních letech z doslechu. Především to byl ale člověk, který si uvědomoval sílu komiksu. Ta není ve skvělém nápadu, ve skvělém scénáři, ve skvělé kresbě, ale je dána spoluprací všech těchto prvků, tedy především funkční spoluprací scenáristy a kreslíře. A "V jako Vendeta" je toho skvělým důkazem.
Proč je komiks skvělý? Tak tohle by bylo na dlouho, ale pokusím se na to podívat ze svého pohledu a z toho, jaké pocity na mě padaly při poslední, myslím, že již třetím čtení této knihy, kterou jsem kdysi poprvé dostal jako dárek od své přítelkyně (v současnosti snoubenky). Když se podíváte na obálku, můžete mít jakékoli dojmy. Tohle může být komiksová opera, může to být kostýmní drama, ale také batmanovská kniha s dalším ujetým záporákem. Jenže tenhle záporák, jehož maska je na obálce nového vydání i toho starého, je vlastně kladnou postavou. I když ani v tomhle ohledu to není tak jednoduché, což je jedna z krás tohoto komiksu. Je tu spousta šmejdů, ale i ti šmejdi mají svoje pozitivní stránky anebo něco, co jejich chování trochu omlouvá anebo alespoň vysvětluje.

V je postava, která by v rukou jakýchkoli jiných autorů mohla být prostě klasickým mainstreamovým hrdinou. Jednoduše postava v kápi, která se staví na stranu chudáků občanů, kteří jsou utiskováni nejen nebezpečnými zločinci, ale především vlastní vládou, která se je snaží skutečně ovládat. Klidně by to mohlo být takhle jednoduché a mohlo by to být dobré. Ono to však tak jednoduché není a má toho v sobě víc. Je tu především skutečnost, že se děj odehrává ve fašistické Británii let 1997 a 1998. A on je ten svět až neskutečně uvěřitelný, neskutečně pochmurný a hned od začátku připomíná atmosféru děl jako "1984" anebo "451 stupňů Fahrenheita". Tím se dostáváte k tomu, abyste vnímali dílo mnohem hlouběji než jen jako mainstreamovou zábavu. A právě já se na tento komiks takhle koukám.

Nejde o to, že je to neskutečně parádní sociální kritika, která jde do hloubky duše člověka i duše společnosti. Nejde ani o to, že je to zajímavý příběh, který má tak trochu mainstreamový nádech. Jde primárně o to, že se tohle všechno podařilo spojit do neskutečného celku, v kterém fungují všechny jeho části. Tohle je totiž komiks, který vás dostane svým příběhem, jenž je neskutečně propracovaný. Jenže stejně tak se jedná o komiks, který vás donutí se zamyslet nad tím, co se snaží říct o společnosti. A ano, ta společnost, která je v komiksu prezentována, je odlišná od té naší. Jenže když nad tím budete tak uvažovat, je otázkou, jak moc odlišná vlastně je. Guy Fawkes, respektive jeho maska, jsou zde symbolem pro anarchii, nikoli chaos, jsou symbolem pro změnu ve společnosti, která je fašistická. Ta naše fašistická není, ale přesto, nemáte někdy pocit, že vlastně také žijete ve vězení?
Obálka limitované edice

Jsem obdivovatel Alana Moora a jeho práce. Považuji jej za geniálního scenáristu, který dal komiksu tolik, jako mu dalo jen velmi málo lidí. Osobně je to můj nejoblíbenější komiksový tvůrce. Ale ani jeden jeho komiks by nefungoval v případě, že by si k sobě nevzal správně naladěné kreslíře. Kreslíře naladěné na stejnou vlnu jako on, kreslíře, kteří danému příběhu dají to, co je potřeba. V tomhle případě je to krásná teatrálnost, která se mísí s neustále prostupující temnotou. Kresba Davida Lloyda je jednou z těch, u kterých máte pocit, že nemůže vyjít slunce, ale že přesto tam někde pod povrchem trocha té naděje ještě je. David Llyod dal postavám duši, dal Moorovu světu život, a jak Alan sám přiznává, dal mu i své vlastní nápady. Tohle je dílo skvělé kooperace a je to na výsledku vidět.
David Lloyd

Jsem nesmírně rád, že se BB/art rozhodl, že vydá knihu "V jako Vendeta" podruhé. Ještě raději budu, pokud se skutečně dostane ke čtenářům, protože tohle je jedna - z celkem ještě pořád mála ukázek - toho, jak je komiks silné médium a co všechno jím lze vyprávět. A nejen vyprávět, ale především říct. Tady nejde jen o samotný příběh, tady jde i o to, jak na vás příběh zapůsobí, jak o něm budete přemýšlet, jak se budete dívat mezi řádky. A je to jedno z těch děl, která vám i po několikerém čtení budou předávat nové myšlenky, budete přemýšlet o nových věcech a budete nacházet nové prvky a spojitosti. Alan Moore v úvodu zmiňuje, že tam on sám vidí nedokonalosti, které však neměnil. Já ty nedokonalosti nevidím, protože podobně propracovaných, promyšlených a až do konce zvládnutých děl prostě není mnoho.

Komiks "V jako Vendeta" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

2014-07-16

#695: Liga výjimečných II - 95 %

Liga výjimečných II (The League of Extraordinary Gentlemen, Volume Two)
Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s nakladatelstvím Crew v pevné vazbě v roce 2004. Původně vyšlo u America's Best Comics jako šestidílná minisérie "The League of Extraordinary Gentlemen II" v letech 2002 až 2003. Souborné vydání vyšlo v roce 2003. České vydání má 226 stran a prodává se v plné ceně za 490 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Alan Moore
Kresba: Kevin O'Neill

Jestli vás nadchl první díl série "Liga výjimečných", museli jste si sehnat i druhý díl, který u nás pod hlavičkou nakladatelství BB/art a Crew také vyšel. Alan Moore na konci druhého dílu uvedl, že si dávají s Kevinem O’Neillem pauzu, a ta skutečně nastala. V současné době však série čítá další, třetí svazek, nemluvě pak o knize "The League of Extraordinary Gentlemen: Black Dossier", která dál rozpracovává mýtus Ligy a není úplně samostatným příběhem, spíše dalšími bonusovými materiály navíc, které má čtenář pěkně v jedné knize. Autoři se pak ještě více věnují postavě Nema.

Příběh sbírky "Liga výjimečných II" začíná přesně tam, kde první kniha skončila. "Liga výjimečných I" měla poslední panel s krajinou, na kterou padalo něco z vesmíru. Mohl to být meteorit, ale co když to bylo něco trochu jiného? Něco... živějšího. "Liga výjimečných II" tak ve skutečnosti není ničím jiným, než novou, moorovskou verzí klasického románu H. G. Wellse "Válka světů". Moore věděl, že rámec příběhu bude Wellsovi až příliš podobný, a tak potřeboval hodně silný děj okolo, aby čtenáři pouze nenabídl převařenou verzi staré klasiky. Jak jinak, podařilo se mu to.

Příběh nepostrádá humor, který je v tomhle případě ještě lepší než v první knize, nepostrádá drsnost, která je místy skutečně těžko snesitelná (hlavně scéna s panem Griffinem a Hydem je dokonalá), a navíc zde nechybí ani erotika, což bylo asi to poslední, co v "Lize" ještě nebylo vizuálně zobrazeno. Především se ale daří čtenáři poskytnout další skvělý zážitek, který plyne ze spojování děl, která se mohla zdát nespojitelná. Když se znovu trochu podíváme na to, koho Moore cituje, zůstáváme ohromeni. Kromě klasických postav, které známe z předchozího dílu (Mina Murray, Allan Quatermain, Jekyll/Hyde, Griffin a Nemo) se objevují i nové a my hlouběji zapadáme do světů H. G. Wellse ("Válka světů", "Ostrov doktora Moreaua"), Edgara Rice Burroughse (příběhy o Johnu Carterovi) a Jonathana Swifta ("Gulliverovy cesty"). To však není nic ve srovnání s tím, co následuje po samotném komiksu.

Příběh samotný je nabitý vtipem, akcí, starou Anglií a odkazy na literaturu přelomu 19. a 20. století, ale co teprve chvíle, kdy se začtete do "Almanachu pro cestovatele". To teprve budete zírat, jak je Moore neskutečně sečtělý. Ty odkazy na ostatní literární díla ani nebudete schopni dohledat. Pouští se zde do mytologie, prezentuje čtenáři místa, která existují na Zemi, ale byla vytvořena lidskou fantazií. V šesti kapitolách svazku procházíme celou zeměkouli a dovídáme se, jaká tajemná místa můžeme všude navštívit. Odkazy na Česko a na české postavy také nechybí. Pokud si sbírku "Liga výjimečných II" kupujete jenom kvůli komiksu samotnému, musím vám doporučit, abyste si přesto "Almanach pro cestovatele" pročetli. Dovíte se zde mnohé o dalších osudech hrdinů a nebude pro vás pak divné přesedlat na knihy "The League of Extraordinary Gentlemen: Black Dossier" a "The League of Extraordinary Gentlemen: Century". Uskuteční se zde významné události, které posouvají příběh výrazně dál.

Stejně jako sbírka předchozí obsahuje "Liga výjimečných II" větší množství bonusů. Kromě rozsáhlého "Almanachu pro cestovatele" je to také stolní "Hra výjimečných", galerie původních obálek, omalovánka, básnička, návod, jak si vytvořit vlastní papírový model Nautilu, nahlédnutí do historie Marsu, vystřihovánka a nakonec i originální vánoční přání. Tohle je jednoduše kniha, kde se na čtenáři nešetřilo, za což Moora a O’Neilla obdivuji. "Liga výjimečných II" si zaslouží ještě vyšší hodnocení než první díl, je propracovanější, rozsáhlejší, pokud se týká materiálů, a navíc nelze nic vytknout ani českému vydání.

2014-07-15

#693: Liga výjimečných I - 90 %

Liga výjimečných I (The League of Extraordinary Gentlemen, Volume One)
Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s nakladatelstvím Crew v pevné vazbě v roce 2002. Původně vyšlo u America's Best Comics jako šestidílná minisérie "The League of Extraordinary Gentlemen" v letech 1999 až 2000. Souborné vydání vyšlo v roce 2001. České vydání má 186 stran a prodává se v plné ceně za 490 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Alan Moore
Kresba: Kevin O'Neill

Alan Moore je scénárista, který si v komiksu dovolil snad úplně všechno. Napsal erotický grafický román "Ztracené dívky", knihu pojednávající o fašismu "V jako Vendeta", dekonstrukci superhrdinského mýtu "Watchmen - Strážci" a nakonec se pustil i do toho, že "vykradl" klasická díla literatury, především té fantastické. Jenže ono je vykrást a vykrást. Mnozí autoři si prostě jenom berou postavy a dělají s nimi psí kusy, napichují je na totem klišé a myslí si, že se to bude dobře prodávat, protože je u toho napsané například Conan, apod. Moore ale přece jenom není jen tak obyčejný scénárista. Když už něco tvoří, stojí to za to.

Jeho komiksy jsou neskutečně komplexní, a to potvrzuje i "Liga výjimečných". U nás doposud vyšly pouze dvě knižní sbírky původní Ligy, ale už se trochu pozapomnělo na další. Musím ale říct, že taková kniha "The League of Extraordinary Gentlemen: Black Dossier" rozhodně není o nic méně luxusní. Množství bonusů je neskutečné. Platí to i pro české vydání, které je taktéž luxusní, což se promítlo na ceně a patrně i na prodejnosti. Osobně jsem však rád, že jsem se mohl s "Ligou výjimečných" setkat a prožít si jejich závratná (skoro se chce říct šestáková) dobrodružství.

Kdybych měl učinit seznam autorů, z kterých Alan Moore cituje, bylo by jich skutečně mnoho, ale vypíchnu ty, kteří jsou nejvíce patrní. Z klasiky "Dracula" Brama Stokera tu máme Wilhelminu Murray, Jules Verne propůjčil svého Nema, Robert Louise Stevenson zase Jekylla i Hyda, H. G. Wells Neviditelného muže, i když pravda, tento autor je citován mnohem více, a to i ve druhé knize "Liga výjimečných II". H. Rider Haggard stvořil Allana Quatermaina, několik postav a dějovou linii nám dal Sir Arthur Conan Doyle, nemálo přispěl i Edgar Allan Poe, aby se znovu řešil případ z ulice Morgue, Sax Rohmer zase přidal postavu, která není v komiksu jmenována, ale pokud se trochu vyznáte, jméno toho Číňana odhadnete. Zapomněl jsem na něco? Samozřejmě, že ano! Co takhle ještě Edgar Rice Burroughs anebo "Howard Phillips Lovecraft"? Moore předvedl a předvádí neskutečnou sečtělost, kterou musím obdivovat.

Kromě sečtělosti ale také vytvořil příběh, kde do sebe jednotlivé linie zapadají, postavy se setkávají naprosto přirozeně a čtenář má pocit, že je to všechno správně, že takhle by to klidně mohlo být. Moore s O’Neillem, jehož kresba je pro daný žánr naprosto dokonalá, dali vzniknout komiksu, který je neskutečně konstruovaný, ale především je vtipný a přináší zajímavý příběh. Je to fantasmagorické, ano, ale naprosto to souhlasí se stylem, který tvůrci zvolili. Celý komiks je koncipován jako čtení pro kluky, jsou zde i odstavce, které jasně doplňují, že tohle je jednoduše dobrodružná literatura, kterou ocení ti, co milují napětí. A ocení ji. Neskutečná propracovanost, skvělý humor, který je ještě lepší v následujícím dílu, odkazy, kdy se snažíte chytnout, kde jste o postavě četli, kde jste ji viděli, tohle všechno vás nutí číst až do konce. Rozhodně nepřeskakujte bonusy na závěr.
Kevin O'Neill

Alan Moore ozvláštnil knihu tím, že na závěr komiksu přidal příběh "Allan a roztržený závoj", který není o samotném autorovi, ale samozřejmě o Quatermainovi. Nejedná se o příběh zásadní, ale pro lepší pochopení díla je dobré si jej přečíst. Rozhoně není vhodné bonusy ignorovat. Především u knihy druhé je naprosto nezbytné si je přečíst, abyste se dověděli něco víc o hrdinech a jejich osudech. První kniha dále obsahuje galerii původních obálek, minikomiks, omalovánku, reklamní strany, které odkazují na věci, jež si jen těžko koupíte, a na závěr také jeden rébus. Jen si počkejte na bonusy ve druhém dílu. Pánové Moore a O’Neill měli skvělý nápad, který přetavili ve výborný komiks, jenž potěší každého dobrodruha a milovníka fantastické literatury. Rozhodně nesrovnávejte se stejnojmenným filmem, ten nic nepochopil.

2014-07-11

#689: Superman: Co se stalo s Mužem zítřka? - 70 %

Superman: Co se stalo s Mužem zítřka? (Superman: Whatever Happened to the Man of Tomorrow?)
Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s nakladatelstvím Crew v pevné vazbě v roce 2011. Původně vyšlo u DC Comics jako:

  • "Whatever Happened to the Man of Tomorrow?" v "Superman 423" a "Action Comics 583"
  • "For the Man Who Has Everything" v "Superman Annual 11"
  • "DC Comics Presents 85"

Souborné vydání vyšlo u DC Comics v roce 2009. České vydání má 128 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Alan Moore
Kresba: Curt Swan a Dave Gibbons

"Co se stalo s Mužem zítřka?" To je zásadní otázka, na kterou se snadno nehledá odpověď. Kdo by si vzal na paškál největšího a nejstaršího ze superhrdinů? Superman je milovanou postavou, ale když řeknu, že si jeho konec vzal do svých rukou Alan Moore, budete tušit něco velkého. Nebo minimálně dobrého. Velké to úplně není, protože příběh "Co se stalo s Mužem zítřka?" byl vydán jen ve dvou sešitech. Pro knižní podobu byl tak spojen s dalšími dvěma příběhy, aby kniha trochu nabyla na objemu.

Alan Moore se ve druhé polovině 80. let stával hvězdou nakladatelství DC Comics a to mu ve stejné době, kdy začali vycházet jeho "Watchmen - Strážci", svěřilo i svůj poklad. Přimělo ho k vytvoření posledního příběhu se Supermanem. Právě zde nastává problém pro českého čtenáře. Kolik lidí u nás ví, kdo je to Bizarro, Toymaker nebo Prankster? A že to jsou důležité postavy Supermanova světa. Ještě víme, kdo to je Lex Luthor. Co se stalo se Supergirl, a jak to, že v budoucnosti ještě žije? Jak je vlastně možné, že jsou zde lidé z budoucnosti a kdy se s nimi Superman setkal poprvé? Opět nám chybí, a to velmi zásadně, pozadí. Neznáme dostatečně historii Supermana. Proto je těžké se ztotožnit s hrdiny. Pravda, to pozadí se ale už trochu zlepšuje i na českém trhu.

Příběh "Co se stalo s Mužem zítřka?" zabírá necelou polovinu knihy, která u nás vyšla a je skvělým rozloučením s Mužem z oceli. Jenže pokud neznáme postavy, pokud jsme si k nim již delší dobu neutvářeli vztah, komiks nám tolik neřekne. Neosloví nás. Tohle je pro fanoušky, pro znalce, pro muže a ženy, kteří jako děti četli Supermanovy příběhy a teď mají zjistit, že i jeho dějová linka někdy končí. V takovou chvíli na vás dopadne přesně ta nostalgie, kterou slibuje nádherná obálka českého vydání (samozřejmě je z původního amerického vydání). Pochopíte, o co v příběhu "Co se stalo s Mužem zítřka?" jde, ale neznalec si ho prostě tolik neužije.

Příběh vyšel v komiksových sešitech "Superman 423" a "Action Comics 583" (tady došlo v obsahu knihy k záměně čísel). Jednosešitovka, která následuje, je nazvána "Hranice džungle" a vyšla v "DC Presents č. 85". Superman je zde konfrontován s mimozemským organismem, který ho pomalu zabíjí. Je to organismus, který znal již z Kryptonu. Komiks je dalším pohledem na to, jak se Superman mění, jak i on je zranitelný, jak blízko smrti se může dostat. V tomto komiksu se setkává s dalším hrdinou, kterého Alan Moore přivedl na výsluní. Je jím Bažináč.
Jedna z původních obálek upravená pro souborné vydání

Poslední část knihy tvoří komiks, který vyšel jako "Superman Annual 11" a nese název "Pro muže, který má všechno". Superman má narozeniny. Jaký dárek byste mu dali vy? Batman, Robin a Wonder Woman míří do Pevnosti osamění, aby Supermana obdarovali, ale zjišťují, že ten je ovládán tajemnou rostlinou, která v jeho mysli přetváří skutečnost. Dostane se ze spárů snového světa, který je mnohem krásnější než ten opravdový? Alan Moore vytvořil tři příběhy, které se dívají na Supermana jako na člověka s pochybami, který má slabiny a který trpí. Alanovi se opět podařila dekonstrukce stávajícího světa, ale nikoli takovým způsobem, aby byly změny nenávratné. "Co se stalo s Mužem zítřka?" je jen jedním příběhem, který může být snadno přeskočen. Superman zemřel, ať žije Superman. Nakladatelství DC Comics by samozřejmě svou dojnou krávu jen tak zemřít nenechalo. Alan Moore ale naznačil, že konec by mohl být krásně nostalgický.

Komiks "Superman: Co se stalo s Mužem zítřka?" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

2013-11-13

#371: 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete

1001 komiksů, které musíte vidět, než zemřete (1001 Comics You Must Read Before You Die)
Vydalo nakladatelství Plus v pevné vazbě v roce 2013. Původně vyšlo jako "1001 Comics You Must Read Before You Die" v roce 2011. České upravené vydání (byly doplněny některé české komiksy) má 960 stran a prodává se v plné ceně za 999 Kč.
Knihu se slevou zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Editor: Paul Gravett

Myslím, že kniha "1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete" je rozhodně něco, o čem se bude diskutovat. A je to kniha, která si to zaslouží. Rozhodně se nejedná o publikaci, která by byla určená pro každého, je to především teoretický text, ale na druhou stranu je to publikace, která je rozhodně určená lidem, kteří se o komiks zajímají. To, že za život nepřečtete všechny komiksy, které jsou zde uvedené, to vůbec nevadí. Ač je titul poměrně dogmaticky laděný, v některých případech ani není možné se ke komiksům dostat v takovém jazyce, který znáte. Když k téhle knize přistupujete, nepřistupujte k ní jako k něčemu, co vám diktuje, co máte číst, ale jako k něčemu, co by se pro vás mohlo stát inspirací toho, co číst.
"1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete" je opravdu velké množství, ale když se do knihy začtete, uvědomíte si, že mnohé z nich znáte, protože mnohé z nich jste již četli. Na závěr této recenze jsem uvedl seznam i s odkazy těch komiksů, které jsou v knize uvedeny a které jsem již recenzoval na těchto stránkách. A to rozhodně nejsou všechny, které u nás již vyšly a které jsou v knize obsaženy. Ten seznam je skutečně úctyhodný a jen obyčejné prolistování trvá pěkně dlouho. Možná vás ale překvapí, na co všechno zde narazíte.
Kniha je přínosná nejen z toho hlediska, že se zde dovíte o komiksech, o nichž jste nejspíš vůbec netušili, ale i strukturou, která je zde použita. Každému komiksu je věnována zhruba půlstránka, zbytek zabírají obrázky a ukázky z některých komiksů. Na této půl stránce se většinou dovíte následující:
  • Název komiksu a jeho českou verzi nebo počeštění
  • Autora nebo autory a jejich datum narození a případně úmrtí
  • Kdy komiks poprvé vyšel
  • Kdy vyšel česky, pokud vyšel (Za tohle patří autorům české verze můj obrovský dík, protože tímhle kniha pro české čtenáře získává naprosto nový rozměr!)
  • Co komiks inspiroval
  • O jaký žánr se jedná
  • Nejdelší část tvoří text o autorovi, o tom, jak komiks vznikal, co je na něm specifické a případně další informace
  • U některých komiksů pak ještě najdete informaci o tom, jaké jsou podobné komiksy a ne nutně se jedná o komiksy, které jsou v knize, naopak, jsou zde odkazy i na další, které se do knihy nedostaly
Kniha je tak pro českého čtenáře skutečně pokladem, protože ten se může nejen dovědět o tom, co ve světě vzniklo, ale především o tom, co se vydalo u nás. A ne jen po roce 1989, i předtím. V tomhle se kniha stává naprosto skvělou, ač samozřejmě není komplexní a kompletní a nejsou zde informace o všech komiksech, které u nás vyšly. I tak vás překvapí, kolik toho ve skutečnosti bylo. A kdy. České vydání je tak skutečně přínosem pro současný trh a pro lidi, kteří se o komiks zajímají i trochu jinak než jen v tom smyslu, že jej čtou. Tohle je kniha pro čtenáře, sběratele i částečně pro teoretiky. Zde by přece jen bylo možné mít určitou výhradu v tom smyslu, že texty ke komiksům jsou spíše takové povšechné, ale je potřeba si uvědomit, že tohle primárně není historicko-teoretická publikace, ale v podstatě populárně naučná kniha, která chce milovníkům komiksu trochu rozšířit obzory.
Nepřistupujte ke knize jako k dogmatu. I když je zde ono slůvko "musíte", tak nemusíte. Je to čistě na vás. Jsem si jistý, že vám některé komiksy budou v seznamu chybět, některé tam budou zase přebývat, ale třeba se tak dovíte o něčem, co jste neznali, nevěděli jste, že to existuje, přitom vám to může něco dát, zrovna pro vás to může mít nějakou hodnotu. K tomu dopomáhají i obrázky a ukázky, které vám některé komiksy představí v poměrně dostatečné podobě. Pro mě osobně je tohle kniha, kterou jsem prostě musel mít a jsem rád, že ji mohu vlastnit. S touhle koupí určitě neprohloupíte, když máte zájem komiks poznat trochu šířeji. Ano, je zaměřeno hlavně na komiks anglo-americký, frankofonní (Francie, Belgie a také Kanada) a japonský. To není proto, že by byly upřednostňovány, ale jednoduše proto, že se zde komiks vyvíjí nejdéle a nabízí toho nejvíce.
Knihu nebudu hodnotit procenty. Jako komiksový katalog se rozhodně jedná o něco, co si zaslouží pozornost a je zpracován skvěle. Škoda, že zde není ukázka z každého komiksu, ale to by bylo na knihu dost těžko proveditelné, zvláště pokud má hlavní část tvořit text. Uvažovat lze ale o tom, do jaké míry je text zásadní, všeříkající a jestli vlastně dokáže obhájit to, proč ten komiks je v katalogu zařazen. Nejlepší je ale číst a ověřit si to, pokud vám to finanční možnosti, jazykové dovednost i a další aspekty dovolí. Nezoufejte, jak jsem říkal, spousta komiksů už vyšla česky. Na závěr slíbený seznam toho, co najdete v knize a také zrecenzované na těchto stránkách:
"Tintinova dobrodružství: Modrý lotos"
"Goon"
"DMZ"

Komiks "1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Plus.

2013-09-30

#305: Swamp Thing - Bažináč 6: Shledání - 65 %

Swamp Thing - Bažináč 6: Shledání (Swamp Thing: Reunion)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě 2013. Původně vyšlo jako čísla 57 až 64 série "Swamp Thing" v nakladatelství Vertigo (dospělejší odnož DC Comics). Souborně v originále komiks vyšel jako "Swamp Thing: Reunion" v roce 2003 u DC Comics. České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.
Knihu koupíte se slevou na serveru KupKomiks.

Scénář: Alan Moore, Stephen Bissette a Rick Veitch
Kresba: John Totleben, Rick Veitch, Alfredo Alcala, Stephen Bissette a Tom Yeates

A máme před sebou poslední knihu ze série "Bažináč". Poslední je hned v několika ohledech. Je to poslední kniha, kde je Alan Moore uváděn jako hlavní scénárista, protože napsal scénář k většině sešitů, které zde jsou sebrány. Poslední je také proto, že se na nějakou dobu s dalším Bažináčem na našem trhu nesetkáme. I když si myslím, že ten současný run by si to možná zasloužil, na příští rok zatím nic z louisianských bažin plánováno není. Jaké nás tedy čeká rozloučení s mužem z bažin? Jaké je to poslední sbohem, které nám Swamp Thing dává? No, řekněme, že minimálně rozporuplné.
Pořád si říkám, že Alan neměl moc na vybranou a že to, co mu bylo nalajnováno studiem, to prostě musel následovat, ale to, jak šestá kniha, která u nás vyšla, začíná, to je prostě velké zklamání. Poznáváme vesmír a jeho šíři, a i když se Moore snažil o to, aby zde byly alespoň zajímavé prvky, které stále udrží čtenářovu pozornost, tohle už není svět, kde chceme Bažináče vidět. Setkává se s postavou Adama Strange, což je sice hrdina v Americe známý, nám nic moc ale neřekne. Což není ani tak důležité, protože by to mohl být téměř jakýkoli jiný hrdina. Jeho zásah do příběhu se tváří jako zásadní, ale ve skutečnosti - vzhledem k dalším kapitolám - je více méně - bezvýznamný. Jako kdyby se Bažináč vydal na vesmírnou pouť a zavítal do podivných míst DC vesmíru a chtěl nám představit postavy zašlé a méně známé.
Takhle se pokračuje i s dalšími kapitolami. Skoro co kapitola, to trochu jiná planeta, na níž Bažináč končí po dalších mezihvězdných skocích v naději, že se někdy vrátí na Zemi, ač se to zdá nemožné. Dvě kapitoly vydrží na planetě Rann, aby se scénáře ujal Stephen Bissette a předvedl výbornou variaci na frankensteinovské téma. Tím se na moment vracíme k Abby, která se svým vlastním způsobem smířila s tím, že se Bažináč vytratil z jejího života. Tenhle příběh je překvapivě moorovský, ač ho Alan sám nenapsal, a je více ve stylu Bažináče, jak jsme si ho zamilovali. Má svou temnou poezii, která je šílená až makabrózní. Je to zajímavé antré pro neskutečný skok, který následuje s kapitolou další.
"Láska k mimozemšťanovi" je něco naprosto neskutečného. Tohle je něco natolik nemainstreamového, což je také důvod, proč "Bažináč" v té době vycházel u Vertiga. Alan Moore si dovolil prazvláštní romanci, která je v konečném důsledku vědecko-fantastickou metaforou na znásilnění. Tohle je opravdu něco, co jen tak číst nebudete a John Totleben svou kresbou jen dokresluje psychedelický pocit z této povídky. Krásná ukázka toho, jak proměnlivý je žánr sci-fi a jak dokáže být tvárný. Alan Moore sáhl do hloubek, o nichž se jiným ani nebude zdát, a stvořil něco, co se většině čtenářů nebude líbit. Odvážné a krásné. O to větším skokem je pak příběh "Všeliké tělo je tráva". Nejde o skok kvalitativní, ale o skok ve způsobu vyprávění. "Všeliké tělo je tráva" už je klasičtější komiks, kde si ale Moore stále mohl hrát a mohl filosofovat. Je zase vidět, že byl o něco méně svázaný studiem, i když to si prosadilo alespoň Green Lanterna, povídka má však smysl a hloubku.
"Vlnová délka" je taková z nouze ctnost, aby konečně mohlo dojít k tomu, co je uvedeno v titulu knihy - ke shledání. Scénáře se ujal Rick Veitch, který tento komiks také nakreslil a byl to právě on, kdo v sérii pokračoval poté, co Alan Moore skončil. Scénář příběhu "Vlnová délka" se snaží být promyšlený, chce si hrát na něco hlubokého, ale je to prostě jenom potřeba dostat postavu na určité místo, což se nakonec děje. Tahle kapitola mě zaujala především tím, jak moc panelů je možné dostat na jednu stránku. Veitch se překonal. A zbytek komiksu už si užil Alan Moore a rozloučil se ve velkém, dokonce i postavou Gena Labostrieho, který je Moorovi celkem podobný. Obě kapitoly jsou kontrastem, je to ukázka toho, jak ze smrti vychází láska, je to ukázka krásného happy endu, na který jste čekali, něco, u čeho ani nečekáte, že by to mohlo pokračovat. A ono to pokračovalo.
Tentokrát se Bažináč podíval opravdu na podivná místa
Alan Moore stvořil něco, co zanechalo v komiksovém vesmíru celkem významnou stopu. Vytvořil superhrdinu, který může figurovat ve světě klasických superhrdinů, a přitom je stále jiný, je stále jedinečný. Právě tahle jedinečnost Bažináčovi svědčila nejvíce a měl zůstat ve své bažině. Tam prožíval příběhy, které byly nejlepší, a jeho rozmach ukazuje, že to prostě není pro něj. Ztrácí se jeho poetika, byl vykořeněn. Proto pak poslední dvě kapitoly této knihy vyznívají tak skvěle, protože sami cítíte, že se znovu zakořenil a zakořenil se v místech, kde mohou jeho úponky růst nejlépe. "Bažináč: Shledání" není špatnou knihou, jen je na ní vidět, že to není autorský komiks a že v tomhle případě je to k neprospěchu věci. Budu doufat, že se Bažináč vrátí v nějaké knize od Snydera.

2013-09-24

#294: Swamp Thing - Bažináč 5: V prach se obrátíš - 85 %

Swamp Thing - Bažináč 5: V prach se obrátíš (Swamp Thing: Earth to Earth)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě 2013. Původně vyšlo jako čísla 51 až 56 série "Swamp Thing" v nakladatelství Vertigo (dospělejší odnož DC Comics). Souborně v originále komiks vyšel jako "Swamp Thing: Earth to Earth" v roce 2002 u DC Comics. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.
Knihu koupíte se slevou na serveru KupKomiks.
Knihu koupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Alan Moore
Kresba: John Totleben, Rick Veitch a Alfredo Alcala

V České republice toho od Alana Moora v posledních letech moc nevychází, jen "Bažináč" zůstává takovou stálicí. Pravda, v tomto roce trochu reputaci českých vydavatelů napravil "Kameňák", ale pořád je to z bohaté bibliografie tohoto geniálního scénáristy trochu málo. Na druhou stranu je fakt, že ty skutečně stěžejní příběhy zde už skutečně vyšly. Některé už jsou vyprodané, ale pochybuji, že by se znovu vydávaly. To ale nevadí, protože je zde pořád ten chlapík z bažin, který si u nás už nějaké to pevnější místo našel a vás v dohledné době několika dnů čeká recenze na šestou knihu.
Ve čtvrtém dílu jsme se rozloučili s Bažináčem poté, co zachránil svět. Nebude za to sklízet ovace jako klasičtí superhrdinové, ale byl to právě on, kdo odvedl nejvíce práce, kdo dokázal porazit temnotu, když už se zdálo, že není žádná cesta zpět, že vesmír je ztracen. Přesto, že by se mohlo zdát, že se Bažináč bude vracet s radostí, takové pocity jsou velmi rychle utnuty. Dobře totiž víme, že na konci předchozí knihy se stalo ještě něco zásadního. Abby, Bažináčova láska, byla zatčena pro obcování s příšerou. Údajně je to zoofilie, ale toto je z hlediska definice samotné popřeno. Na to se ale nikdo moc nekouká. Ta žena je zrůda a podle toho je třeba s ní nakládat. Abby se však podaří uniknout s Louisiany, a to rovnou do Gothamu.
V "Bažináčovi" se tak opět projevuje vliv DC Comics a potřeby sem tam do série šoupnout nějakého toho superhrdinu. Z logiky věci je to samozřejmě Batman. O něj však nejde, on je jen známou firmou, figurkou, která zaujme i klasické mainstreamové fandy. Důležitý je jiný aspekt. To, že se Bažináč naštve, a také to, co v takovém agresivním stavu dosáhne. To je skutečně fenomenální a vy sledujete jedny z nejkrásnějších a zároveň nejděsivějších scén, které vám Zelená může poskytnout. Alan Moore si zase jednou uvědomil, co za postavu má v ruce a kam až s ní může zajít. Tohle dokazuje i v poslední kapitole, kde všechno to, co dokázal Bažináč tvořit naprosto převrací a prezentuje, že Zelená je někdy... Modrá. Je fakt, že v angličtině by tahle věta zněla lépe (modrá = blue, což je také výraz pro smutek nebo sklíčenost).
Kniha sestává ze šesti kapitol, které se vesměs zabývají tím, co následovalo poté, kdy Bažináč zjistil, jak bylo s Abby naloženo, a jaké následky měla jeho intervence pro zúčastněné, ale především pro Bažináče samotného. Aby se nezapomnělo, že "Bažináč" je hlavně hororovým komiksem, je zde kapitola čtvrtá, která je jen trochu odbočením od hlavního příběhu s tím, že zase jednou naplno pocítíme hororovou atmosféru, kterou tenhle Moorův komiks má. A že to v sobě chlapec pořád má. Tohle je skutečný bažinný horor v celé své kráse.
Alan Moore však především předvádí temně poetický komiks, komiks, který se pyšní nádhernými obrazy, nikoli pouze v kresbě samotné, ale především pak v textu, který vám ukáže, že Alan Moore by byl i skvělý romanopisec, kdyby se nerozhodl živit komiksem. Slova, která vymyslel a která byla tak skvěle přeložena, jsou plná myšlenek, je na nich cítit, že člověk, který je psal, chápe svět, chápe jeho temnou stránku, ale zároveň je schopen vidět i to krásné, co tam na nás někde čeká. To krásné může být opravdu krásné, anebo je to alespoň iluze, která nám v některých případech stačí. A v některých případech vede k naší destrukci, či alespoň bolestnému pochopení.
Originální obálka k poslední kapitole
"Bažináč" je jedním z nejoriginálnějších superhdinů, jací kdy byli vytvořeni, a Alan Moore nám ukazuje, že na superhrdinu je možné se dívat trochu jiným způsobem. Dějí se zde věci, které se dějí i v jiných superhrdinských příbězích. Cestuje se na jiné planety, bojuje se s velkými padouchy, ale přitom to nevypadá pateticky. "Bažináč" je komiks, který vám představuje silné příběhy, které jsou plné emocí, ale hlavně, co mě naprosto dostává, zase jednou budete mít pocit, že u tohohle vyprávění někdo přemýšlel. Nejsou to jen dobře poskládaná slova, ale ta slova mají význam, který se k vám naplno dostane jen ve chvíli, kdy se na ně - ve spojitosti s kresbou - budete plně soustředit. A užijte si modrou, která vůbec není šmoulově roztomilá. Nesmím ještě zapomenout na naprosto skvělé české provedení knihy, kdy hlavně ty oči na zadních deskách jsou skvělé. Člověka vedle vás při čtení pořád sledují.

Komiks "Swamp Thing - Bažináč 5: V prach se obrátíš" si můžete zakoupit na stránkách nakladatelství BB/art.

Na stránkách najdete také recenze na knihy:
"Swamp Thing - Bažináč 1"
"Swamp Thing - Bažináč 2: Láska a smrt"
"Swamp Thing - Bažináč 3: Prokletí"
"Swamp Thing - Bažináč 4: Hejno vran"