#2121: Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost

Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost (The Cartoon History of the Modern World, Volume 2: From the Bastille to Baghdad)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2010. Původně v této podobě vyšlo jako "The Cartoon History of the Modern World, Volume 2: From the Bastille to Baghdad" v roce 1990. České vydání má 256 stran a prodává se v plné ceně za 490 Kč.
Knihu koupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Larry Gonick

Kresba: Larry Gonick

Rovnou se přiznám, že kniha "Komiksová historie moderního světa 1: Od Kolumba až po americkou revoluci" mě tolik nebavila. Ne proto, že by byla špatná, ale spí jsem ji četl v době, kdy jsem se na ni pořádně nedokázal soustředit, nedovedl jsem se do ní začíst. I proto jsem chvíli poslední díl, tedy svazek "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" odkládal, i když jsem ho chtěl přečíst hned po předchozím kousku. Nakonec jsem se ale nemusel bát, protože s knihou "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" jsem se do dějin zase jednou pořádně začetl a opravdu jsem se bavil, snad i proto, že tohle jsou mnohdy dějiny, které jsou nám hodně blízké, jsou nám známé, někdo z nás je prožíval přímo, někdo je má jen zprostředkovaně. Však se končí ve chvíli, kdy Spojené státy vyhlásily válku Afghánistánu a Iráku, kdy ta první by se dala ještě nějak omluvit, ta druhá už moc ne.

Ale kniha "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" nesoudí, snaží se popisovat události celkem objektivně. I když nesoudí... Jasně, že si Larry Gonick sem tam dovolí nějakou to osobní, hodně subjektivní připomínku, ale však je to komiksový autor, který se rozhodl, že dějiny vyloží prostřednictvím komiksu, tedy v nahuštěné a omezené míře. Nikde nikdo nepsal, že to budou dějiny naprosto zbavené subjektivního pohledu. Někdo může mít i na dějinné události anebo na historické osobnosti různý názor, rozhodně není vše tak černobílé, jak to někdy v učebnicích dějepisu vypadá. A tohle - tedy nejen tohle - je na knize "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" a vlastně na celé sérii zajímavé. Uvědomíte si, že i na události, které znáte, je možné se podívat trochu jinak, zjistit si trochu více a vidět je v trochu jiném kontextu.

Období, které je v knize "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" zaznamenáno, je celkem dlouhé, respektive máme k němu docela dost zdrojů, jak jsem napsal, někdo ho prožil přímo, a tak by se mohlo zdát, že ten rozsah, který si Larry Gonick zvolil, tedy nějakých 250 stran, rozhodně nebude dostačující. Ale autor se tady držel svého a zbytečně nezabředával do některých období a událostí. Proč se více věnovat první a druhé světové válce, když je o nich toho napsáno a natočeno tolik? Uvedl v podstatě jen to základní a je to dostačující. A podobně je to s dalšími prvky. Mnohem zajímavější je pak návaznost určitých událostí, která by se normálně mohla ztratit mezi řádky, ale tady je vysvětlena celkem obstojně. Některým událostem se pak nevěnuje zbytečně moc prostoru - jako například Karibské krizi, i když pro Ameriku to bylo obrovské vítězství, když krize skončila dohodou. A možná i pro celý svět.

Kniha "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" skvěle završuje celou sérii, kterou Larry Gonick stvořil a je jednou z nejlepších ukázek toho, jak je možné nahlížet na dějiny. Není to jen něco suchopárného, co se učí na škole, ale mělo by se na ně nahlížet především analyticky, usuzovat z toho, co se stalo, proč se to stalo, co k tomu vedlo. Pochopení některých příčin a následků je pak mnohem jednodušší. A především je důležité, že se o událostech přemýšlí a jen se zbytečně neučíme něco, co ani nemusí být pravda. Jednoduchá tvrzení mohou zamlžit nebo znevážit to, co ser stalo, stejně jako mohou zveličit něco, co ani tak zásadní nebylo. Osobně si myslím, že se ke knize "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" a k jejím čtyřem předchozím dílům ještě vrátím, protože číst o dějinách mě už dlouho tak nebavilo.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
Komiksová historie světa 1: Od Velkého třesku po Alexandra Velikého
Komiksová historie světa 2: Od vzestupu Číny po pád Říma
Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci
Komiksová historie moderního světa 1: Od Kolumba až po americkou revoluci

#2115: Komiksová historie moderního světa 1: Od Kolumba až po americkou revoluci

Komiksová historie moderního světa 1: Od Kolumba až po americkou revoluci (The Cartoon History of the Modern World, Volume 1: From Columbus to the U.S. Constitution)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2008. Původně v této podobě vyšlo jako "The Cartoon History of the Modern World, Volume 1: From Columbus to the U.S. Constitution" v roce 2009. České vydání má 256 stran a prodává se v plné ceně za 490 Kč.
Knihu koupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Larry Gonick

Kresba: Larry Gonick

Kniha "Komiksová historie moderního světa 1: Od Kolumba až po americkou revoluci" navazuje plynule na to, co jsme četli v knize "Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci" a podle názvu je celkem jasné, jaké období je vymezeno. Jedná se o počátek novověku, který někdo datuje tím, že byla objevena Amerika, tedy tím, že Kryštof Kolumbus přistál u jejích břehů. Na knize "Komiksová historie moderního světa 1: Od Kolumba až po americkou revoluci" je mimochodem velmi zajímavé, že se snaží dívat na postavy poměrně realisticky, nedělá z nich příliš velké hrdiny, i když jejich zásluhy lze jen těžko bagatelizovat. Přesto si Larry Gonick celkem snadno může dovolit označit Kolumba v podstatě za neschopného idiota, který měl hlavně štěstí, nic moc jiného. Nejlepší na tom ale je, že jeho interpretaci mu budete věřit, zní to mnohem realističtěji, než že to byl hrdina, který svým úsilím přemluvil španělský manželský pár, aby mu dal lodě a finance na západní cestu do Indie.

Ale Kryštof Kolumbus, to je jenom začátek. Jsou zde další postavy, další národy a další místa, která v rámci knihy "Komiksová historie moderního světa 1: Od Kolumba až po americkou revoluci" navštívíme. A na to, že má kniha "Komiksová historie moderního světa 1: Od Kolumba až po americkou revoluci" jenom 256 se dostaneme skutečně na místa mnohá, abychom mohli pochopit, jak svět tehdy fungoval, jak se vyvíjel a co bylo určující pro to, aby se svět pomalu dostával ke směru, který ho dostal až do současného stavu, který nemusí být pro každého potěšující. ale tohle je vidět i na dějinách, jak je Gonick prezentuje. A jeho interpretace je uvěřitelná, protože je vám jasné, že to, co se učí ve škole je moc suchopárné, je to moc faktické. Svět je ale mnohem bohatší a hlavně lidé nejsou jednorozměrní, jsou více rozměrní, mají svoje dobré stránky a mají svoje špatné stránky. A tak na Francisi Drakeovi asi nebylo nic moc dobrého, stejně jako se příliš dobrými vlastnostmi nevyznačoval ani Pizarro a další objevitelé, o nichž je skutečně lépe mluvit jako o dobyvatelích.

Na knize "Komiksová historie moderního světa 1: Od Kolumba až po americkou revoluci" je ale zajímavé mnohem více věcí, i když to není pravda případ jen této knihy, ale celé série s komiksovou historií, kterou nám Gonick prezentuje i v češtině celou. Tahle historie je jednoduše zábavná. Jasně, není zde všechno a u některých událostí si říkáte, jestli jsou důležité - u jiných pak zase, proč se neučí ve škole - ale pořád je to čtení, které vás bude od začátku do konce bavit. A nejen proto že je Larry Gonick vtipný a těch vtipů do kresby chce propašovat skutečně hodně, ale mimo jiné i proto, že se mu daří nacházet souvislosti, jež vám dávají smysl a vy si mnohem snáz představíte, jak to tenkrát vlastně bylo, proč došlo k oné konkrétní události, jaké byly motivace panovníků a podobně. Mimochodem je super, že se tentokrát nezapomnělo ani na české země, které jsou zde zmíněny proto, že vlastně díky defenestraci tu začala Třicetiletá válka.

Kniha "Komiksová historie moderního světa 1: Od Kolumba až po americkou revoluci" skvěle navazuje na své tři předchůdce a Larry Gonick dál pokračuje v díle, které je až obdivuhodné. Kolik toho asi musel načíst, aby vytvořil dílo, které bude dávat smysl, i když bude okleštěné, kolik musel přečíst, aby mohl podávat souvislosti tak smysluplně, jak jsou zde prezentovány. To je prostě něco, co se musí ocenit. Je velká škoda, že kniha - a vlastně i celá série - šla nakonec do slev, protože si myslím, že historie podávaná touto formou je historie mnohem zajímavější, než jak je předávána žákům standardně ve škole. Ale třeba jednou zjistíme, že suchopárná prezentace dějin není jediný způsob a je možné to udělat i jinak. nezbývá se těšit na dobu, kdy to přijde. To bych se pak znovu rád učil.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:

Komiksová historie světa 1: Od Velkého třesku po Alexandra Velikého
Komiksová historie světa 2: Od vzestupu Číny po pád Říma
Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci

#2069: Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci

Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci (The Cartoon History of the Universe III - From the Rise of Arabia to the Renaissance)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2005. Původně v této podobě vyšlo jako "The Cartoon History of the Universe III - From the Rise of Arabia to the Renaissance" v roce 2002. České vydání má 302 stran a prodává se v plné ceně za 590 Kč.
Knihu koupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Larry Gonick

Kresba: Larry Gonick

Docela dlouho mi trvalo, než jsem se ke knize "Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci" dostal, alespoň ve srovnání s tím, že první dva díly už mám nějakou chvíli za sebou. Ale docela jsem se na třetí díl těšil, protože historii mám rád a ještě raději jsem, pokud je podávána zábavnou formou. A v případě knihy "Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci" to rozhodně nadále platí. Larry Gonick neztratil nic ze svého přístupu a dál se snaží, aby veškeré údaje, které čtenáři předává, byly prezentovány formou, která je přehledná, smysluplná a navíc taková, aby zde byla patrná určitá kauzalita. Tahle událost vede k tamté, tahle ovlivnila tuto, apod. A funguje to. A navíc je to pořád vtipné, kdy v podstatě u každého panelu máte pocit, že je to vtípek, ať už obrazový nebo slovní.

Jak název knihy "Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci" napovídá, období, kterému se kniha primárně věnuje je od 7. století do roku 1492, tedy do roku, kdy byla objevena Ameriky a kdy se začínají podle všeho psát moderní dějiny, protože přesně tak jsou nazvány další dva díly této série, tedy "Komiksová historie moderního světa". K těm se ale dostaneme příště. Na knize "Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci" je hezké nejen to, že popisuje danou epochu, ale především to, že se to autorovi daří způsobem, kdy máte pocit, že nechce prezentovat jen to obecně známé, ale i to další, co se ve světě také dělo. Ale jasně, moc odkazů na české dějiny nečekejte. Vlastně vůbec. Ani zmínka o Mistru Janu Husovi zde není, i když kostnický koncil zmíněn je, nepamatovalo se ani na Karla IV. Z Gonickova pohledu tohle nebylo pro Evropu až tak zásadní.

Tohle opomenutí mu určitě promineme, přece jen není náš národ pro světové dějiny až tak zásadní, ale zároveň musíme chápat, že forma, kterou Gonick zvolil - tedy srozumitelnost, stručnost, návaznost jednotlivých událostí - ho do jisté míry omezovala. Samozřejmě že by bylo možné vytvořit komiks, který bude mít tisíce stránek, ale už se z toho ztratí přehlednost, jednotlivé události na sebe nebudou navazovat a bude toho příliš, aby to mohl čtenář všechno pojmout. Nemluvě pak o tom, že jeden autor by to asi těžko zvládl a bylo by potřeba pořádně rozsáhlého týmu. Takhle dostáváte historii přehledně, stručně, a přesto se zajímavými odbočkami tak, abyste pochopili, jak se nejen Evropa vyvíjela. Kniha "Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci" v odkazu prvních dvou publikací skvěle pokračuje.

Kniha "Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci" by se dala shrnout jako boj náboženství o nadvládu a mezi sebou, kdy se ukazuje, že ani jedno není lepší, ale stále se snažila překonávat, zajistit si svoje věřící, svoje pozice. A nakonec se jim to v různých oblastech podařilo, aby pak mezi sebou dlouho válčili o Jeruzalém. A další jiná místa. Jako kdyby se jednalo o období, kdy války jsou tím zásadním, co se děje, ale je zde vidět i růst některých měst, stejně jako pád jiných. Dějiny se zde naštěstí nesmrskávají jen na přehled bojů, i když ten prostě není možné vynechat. Jsou to války a různé nájezdy, které utvářely národy a hranice, které dokonce vedly k tomu, že některé kultury naprosto zanikly. I tohle je zajímavé poučení, s nímž kniha "Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci" přichází.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
Komiksová historie světa 1: Od Velkého třesku po Alexandra Velikého
Komiksová historie světa 2: Od vzestupu Číny po pád Říma

#2004: Komiksová historie světa 2: Od vzestupu Číny po pád Říma

Komiksová historie světa 2: Od vzestupu Číny po pád Říma (The Cartoon History of the Universe II - From the Springtime of China to the Fall of Rome)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2004. Původně v této podobě vyšlo jako "The Cartoon History of the Universe II - From the Springtime of China to the Fall of Rome" v roce 1994. České vydání má 304 stran a prodává se v plné ceně za 590 Kč.
Knihu koupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Larry Gonick

Kresba: Larry Gonick

Po delší době jsem se dostal ke knize "Komiksová historie světa 2: Od vzestupu Číny po pád Říma", která je - jak název celkem jasně říká - druhý dílem "Komiksové historie světa", kterou má na svědomí Larry Gonick a který stvořil celkem pět knih v této sérii, pokud budeme počítat i "Komiksovou historii moderního světa". Larry je rozhodně chlápek na svém místě, protože ať už se rozhodl pro psaní a kreslení historie z jakéhokoli důvodu, rozhodně to bylo dobře. Larry má skvělý smysl pro humor a dokáže předávat fakta způsobem, který je zajímavý a hlavně zábavný. Jasně, na první pohled to vypadá tak, že vlastně jen do faktů přidá zábavný obrázek, ale zase tak jednoduché to není.

V knize "Komiksová historie světa 2: Od vzestupu Číny po pád Říma" se věnuje autor období od smrti Alexandra Velikého až po pád Říma. Al to je v Evropě. V Asii se vrací ještě trochu dál do minulosti, aby nám prezentoval Čínu a její historii. Na knize "Komiksová historie světa 2: Od vzestupu Číny po pád Říma" je strašně moc vidět, jak se Larrymu Čína zalíbila a věnuje jí opravdu hodně prostoru, a to i ve chvíli, kdy si nejste jistí, proč se danému období věnuje. Jistě, jako příběh to skutečně funguje, jsou zde zajímavé zvraty, je až šílené, co se mohlo dít, samozřejmě za předpokladu, že se to dělo, ale chvílemi se bude čtenář ztrácet a jednotlivé postavy mu budou trochu splývat. Čína se ve všech svých částech nečte až tak dobře.

Čína a Řím jsou hlavními oblastmi, na které se kniha "Komiksová historie světa 2: Od vzestupu Číny po pád Říma" zaměřuje, i když se podíváme i do jiných oblastí, ale to hlavně proto, že to jsou oblasti, s kterými Řím válčil, obchodoval, nebo je ovládal. A podobně je to i s Čínou. Mimo jiné to svědčí také o tom, z jakých oblastí máme nejvíce dochovaných historických dokumentů. I Larry sám přiznává, že některé události, které jsou popisovány, především pak z čínské historie, jsou mnohdy založené na ústním předávání, a tak není jisté, jak moc jsou pravdivé. Ale to by se nakonec dalo vztáhnout i na takové období Ježíše a jeho působení. Jak moc je legendou a jak moc skutečnou postavou?

Larry Gonick má dobrý smysl pro humor, ale má také dar se na události dívat kriticky, trochu se v nich pohrabat. A tak se mi líbí, že se kriticky dívá i na Ježíše a ukazuje ho zde jako mnohem realističtější postavu. A takhle je to i s dalšími historickými postavami. Všichni měli dobré i špatné vlastnosti, všichni jsou nahlíženi s drobnohledem, ale ne tak moc, aby to nudilo, aby toho bylo moc. Všeho je tak akorát, s mírou, tedy snad až na nějaké části s Čínou. I tak se ale kniha "Komiksová historie světa 2: Od vzestupu Číny po pád Říma" velmi dobře čtete. V tomhle podání vás historie bude bavit. Skoro se divím, že není používána jako doplněk ke klasickým učebnicím dějepisu.

Komiks "Komiksová historie světa 2: Od vzestupu Číny po pád Říma" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Komiksová historie světa 1: Od Velkého třesku po Alexandra Velikého"

#1992: Komiksová historie světa 1: Od Velkého třesku po Alexandra Velikého - 90 %

Komiksová historie světa 1: Od Velkého třesku po Alexandra Velikého (The Cartoon History of the Universe - From the Big Bang to Alexander the Great)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2003. Původně v této podobě vyšlo jako "The Cartoon History of the Universe - From the Big Bang to Alexander the Great" v roce 1990. České vydání má 360 stran a prodává se v plné ceně za 590 Kč.
Knihu koupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Larry Gonick

Kresba: Larry Gonick

Je velká škoda, že se některé knihy neprodávají, a pak třeba skončí ve výprodejích. A ani poté se jich nakladatelství nedovede pořádně zbavit. Tohle byl i případ série "Komiksová historie světa", kterou Larry Gonick začal vydávat v roce 1990. Příprava na ni trvala déle. Larry Gonick projekt započal již v roce 1978. Pokud chcete napsat poutavou knihu o historii, podat ji komiksem, a to ještě tak, aby to bylo pro čtenáře zábavné, aby to byl jiný zážitek než z klasické historické knihy, do toho aby ještě fungovala skutečnost, že podávaná historie by měla mít pevné základy, potřebujete pořádné rešerše, potřebujete hodně načíst, protože jinak půjde celý projekt do háje a nebude mít smysl se kreslit s dalšími díly.

Kniha "Komiksová historie světa 1: Od Velkého třesku po Alexandra Velikého" dává historii, tedy alespoň onen popsaný úsek, dohromady způsobem, který by se čtenáři mohl líbit. Jsou zde historické údaje, které jsou založené na skutečných pramenech. Jsou podány způsobem, kdy nebudete mít pocit, že vám praskne hlava z toho, kolik toho je, kolik dat si máte zapamatovat. O data zde tolik nejde, i když každá událost je jasně historicky vymezena, případně je určeno, že okolo datování panují určité pochybnosti. Z historického hlediska kniha rozhodně není všeobsahující, to ani nebylo jejím smyslem, smyslem bylo vytvořit základní historický přehled podaný komiksovou formou.

Kniha "Komiksová historie světa 1: Od Velkého třesku po Alexandra Velikého" má ještě jednu velkou výhodu, a to je přístup autora. Larry Gonick na první pohled pochybuje o tom, co je prezentováno jako mytologie anebo jak jsou napsány biblické příběhy. Nechce odhalit pravdu za každou cenu, ale chce poukázat na to, jak se události mohly stát v reálném světě. Takže biblické příběhy dostávají jiný háv a jsou uvěřitelnější a mnohem méně morální. Kromě toho, že je Larry Gonick skeptik, je také cynik a dovede si z historických událostí a postav udělat srandu. Celá kniha je tak vlastně ilustrovaným popisem historie, kde jsou ještě navíc bubliny, které dělají jednotlivé scény zábavnější. Mimochodem si povšimněte, že i sem tam dovede vhodně změnit kresebný stal podle dané epochy.

Díky Gonickovu přístupu, který v knize "Komiksová historie světa 1: Od Velkého třesku po Alexandra Velikého" spojuje člověka, jenž má rád exaktnost, ale zároveň je cynický a vtipný, se čtenáři dostává kniha, která ho dovede zaujmout. Popravdě, kdyby každá historická učebnice vypadala takhle, asi to bude pro každého studenta přínosnější, protože se nejen naučí přijímat historická fakta, ale také nad nimi začne uvažovat, což rozhodně v tom pojetí, jak jsem se dějepis učil já, chybí. Není tam ani náznak toho, že bychom si měli dávat události do souvislosti, prostě si jen pamatovat, třeba nám to všechno sepne v té hlavě samo. Je škoda, že lettering kazí hned několik chyb, které už by se nedaly spočítat jen na prstech jedné ruky. "Komiksová historie světa 1: Od Velkého třesku po Alexandra Velikého" by si rozhodně zasloužila větší zájem čtenářů.

Komiks "Komiksová historie světa 1: Od Velkého třesku po Alexandra Velikého" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

#1937: Persepolis 2 - 90 %

Persepolis 2 (Persepolis 2)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2007. Původně vyšlo jako "Persepolis" v roce 2001. České vydání má 180 stran a prodává se v plné ceně za 290 Kč.

Scénář: Marjane Satrapi

Kresba: Marjane Satrapi

Není se moc čemu divit, že "Persepolis" byl u nás ve druhém vydání spojen do jedné knihy, i když původně česky vyšel jako knihy dvě. "Persepolis" ale nejlépe funguje právě jako jedna kniha, protože je zde všechno na jednom místě a na čtenáře to má pak celkově lepší efekt. I když se musí nechat, že první kniha měla rozhodně velmi dobré zakončení ale nejinak je tomu i v případě knihy druhé, kdy vás Marjane zase jednou dokáže pořádně dojmout, a to vlastně jen tím, že že mluví o životě, o pravdách, které jsou tak jednoduché a dané, že na ně někdy zapomínáme. Ale o tom je celý komiks "Persepolis". O pravdách, které jsou jednoduché, o lidském životě, který by mohl být obyčejný. Jenže není, protože Marjane vyrůstala v Íránu.

Jenže tentokrát se s Marjane nesetkáváme v Íránu, kde se narodila a vyrůstala, tentokrát se s ní setkáváme v Rakousku, kam byla na studia svými rodiči poslána. Jak se ukazuje, pro Íránku, která je ještě příliš mladá na to, aby byla sama, není jednoduché se na Evropu aklimatizovat, a pokud ano, většinou je to cestou, která není vyloženě pozitivní. A tak sledujeme, jak Marjane přičuchne nejen k prokrastinaci, ale třeba i k agresi a drogám. Ale to, jak Marjane všechno podává, to je nesmírně přirozené, nesmírně lidské jako kdyby zde byl jistý odstup, i když je to o jejím životě. Tohle se vám na "Persepolis 2" bude líbit, protože komiks je mnohem kritičtější k autorce samotné, než mohl být první díl, kde byla ještě dítětem. Teď už je ženou.

"Persepolis 2" nadchne právě tím, jak je osobní a jak je přitom upřímný. Marjane zde mluví o velmi osobních věcech, nebojí se ani toho, že bude ve špatném světle, protože by tím kazila autentičnost vyprávěného příběhu. A tak nám prostě sděluje pravdu, anebo nám události sděluje tak, že jsme ochotni přijmout, že je to pravda. Nikdy samozřejmě není jisté, kde končí pravda a kde začíná autorský příspěvek, ale tady to prostě nevadí. "Persepolis 2" je tak dobře a tak kriticky napsán a nakreslen, že se nutně nebudete pídit po tom, co si autorka o sobě vymyslela a co nikoli. Jako kdyby si skutečně mnoho nevymýšlela. A tímhle strhne čtenáře na svou stranu, i když se rozhodně vždy nechová jako vzorná a dokonalá postava. O to je lidštější a skutečnější.

Marjane Satrapi

"Persepolis 2" je prostě knihou, kterou musíte číst s prvním dílem, ale především je to kniha, která vytváří nejen skvělý obrázek o jednom člověku, tedy o Marjane Satrapi, ale také o době a místě, a to nejen o Íránu. Velmi se mi zamlouvá, jak se Marjane dokáže kriticky podívat na všechno, včetně sebe. Nikoli tolik na svou rodinu, i když ani tu úplně nešetří, ale je vidět, jak rodinu uctívá, ta je pro ni moc důležitá a jsou to právě okamžiky s rodinou, které jsou nejemotivnější. Je smutné, jaký obrázek o muslimech/Arabech celkově máme, protože to prostě nejsou všechno fanatici, naopak někteří se dovedou na svět dívat v reálných odstínech a mnohdy ve skutečnějších barvách než my, kteří vlastně Blízký Východ neznáme.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Persepolis 1".

#1932: Persepolis 1 - 80 %

Persepolis 1 (Persepolis 1)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2006. Původně vyšlo jako "Persepolis" v roce 2001. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 290 Kč.

Scénář: Marjane Satrapi

Kresba: Marjane Satrapi

"Persepolis" mi v první řadě učaroval jako animovaný film, který jsem viděl dříve, než jsem si přečetl komiks. Ten mám v prvním, dvoudílném vydání, které česky vyšlo v letech 2006 a 2007. Nakonec došlo ale i k soubornému vydání, a to v roce 2013. "Persepolis" se podle toho jeví jako poměrně oblíbený komiks. A není se moc čemu divit, i když by se na první pohled zdálo, že to jsou vlastně jen vzpomínky jedné malé holky, která vyrostla v ženu, jež je byla schopna zaznamenat v komiksové podobě. Jenže právě ta komiksová podoba a styl, kterým Marjane Satrapi kreslí, dodávají jejím vzpomínkám specifickou podobu.

Ale Marjane Satrapi není dobrá jen proto, jaký má kresebný styl, ale proto, jaká je vypravěčka. Skoro až banální příběhy ze svého dětství dokáže propojit s politickými událostmi, denní život narušuje válka a nejistota, ale stále zde máme íránskou rodinu, která se miluje, rodinu, v které se celkem snadno můžete vidět i vy, jen se její členové narodily do doby, která není právě klidná. Také o tom něco víme, ale to, co se dělo v Íránů, se přece jen jeví jako zvěrstva, když to máme navíc servírované od očitého svědka, který všechny události vnímal dětskýma očima, tedy jiným pohledem, než dospělý člověk.

Právě ten dětský pohled, který Marjane Satrapi dokáže skvěle zachytit, dělá z jejího vyprávění zajímavý pohled na historii jedné rodiny, stejně jako jedné země. Emotivní scény jsou mnohdy podávány s nadhledem, případně skoro suše, ale to jen proto, že je malá holka nedokáže pořádně pochopit. Marjane zde sledujeme zhruba v době, kdy je jí deset až čtrnáct let. Díváme se na to, jak žila, jak dospívala, jak se měnila a jak se měnila situace kolem ní, a to natolik, že se její rodiče nakonec rozhodli, že bude nejlepší, pokud bude studovat jinde. A jestli jste si nebyli jistí, jestli Marjane zvládá skutečně emotivní scény, poslední stránky vás o tom musí naplno přesvědčit. Jediný panel vás dokáže zasáhnout více než tisíc slov.

Životopisný komiks Marjane Satrapi "Persepolis", tedy alespoň jeho první část, je krásnou ukázkou toho, jak se vyrovnat se svou minulostí, jak ji podat zajímavě, jak vyprávět příběh, který vás zaujme, a to i tak, že je rozdělen do jednotlivých epizod, kdy na sebe jednotlivé nemusejí přímo navazovat, ale sledujete stále stejné postavy, které se nějakým způsobem vyvíjejí. A to provázání je nakonec silné, protože jste ty postavy za jednotlivé epizody poznaly skutečně zevrubně. Kresbou na první pohled nenápadný komiks, který v sobě skrývá skutečně hodně z hlediska lidského. "Persepolis" si zamilujete a nejspíš se k němu v budoucnu ještě několikrát vrátíte. Překvapí vás pokaždé, kdy ho budete číst.

#1913: Vlad 4: Poslední východisko - 50 %

Vlad 4: Poslední východisko (Vlad: Dernière issue)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2003. Původně v této podobě vyšlo jako "Vlad: Dernière issue" v roce 2002. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 2499 Kč.

Scénář: Yves Swolfs

Kresba: Griffo

Kniha "Vlad 4: Poslední východisko" je poslední knihou, která česky vyšla, ale bohužel je zde problém, že se nejedná o poslední knihu, která v sérii vyšla celkově. A je to škoda, protože se vám vlastně do ruky dostává série, která je nekompletní a která tak na 95 % už česky kompletní nevyjde. Je to škoda, hlavně proto, že těch nedokončených sérií tu máme celkem dost. O to větší je to škoda v případě, kdy ta série má poslední díl a byla v originále ukončena. Tedy předpokládám, že došlo k tomu, že Vlad nakonec Igora našel. To v knize "Vlad 4: Poslední východisko" bohužel nezjistíme, my se musíme soustředit na jinou část příběhu.

Ta se nám otevřela v knize "Vlad 3: Rudá zóna" a příběh byl přerušen, aby byl v dílu "Vlad 4: Poslední východisko" dokončen. Vlad a Simon se stali vězni v Rudé zóně, což je v podstatě něco jako oblast okolo Černobylu, jednoduše místo, kde došlo k jaderné havárii, která zónu uzavřela. Uzavřela ji k tomu, aby zde šílený vědec mohl dělat svoje experimenty, o nichž nikdo neví. I čtenář vlastně až v knize "Vlad 4: Poslední východisko" zjistí, co se v zóně děje. A není to zase nic tak šíleného, jak by si jeden myslel. Celkově je děj veden docela uměřenou cestou, i když by si jeden mohl myslet, že to bude celkem jízda.

Vlad se snaží zachránit Simona, Simon zase musí poslouchat Neglatova, aby se i čtenář dověděl, co se v zóně děje. Takže nakonec z celkem akčního thrilleru vychází spíše vysvětlující díl, který je lehce nudný a nic zásadně nového nepřinese. V knize "Vlad 4: Poslední východisko" šlo vlastně jenom o to, aby se Vlad a Elenstein dostali ze zóny pryč a mohli pokračovat v pátrání. A to se nakonec i stane, i když nejspíš ne cestou, jakou by čtenář očekával. Hrdinové se zde stávají spíše takovou pinballovou koulí, která létá podle toho, jak se odrazí nebo jak do ní někdo strčí. Je to škoda, protože Vlad je dost silnou postavou, aby všechno zvládl sám. Je ale pravda, že jednu lepší únikovou pasáž nám předvede.

Slabinou knihy je její závěr, který je prostě jen takový zásah shůry, který děj posune dál. Celkově se pak všechno, co se stalo, zdá vlastně trochu zbytečné. Stejně jako se vytrácí Igorova linie, která je opět jen zmiňována, ale nejeví se nějak zásadní. Jako kdyby ji ani Vlad nechtěl moc sledovat, prostě jen pokračuje, protože to se očekává. Scenáristicky je čtvrtý díl asi nejslabší. Není se pak moc čemu divit, že zájem o sérii klesal, i když si myslím, že nebyl velký ani od prvního dílu. Je ale pravdou, že by mě stále docela zajímalo, jak to vlastně všechno skončilo. Tak třeba si jednou zopakuji francouzštinu.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Vlad 1: Můj bratr Igor"
"Vlad 2: Pán z Novijanky"
"Vlad 3: Rudá zóna"

#1908: Vlad 3: Rudá zóna - 50 %

Vlad 3: Rudá zóna (Vlad: Zone rouge)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2003. Původně v této podobě vyšlo jako "Vlad: Zone rouge" v roce 2001. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.

Scénář: Yves Swolfs

Kresba: Griffo

Musím říct, že mě třetí díl celkem zklamal. Ze začátku se zajímavě rozjíždí - nové prostředí, možná i nové tajemství - ale jak se blížíte ke konci, prostě jen zjistíte, že tohle není nic jiného než natahování série, kde se nic skutečně důležitého nestane. Prostě jen další sešit v sérii, který vůbec neřeší hlavní linku, ale zavedl nás do epizodky, která bude o moc delší, než by se nám líbilo. Samotná délka jednoho sešitu by byla trochu moc, ale ona se rozprostře i do čtvrtého dílu. Že by tam došlo k dílčímu ukončení? Nejsem si jistý, protože v češtině je čtvrtý díl sice poslední, ale v originále je dílů celkem sedm, a to přesto, že se čtvrtý díl jmenuje "Vlad 4: Poslední východisko". Asi je to jen poslední východisko pro nějakou situaci, ne pro celý příběh.

Vlad má nového společníka, kterého získal v závěru knihy "Vlad 2: Pán z Novijanky". Jedná se o Simona Elensteina, což je delegát Organizace evropských národů. Rozhodně to není bojovník, na první pohled je to spíše šprt, který to se zbraněmi moc neumí, i když jak to tak vypadá, doposud se o sebe uměl postarat. Společně utekli z Novijanky a společně se vydávají po stopě Igora, Vladova bratra, který je jedinou cestou k pořádnému dědictví, jež se před Vladem otevřelo smrtí jejich matky. Jenže se dostávají do oblasti, která je známá jako "Rudá zóna", do oblasti, do níž je sice možné se dostat, ale již nikdo nikdy nevyjde ven. Proč? To není úplně jasné, i když se nás autoři snaží přesvědčit o tom, že bezpečnostní opatření jsou skutečně skvělá. Až na to, že jsou ve druhé chvíli hned celkem snadno narušena.

Ve scénáři jsou trochu díry, jsou tam mezery a jsem tam i zbytečné natahování, které vede k tomu, že se třetí díl jeví jako prozatím nejslabší. Jasně, že v každém díle není potřeba odhalit hromadu tajemství, ale když je série založená na tom, že směřuje k jednomu jasně danému cíli, bylo by fajn, kdyby se v každé knize alespoň trochu posunulo odhalování toho, co je v pozadí, co se s postavami děje, co je motivuje, jaká jsou zde tajemství. V knize "Vlad 3: Rudá zóna" jsou jen lehké náznaky, které ale čtenáře nikam neposouvají, spíše plní stránky, aby to nakonec vydalo na ten klasický evropský rozměr, který je v tomhle případě 48 stran, samotného komiksu je pak 46 stran.

I když kniha "Vlad 3: Rudá zóna" především natahuje děj, musí se jí nechat, že zde přesto tvůrci mají celkem zajímavé nápady, a kdyby se jednalo o příběh, který se točí jen kolem Rud= zóny, má to něco do sebe a dovede to zaujmout. Jenže tady chci trochu víc. Navíc z hlediska scenáristického je začlenění Vlada a Simona do místních poměrů až příliš snadné a bez pořádného náboje. Budují se zde vtahy, ale všechno je jen ve zkratce, kde se očekává, že to zásadní si prostě čtenář domyslí, protože tvůrci na to prostě neměli dost prostoru. Přesto se jim nepodařilo příběh pořádně někam posunout. Kniha "Vlad 3: Rudá zóna" funguje jako thriller s nádechem sci-fi, kde je moc motivů, které nejsou dostatečně využity.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Vlad 1: Můj bratr Igor"
"Vlad 2: Pán z Novijanky"

#1903: Vlad 2: Pán z Novijanky - 60 %

Vlad 2: Pán z Novijanky (Vlad: Le maître de Novijanka)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2002. Původně v této podobě vyšlo jako "Vlad: Le maître de Novijanka" v roce 2001. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Yves Swolfs

Kresba: Griffo

Po prvním díle to není vyloženě pokrok, ale není to ani nějaký kvalitativní propad. "Vlad 2: Pán z Novijanky" je takovou zajímavou kombinací "šíleného Maxe", "Pohádek tisíce a jedné noci" a také "Rapunzel", kterou asi známe spíše jako "Na vlásku" v Disneyho podání. Má to něco z toho všeho a do toho je to ještě v thrillerovém a sci-fi provedení, aby to bylo zajímavější. Na první pohled by se tedy zdálo, že v tom není mnoho originálního, ale právě všechny ty motivy, které se zde spojují, skvěle fungují a dávají dohromady něco relativně nového, a pokud ne nového, tak alespoň takového, aby to čtenáře zaujalo. A myslím, že "Vlad 2: Pán z Novijanky" tohle skutečně docela dobře dokáže. Pokud to nebudete číst jedním dechem, nebudete k tomu mít příliš daleko.

Kniha "Vlad 2: Pán z Novijanky" začíná přesně tam, kde skončil předchozí díl "Vlad 1: Můj bratr Igor". Vlad je na stopě svého bratra. Musel se vypořádat s kriminálníky, kteří jsou zapleteni nejen do zmizení jeho bratra, který před někým utíká, ale podle všeho i do smrti ruského prezidenta. Vlad tak pomalu rozplétá, co se vlastně stalo a proč musel jeho bratr uniknout. Zatím se dostal do slepé uličky, ale vždycky má ještě jednu možnost, kterou může vyzkoušet. A v knize "Vlad 1: Můj bratr Igor" se tou novou možností stala Novijanka, kde by mohl být muž, který bude vědět, kam se jeho bratr poděl. A právě do Novijanky Vlad míří, ale nebude to mít jednoduché. Už po něm jdou.

V příběhu "Vlad 2: Pán z Novijanky" jde v konečném důsledku o to, aby Vlad zjistil další indicii, která povede k tomu, kde se jeho bratr Igor nachází. Ne, ani v této knize nezjistíme, jak se to s Igorem má. A to je do jisté míry jedna ze silných stránek příběhu, protože je zde něco, proč budete chtít číst další díly. Je zde linie, na jejíž konec se chcete dostat. Tentokrát si musíte projít jednu návštěvu, která jakoby pro nikoho neměla skončit dobře. Novijanka už po Vladově odchodu nikdy nebude taková, jaká byla před jeho příchodem. A pokud ne Novijanka, tak minimálně rodina muž, kterého Vlad navštívil.

S knihou "Vlad 2: Pán z Novijanky" série pokračuje v docela solidní zápletce a kvalitě, která je nastavena na dobré úrovni. Tohle je takový zajímavý mix politického thriller, sci-fi a akčního komiksu, navíc i s nádechem noiru, že to prostě musí mít něco, co vás alespoň trochu zaujme. I druhý díl má šťávu a je přitom zase trochu jiný než díl předchozí. Tohle se mi líbí. Jsem zvědavý, jestli i zbylé dva díly, které česky vyšly, si udržely stejnou kvalitu jako první dva díly, které mám již za sebou. "Vlad" je jednou z těch lepších ukázek evropského komiksu, i když se nejedná o ukázku vyloženě zářící.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Vlad 1: Můj bratr Igor"

#1898: Vlad 1: Můj bratr Igor - 65 %

Vlad 1: Můj bratr Igor (Vlad: Igor, mon frère)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2002. Původně v této podobě vyšlo jako "Vlad: Igor, mon frère" v roce 2000. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Yves Swolfs

Kresba: Griffo

Tak se ke mně nakonec dostala i série "Vlad", která česky vycházela v letech 2002 a 2003, a to pěkně v pevných deskách u nakladatelství BB/art. Série má v současné době podle všeho celkem sedm sešitů, ale v češtině jsme se dočkali jen čtyř, ale to je prostě celkem klasický osud některých sérií v češtině. Jednoduše nedošlo k tomu, že by byly vydány všechny díly, protože série tolik nezaujaly. "Vlad" je jednou z těch, kdy jednotlivé díly bylo možné sehnat za výrazně nižší cenu, než za jakou původně šly do prodeje. Původní cena komiksu "Vlad 1: Můj bratr Igor" byla 199 Kč, ale nakonec se dal sehnat za 99 Kč a někde možná i za 59 Kč. Jsou to někdy celkem smutné osudy knih, ale "Vlad" není výjimkou.

Trochu smutnější je to ve chvíli, kdy je série celkem dobrá, a přesto si fanoušky nenajde. A myslím si, že to případ série "Vlad" je, alespoň pokud mohu soudit na základě knihy "Vlad 1: Můj bratr Igor", která mi přišla velmi dobrá. Děj se odehrává podle anotace ve vzdálené budoucnosti, ale osobně mi přijde, že to je spíše budoucnost relativně blízká, kdy jen některé stavby jsou celkem futuristické, ale jinak zde nic výrazně odlišného tolik nenajdete. GPS technologie, která je dokonalejší než současná, pochází z Asie a je poruchová, což není nic nového. Ale o technologii tu moc nejde, jde zde především o hlavní postavu, kterou je Vlad. Vlad je bývalý voják, který je v současnosti podle všeho takovou námezdnou silou pro mafii. Ano, v tomhle směru se v Rusku moc nezměnilo.

Vlada ale nepotkáváme jako muže, který pracuje pro mafii, potkáváme ho ve chvíli, kdy si jede pro své dědictví po zesnulé matce. Jenže to má háček. Dědictví dostane pouze ve chvíli, kdy bude přítomné i jeho dvojče Igor. Jenže Vlad s Igorem nemá nejlepší vztah. To by se asi ještě dalo překonat, ale problém je, že nikdo pořádně neví, kde se Igor nachází. Po atentátu na prezidenta, což je zmíněno spíše tak mimochodem, Igor někam zmizel. Vlad musí ale bratra za každou cenu najít, protože si rozhodně nenechá ujít peníze z dědictví. Takže se pouští do takového lehce futuristického noir pátrání, které ho zavede mezi lidi, jež nejsou pro smrt daleko a odklidí kohokoli, kdo se jim připlete do cesty. Ale Vlad není jen nějaký otloukánek.

Komiks "Vlad 1: Můj bratr Igor" vykresluje Rusko jako chladné, odtažité, ale i trochu vřelé, pokud máte dost peněz, za které si koupíte, co chcete. Ten obrázek je takový jednoduchý a chvílemi popravdě ani nemáte cit, že jste v Rusku. Tím, že je to vlastně lehce sci-fi, se pak dá dost omluvit. Ale azbuka se zde objevuje, což je příjemné. Není to zbytečně stylizované do francouzštiny, respektive češtiny. Kresba pak docela pomáhá tomu chladnému prostředí a ještě ho prohlubuje, protože postavy jsou kresleny tak zvláštně odtažitě, kdy ani hlavní hrdina se vám nemusí dostat pod kůži jako někdo, koho chcete mít rádi. Ale to nevadí. Příběhu to možná i trochu pomáhá. Je dobře napsaný, i když v první knize se teprve rozjíždí a mnoho se neuzavře. I tak na vás ale dokáže mít efekt, pokud se emocí týká.

#1897: Alpha 4: Seznam - 40 %

Alpha 4: Seznam (Alpha: La liste)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2003. Původně v této podobě vyšlo jako "Alpha: La liste" v roce 1999. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.

Scénář: Mythic

Kresba: Jurij Žigunov

Když jsem si u recenze knihy "Alpha 3: Výplata vlků" myslel, že byla chyba, aby vyšla ještě čtvrtá kniha, když se v sérii česky stejně nepokračovalo, po přečtení knihy "Alpha 4: Seznam" mohu s klidem říct, že vůbec nevadí, že tu máme další knihu, protože se jedná o uzavřený příběh, který ničemu nevadí, nic zásadně nerozvíjí, prostě se jedná o epizodu ve špionážním životě Alphy, kdy se dovídáme, jaké byly jeho další eskapády které už nemají nic společného s ruskou misí, i když v rámci Východního bloku má příběh stále svoje kořeny, tentokrát ale v Německu, ještě před pádem Berlínské zdi, což sledujeme v úvodu sešitu.

Na začátku sledujeme jednoho bývalého příslušníka německé Stasi, který se těsně před pádem Berlínské zdi rozhodl, že by nebylo nejlepší odejít s prázdnou, ale že by vlastně bylo docela fajn si nechat disketu se seznamem lidí, kteří spolupracovali s komunistickým režimem v Německu. Ti lidé jsou zajímaví tím, že se jednalo o Američany, kteří si chtěli i s nepřítelem trochu namastit kapsy. Jak si tak čtenář uvědomí, Mythic trochu opakuje téma, které bylo součástí děje první tří knih. To není špatné, je to prezentováno trochu jiným způsobem a rychleji v rámci jednoho kratšího příběhu. To je fajn, protože co si budeme povídat, tenhle příběh by si víc místa nezasloužil.

Není to vyloženě zlé, myšlenka bývalého příslušníka Stasi, který se skrývá a nabídne vládním jednotkám USA seznam, aby našel bezpečí pro sebe a svou rodinu, je dobrá, ale jsou zde prvky, které jsou hrozné. A to je celá plavba na lodi. Zdlouhavá, zbytečná scéna, kde se tvůrci snaží o nějaké odlehčení, které je zde navíc, jednoduše nepřinese nic podstatného, to se stejně odehrává především v pozadí. A navíc se pak ukáže, že to není ani scenáristicky moc chytré, jen to hrálo takovou menší habaďůru, kterou nemohly čtenář ani postavy odhalit na základě žádných náznaků. Prostě jen potřeba natáhnout sešit. Celé to pak připomíná díl nějakého horšího dílu německého seriálu, který běží v páté repríze na české televizní stanici.

Alpha se zde stává postavou, která je spíše protivná a stále není jasné, co je na něm tak skvělého, že je hlavním hrdinou celé série. Prostě je to jen postava, o které se mluví jako o schopné, ale moc si to na vlastní oči neověříme. Nakonec i finále je z hlediska mise katastrofou, ale všechno se vyřeší vlastně jen díky náhodě. Ale dobře to dopadne a jede se dál. Tenhle díl se příliš nepovedl a jen se trochu plácá na místě. Myslím, že s povedenou zápletkou šlo vymyslet mnohem lepší akci, kde by opravdu šlo o postavy, na kterých by vám mohlo i trochu záležet. Tady moc nejsou, tak vám na nich ani moc nezáleží.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Alpha 1: Výměna"
"Alpha 2: Bogdanovův klan"
"Alpha 3: Výplata vlků"

#1893: Fury: Mírotvůrce - 50 %

Fury: Mírotvůrce (Fury: Peacemaker)

Vydalo nakladatelství BB/art v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako díly 1 až 6 minisérie "Fury: Peacemaker" u Marvelu v edici MAX. Souborně vyšlo jako "Fury: Peacemaker" u Marvelu v edici MAX v roce 2006. České vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Garth Ennis

Kresba: Darick Robertson

Garth Ennis má rád válku, to už jsme si říkali. Objevuje se ve většině jeho příbězích. A nesmí chybět ani ve chvíli, kdy dostane na hraní takovou postavu, jakou je Nick Fury. Tady navíc Garth Ennis využil možnosti, že Fury je postavou, která se objevovala už za druhé světové války, a tak napsal příběh, kdy Fury ještě nemá nic společného s organizací S.H.I.E.L.D. a vlastně ještě ani není tím obávaným člověkem, v jakého se postupně vyklubal. Nečekejte špionážní komiks, čekejte komiks, který bude čistě válečný. Musím říct, že na začátku jsem měl co dělat, abych u příběhu zůstal, protože první kapitola mi přišla taková překotná a nelíbilo se mi, jak je skokově vedena. Pochopíte její význam pro další dění, ale to nutně neznamená, že se jedná o úvod, který vás nakopne a naladí na další průběh.

I když kniha "Fury: Mírotvůrce" tvoří větší příběh, z prvních čtyř kapitol budete mít pocit, že se jedná o uzavřené epizody, které až s finálními sešity vytvářejí kompaktní příběh, který se prolíná celou válkou a který má začátek právě v první kapitole knihy. Tady Garth Ennis ukazuje, že je dobrým vypravěčem a že jednotlivé kapitoly nejsou jen výplňové, ale mají smysl pro celkový příběh a celkový dojem, který z dění a hlavně z chování postav budete mít. Pro pochopení jejich motivací je to nezbytné. Nutně to ale neznamená, že budete z prezentovaného dění odvaření a že vás každá epizoda bude bavit. Jako kdyby zde byl Nick Fury jen postavou, která si tak nějak proplouvá válkou, sem tam zasáhne do nějaké operace, ale její vývoj není tak zásadní, jako je zásadní, aby se podílel na operaci Mírotvůrce, k níž se kniha dostává až ve druhé polovině.

Kniha "Fury: Mírotvůrce" není Garth Ennis v nejlepší formě. Na druhou stranu tu máme kresbu Darricka Robertsona, která v dobré formě je. Jeho bojové, válečné a krvavé scény jsou prostě parádní, jak bych od něj očekával. Přesto mám i v jeho případě jednu výhradu. Nick Fury je v jeho podání trochu nerozpoznatelný. Jasně, na jednu stranu je to tím, že ještě nemá pásku přes oko, na druhou stranu je to tím, že vypadá tuctově jako mnohé jiné postavy, což je škoda, protože zrovna Fury je postavou zajímavou. Možná kdyby už tenkrát měl ty svoje ikonické šediny, i když ty přišly s věkem. Postava trochu zapadá, což je škoda. Ale ono to není jen kresbou, ono je to dáno i jejím místem v příběhu. Jako kdyby byl Fury až druhotným charakterem.

Tím, co se dostává do popředí, je válka samotná, mise, na kterou jsou vojáci vysláni. Skoro si říkám, že tady už si Ennis mohl vymyslet v podstatě cokoli, že to zase není tak hluboce zakomponováno do Marvel Universe. Tak do poloviny vás příběh nijak nedostane, možná si budete užívat krvavé sekvence, které jsou prostě dobře nakresleny, i když nejsou zbytečně drsné. Pak až přijde to, proč byla kniha napsána, samotná mise Mírotvůrce, a ta už má trochu smysl, má větší hloubku. Zde se vám ukáže, proč si Ennis válku oblíbil a proč je v jejích příbězích tak dobrý. I když se snaží být zábavný, dokáže vyhmátnout dobré téma a ukázat, jak válka nesmyslná a jak i smysluplná mise může nakonec být bez smyslu. Přesto jsem se ani v závěru nezbavil dojmu, že tohle je až moc průměrná komiksová záležitost.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Fury: Bůh ochraňuj válku".

#1892: Alpha 3: Výplata vlků - 60 %

Alpha 3: Výplata vlků (Alpha: Le salaire des loups)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2003. Původně v této podobě vyšlo jako "Alpha: Le salaire des loups" v roce 1998. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.

Scénář: Mythic

Kresba: Jurij Žigunov

Jestli jsem u komiksu "Alpha 2: Bogdanovův klan" psal, že to není moc akční, i když už se tam té akce objevilo více než v dílu "Alpha 1: Výměna", tak sešit "Alpha 3: Výplata vlků" je pak ještě jasnější odpovědí na moje stížnosti, protože hned od začátku je zde akce až dost, skoro až beze slov, takže vám možná ani nebude jasné, co se to tu děje. Ale to všechno se děje vlastně proto, abychom mohli dojít určité konkluze. První tři knihy totiž tvoří určitou trilogii, kterou by klidně bylo možné označit za uzavřenou, i když je zde otevřený prostor pro pokračování. Což se také nakonec naplnilo, protože česky vyšel ještě jeden díl, ale stále je to málo, protože v originále už je sešitů celkem třináct, nemluvě o tom, že ještě existuje spin-off "Alpha premières armes ".

Série se podle všeho na českém trhu moc dobře neprodávala, i když si říkám, že v tomhle případě je to škoda. Třeba ve srovnání se sérií "Vlad" má "Alpha" rostoucí kvalitu, což je patrné i na třetí knize, která je přesto stále nevyrovnaná. Je to dáno především tím, že v závěru bylo potřeba vysvětlit všechno co se stalo, a tak je zde několik stránek velmi ukecaných a je vidět, že to, co se děje, se děje opravdu jen proto, aby postavy mohly odhalit svoje motivace a záměry, což je jednoznačně určeno pro čtenáře. Tohle nevychází ze situace, ale prostě z potřeby vysvětlit. V téhle fázi ukazuje Mythic trochu té scenáristické kostrbatosti, což je na škodu příběhu, ale aspoň je vidět, že to má promyšlené a že ví, o co mu šlo. A ono to funguje.

Sešit "Alpha 3: Výplata vlků" je stále především špionážní politický thriller a jako takový stále funguje. Akce na začátku vyvažuje ukecaný konec, navíc jsou zde celkem zajímavé zvraty, kde se i Alpha konečně dostane trochu do akce a příběh se kolem něj točí o něco více. Je ale škoda, že některé postavy, které zde měly prostor, ho tentokrát skoro nemají. Je vidět, že sloužily většinou jen jednomu účelu, což opět ukazuje na scenáristickou nevyváženost, ale všechno vede k závěru, který nějakým způsobem dává smysl, což považuji za přijatelné. Není to dokonalé, ale pořád si myslím, že je na sérii vidět, že se s každým další číslem zlepšuje. Navíc se Žigunovovi skutečně skvěle podařilo zachytit dobu počátku 90. let. Je to v účesech, je to v oblečení, je to v celkovém pochopení té zvláštní doby.

Chce se říct, že výměna sérii v určitém ohledu prospěla, protože Mythic je přece jen akčnější než Pascal Renard, ale i on má své mouchy, které jsou především v tom, že někdy je z toho moc cítit ten scenáristický úmysl. Jednoduše dění tak hezky nevyplývá samo ze sebe, ale něco je moc nucené. I tak je sešit "Alpha 3: Výplata vlků" zatím tím nejlepším, který v sérii česky vyšel. Skoro si myslím, že by bylo nejlepší, kdyby se s touto knihou v češtině skončilo, protože bychom měli jednu uzavřenou trilogii, která by mohla, ale nemusela pokračovat. Ještě jednoho dílu jsme se ale dočkali, tak jsem docela zvědavý, kam Mythic příběh zavedl dále.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Alpha 1: Výměna"
"Alpha 2: Bogdanovův klan"