#1964: Grandville 5: Force Majeure - 80 %

Grandville 5: Force Majeure (Grandville Force Majeure)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Grandville Force Majeure" v roce 2017 ve Velké Británii. České vydání má 176 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Bryan Talbot

Kresba: Bryan Talbot

Tak se nám na tom našem českém komiksovém trhu - tedy v tomhle případě je ještě vhodné dodat překladovém - uzavřela další série, kterou je "Grandville" Bryana Talbota. Musím říct, že tohle je série, která mě bavila od začátku, protože Bryan Talbot, i přesto, že se rozhodl udělat postavy zvířecí, dokázal vytvořit skvělé charaktery, které mě bavily, a to všechno v kulisách až steampunkových z přelomu minulého a předminulého století, ve světě sice alternativním, ale nikoli nepodobném tomu našemu. Navíc je to celé říznuté, jak klasickými detektivkami, skoro až Doylova ražení, tak i moderní příchutí béčkových filmů. To je prostě mix, na který slyším, který mě baví a který jsem si užíval, a to až do tohohle posledního dílu včetně. I v knize "Grandville 5: Force Majeure" dostanete přesně to, co očekáváte. A za to jsem rád. Navíc se Bryan trochu rozšoupl, alespoň co do počtu stránek, protože tady jich máme 176, a to většina je opravdu komiks.

Náš oblíbený inspektor LeBrock - tedy předpokládá, že oblíbený, alespoň já jsem si ho hodně oblíbil - naštval nesprávné lidi, vlastně zvířata, vlastně prehistorická zvířata, protože jeho aktuální nepřítel, Tiberius Koenig, který po něm jde, je hodně specifická potvora. Jde po LeBrockovi a je ochotný ho dostat za každou cenu. Smrt v rodině se nepromíjí a je jedno, jestli jste vlastního příbuzného nesnášeli. Jde o princip. A tak Tiberius Koenig rozjíždí plán, kterým by chtěl LeBrocka zničit. Nejen zabít, ale pěkně pomalu ničit. LeBrock ale není hlupák a vzhledem k tomu, že vidí, jak se Koenig roztahuje už i mimo hranice Francie, kde primárně působí jako hlava mafie, začne si uvědomovat, že je ve velkém nebezpečí. Také se začne připravovat, také spřádá plán, který by ho měl zachránit, ale především by měl zajistit, že v bezpečí bude jeho rodina i milovaná Billie. A tak se nám to začíná trochu zaplétat.

Smyslem příběhu "Grandville 5: Force Majeure" je skutečně to, aby před vás autor rozprostřel zamotaný příběh, kde může být pravda skoro všechno, stejně jako všechno, co se děje, může být lež. To samo o sobě vede k tomu, že takové top klasické rozuzlení, kdy detektiv vysvětluje, co se stalo, je zde rozprostřeno na celkem dvacet stran, což není málo. Naštěstí to zase není tolik, aby to vyloženě kazilo dojem z příběhu, i když přece jen budete mít pocit, že tady mohlo být víc náznaků a nemuselo se to vysvětlovat až tak moc obšírně. Zajímavostí pak je, že součástí knihy je i tzv. protispoilerová pečeť, kdy posledních zhruba 40 stran komiksu je zabaleno do neprůhledné černé fólie. Snad proto, aby se vám nestalo, že knihu náhodou otevřete a odhalíte něco, co nechcete. Přiznám se, že to beru spíše jako zajímavost než jako skutečně funkční prvek, protože to odhalení, které zde je, není nijak nečekané a není zde něco, co by vám mělo vyrazit dech. Tohle odhalení opravdu nemá efekt "Šestého smyslu".

I když se konec může jevit jako lehce těžkopádný, nic to nemění na tom, že jsou zde skvělé scény, parádní a akce a že je zde nakonec i rozuzlení, kdy všechno sedne, jak má, všechno dává smysl, i když místy už jsme skoro v nuancích "Mission: Impossible". Ale proč ne, j zrovna nejsem ten typ, kterému by to nějak moc vadilo. Série "Grandville" se nám knihou "Grandville 5: Force Majeure" skvěle uzavřela a popravdě se Bryanovi ani nedivím, že už to zabalil. Jsem si jistý, že kreslit sérii tak dlouho - a muselo to být náročné, to je patrné na každém panelu - je vyčerpávající. Ale to úsilí stálo za to, série se uzavřela způsobem, který beru jako velmi vyhovující, navíc příběhem, který jde v rámci žánru a v rámci série až skoro ad absurdum. Ale bavil jsem se a v to jsou také doufal. Jsem docela zvědavý, jestli se od Bryana dočkáme ještě něčeho dalšího, tedy v češtině. Docela bych to uvítal. Stále mě nesmírně zajímá.

Komiks "Grandville 5: Force Majeure" si můžete zakoupit na stránkách Comics Centra.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Grandville"
"Grandville 2: Mon Amour"
"Grandville 3: Bête Noire"
"Grandville 4: Noël"

#1876: Prsten Nibelungův - 75 %

Prsten Nibelungův (The Ring of the Nibelung )

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "The Ring of the Nibelung " v roce 2014. České vydání má 448 stran a prodává v plné ceně 899 Kč.

Scénář: P. Craig Russell na motivy opery Richarda Wagnera

Kresba: P. Craig Russell

Nejsem fanoušek opery. Ne že bych jí nerozuměl, chápu, co dovede vyjádřit, ale osobně jsem spíše na umění, kde není zpěv až tak zásadní. A tak jsem samozřejmě žádnou z opěr, které tvoří cyklus "Prsten Nibelungů" nebo Prsten Nibelungův" neshlédl. Ke komiksové adaptaci tohoto Wagnerova veledíla jsem tak přistupoval jen s nějakými hodně povšechnými znalostmi, jež se týkaly především toho, že Richard Wagner při komponování oper vycházel z germánské mytologie, aby tak dodal operám sílu a sounáležitost ke své domovině, tedy Německu. Jeho dílo je pompézní a na první pohled na operních prknech skoro neproveditelné. Jen se začtěte do komiksu a přemýšlejte o tom, jak by se nějaké scény daly doslovně převést do divadelního provedení. Je to skoro nemožné, a tak musí opera trochu ustupovat a přizpůsobovat si výklad, což je trochu v rozporu s tím, jak epicky Wagner celé dílo pojal. Ale i on při uvedení této tetralogie musel dělat určité ústupky, protože vytvořit pořádného draka není jednoduché.

Původní operní cyklus má celkem čtyři opery, které mají následující názvy (v závorce je uveden i rok jejich prvního uvedení):

• Zlato Rýna (Das Rheingold, 1869)
• Valkýra (Die Walküre, 1870)
• Siegfried (Siegfried, 1876)
• Soumrak bohů (Götterdämmerung, 1876)

Jak je patrné, nejedná se zrovna o aktuální dílo, má za sebou docela dlouhou časovou stopu, ale přitom je to dílo, které rozhodně vzbuzuje zájem, i když někdy trochu nevhodný. Adolf Hitler zbožňoval Wagnerovu hudbu a ztotožňoval se s jeho epickými vizemi. Sám Richard Wagner je zajímavou osobností, ať už pro své názory a postoje anebo pro samotné dílo. Ale jsme u komiksového zpracování a nutno dodat, že mu P. Craig Russell věnoval skutečně hodně času a úsilí. Však má komiks "Prsten Nibelungův" také 448 stran, což není málo, nemluvě o tom, že textu zde není vyloženě málo. I přesto - a přes očividnou teatrálnost vycházející z předlohy - toto není komiks, který by se špatně četl.

P. Craig Russell zachoval strukturu původních operních děl a snažil se maximálně zachovat i text tam, kde to bylo možné. Samozřejmě tedy v anglickém překladu, my to dostáváme celkem logicky v překladu českém. Přiznám se, že místy mi přišel text trochu kostrbatý, netuším, jak moc se vycházel ze starších českých překladů, ale popravdě rýmování fungovalo jen místy. Čeština se pak sem tam jeví zastaralá, jindy zase celkem moderní. Je to v tomto ohledu takové nekonzistentní, ale nutno přiznat, že sám jsem s jinými překlady Wagnerových veršů neporovnával. Jinak jsem si říkal, že je skoro škoda, že kniha nemá větší formát, protože tenhle epos by si ho celkem zasloužil. A to i přesto, že sám o sobě je místy trochu zastaralý, sem tam nefunkční a může se zdát neoriginální, ale byli to právě autoři jako Tolkien, kteří vycházeli z tohoto eposu, nikoli naopak.

Některé dějové zvraty jsou zvláštní, sem tam jsem se trochu ztrácel v tom, proč postava jedná tak, jak jedná, co je toho důvodem, jaká je její motivace. Při čtení jsem si pak říkal, jestli není trochu škoda, že adaptace není více moderní, že si ji P. Craig Russell více nepřizpůsobil. Neříkám, že by byla zastaralá, ale místy je přece jen patrné, že se moc snažil o atmosféru hudebního díla a její převedení do komiksu, než o to, jak samotný děj působí v dnešní době. Je to tedy adaptace poměrně věrná a musí se uznat, že něco podobného převést do komiksu je skutečně velkolepé a je nutné to ocenit. Ne každý by na to měl, už jen proto, že převést hudebně herecké dílo do komiksu není na první pohled vůbec jednouché, pro někoho se to může jevit nemožné. Ale P. Craig Russell na tohle má a není to jeho první adaptace opery. Třeba se dočkáme i dalších, protože "Prsten Nibelungův" ukazuje, že to rozhodně stojí za pozornost. A že to je dobré.

Komiks "Prsten Nibelungův" zakoupíte se slevou na stránkách Comics Centra.

#1875: Pochmurný kraj 2: Zrcadlení - 60 %

Pochmurný kraj 2: Zrcadlení (Harrow County 2: Twice Told)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Harrow County 2: Twice Told" v roce 2016. České vydání má 128 stran a prodává v plné ceně 599 Kč.

Scénář: Cullen Bunn

Kresba: Tyler Crook

Komiks "Pochmurný kraj 1: Hejna běsů" byl takové příjemné zjevení na českém trhu, především proto, že se jednalo o hororový komiks. Takový já vždycky rád uvítám, o tom žádná. I když první kniha vyloženě neoslnila - neříkám, že by byla špatná, ale dech mi nevyrazila - byl jsem docela zvědavý na to jak se Cullen Bunn popral s dějem dál a jak pokračoval, protože co si budeme povídat, tady rozhodně nebylo jasné, jaký bude následující vývoj. A ten je skutečně do jisté míry nečekaný, protože se objevuje nový prvek, respektive nová postava, jež je trochu neočekávaná. O to lepší efekt to má ale na čtenáře, který si mohl domýšlet, ale s tímhle moc nepočítal. Nebudu říkat, že děj dostává naprosto nový směr, protože to není úplně pravda. Příběh knihy "Pochmurný kraj 2: Zrcadlení" je uzavřený a po jejím dočtení si opět nejsme jistí, co bude následovat.

V knize "Pochmurný kraj 1: Hejna běsů" o sobě hlavní postava Ema zjistila, že její život vůbec není takový, jaký se jí zdál a že vlastně její svět, Harrow County, kde žije, není tak milým venkovským místem, jako si doposud malovala. Má za sebou temnou historii a Ema je výsledkem té temné historie. Ale popasovala se s ní podle svého a odmítla se stát zlou čarodějnicí. Místo toho chodí po kraji a snaží se lidem pomáhat tam, kde se objevují různé děsy a běsy, s nimiž je schopna komunikovat a postarat se o ně takovým způsobem, jenž bude pro všechny strany výhodný. Tedy rozhodně není nějaký přemožitelka, nikoho nezabíjí, jde cestou klidu a míru a diplomacie, což nemusí být místním vždy po chuti. Hlavně ve chvíli, když se objeví někdo, kdo by jen nedělal dobré skutky, ale někdo, kdo by jim dal skutečně to, co chtějí jejich temnější části duše.

Ema a vlastně celé Harrow County má nečekanou návštěvu, která dokáže pohnout děním směrem, jenž si většina lidí nepřeje. A rozhodně si to nepřeje Ema. Od příjezdu návštěvy má příběh docela dobrou gradaci, kdy od začátku sice cítíte, že to nemůže mít hezký průběh, ale stejně si nebudete úplně jistí, jakým směrem se to vydá. Když už se to pak tím směrem vydá, může to být trochu zklamání, protože to vyznívá jako takové hororové klišé. Prostě přišlo velké zlo a teď jen záleží na tom, jestli hlavní hrdinka, kterou jste si mohli oblíbit, ale také nikoli, nakonec to zlo přemůžu, či to dopadne nešťastně. Ema skutečně není postavou, která by byla na první pohled zamilováníhodná. Je to dáno tím, jak je napsána, ale i tím, jak je kreslena. Kresba Tylera Crooka dělá všechny postavy takové zvláštní, odtažité, nikoli líbivé. To není kritika, naopak si myslím, že to sérii dává tu správnou atmosféru.

Knize "Pochmurný kraj 2: Zrcadlení" se dál daří vytvářet svět, který je zajímavý, pokud jde o tvory, jež zde žijí, má zde Tyler Crook dostatek prostoru, jak se vyřádit. Vizuálně je komiks skutečně velmi specifický a zapamatovatelný. Dějově už je to dle mého názoru trochu slabší a zrovna kniha "Pochmurný kraj 2: Zrcadlení" tohle dokazuje. Je zde úvod, který je relativně zdlouhavý, neřekne nám, co se bud dít, až bum, ba konci prvního sešitu čeká překvapení. Jenže pak pokračuje pomalé tempo, které graduje poslední stránkou třetího sešitu a v posledním, čtvrtém sešitu, už se to má všechno uzavřít, protože, jak jsem psal, i tohle je uzavřený příběh, který může stát celkem samostatně. Ten závěr je najednou strašně rychlý a je to škoda. Zní to trochu uspěchaně. A za mě osobně je škoda, že příběh je v tomto podání více pohádkový než hororový.

Komiks "Pochmurný kraj 2: Zrcadlení" zakoupíte se slevou na stránkách Comics Centra.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Pochmurný kraj 1: Hejna běsů"

#1869: Legendy o Myší hlídce 2 - 60 %

Legendy o Myší hlídce 2 (Legends of the Guard 2)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Vyšlo původně jako "Legends of the Guard 2" u Archaia Studios v roce 2013. České vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.

Scénář: Různí

Kresba: Různí

Kniha "Legendy o Myší hlídce 2" navazuje na sbírku "Legendy o Myší hlídce 1" a udržuje si její formát. Jsme v hostinci V Červnové ulici a sledujeme skupinu myší, které nemají na to, aby zaplatily útratu, případně už toho v hospodě docela dost visí. Majitelka Rudolfa jim všem ale po roce dává opět podobnou nabídku jako loni - mají vyprávět příběhy a ten, kdo ji nejvíce zaujme, bude mít svůj dluh odpuštěný. Myši se rozhodně nenechají moc upejpat a chtějí takovou možnost využít. A tak zde máme celkem dvanáct příběhů od štamgastů hostince, jeden bonusový a nakonec ještě spojovací příběh přímo z hostince, který si kresebně i scenáristicky opět vzal na svědomí autor "Myší hlídky" David Petersen.

David Petersen se samozřejmě ujal  redakce sbírky, i když nikoli sám, a snažil se pro ni vybrat zajímavá jména, s nimiž by rád spolupracoval. A skutečně se to povedlo, protože ve sbírce "Legendy o Myší hlídce 2"se objevují jména jako Stan Sakai nebo Bill Willingham. Ale nutno přiznat, že většina autorů, kteří se zde objevují, jsou pro českého čtenáře v češtině novinkou. Je fajn se setkat se zajímavými autory, protože přinášejí jiný styl do světa, který znáte a který je svou kresbou celkem specifický. Ale vlastně to vůbec nevadí, protože i když je kresba odlišná, nemáte u příběhů pocit, že by nepatřily do Petersenova světa. Tohle je rozhodně fajn, navíc můžete obdivovat různé kresebné styly a to, jak je jimi možné zachytit myšky.

Jaké jsou příběhy, které skutečně stojí za pozornost? Stan Sakai je dobrý, ale vyloženě neohromí. Vidět ho ale zase jednou v barvě je fajn. Christian Slade zaujme jak kresbou, tak i krásným, ač jednoduchým příběhem beze slov. Kresbou ale skutečně vedle ostatních vyniká, a to i ostatní jsou jiné než klasický Petersen. Třeba Ben Caldwell využil hodna karikovanou kresbu, napsal a nakreslil anekdotickou hříčku, ale také to funguje. Eric Canete má příběh se skvělou pointou, navíc nakreslil úchvatnou akční dvojstránku. Cory Godbey mě zaujal kresbou i pohádkovým příběhem. Jackson Sze mě zaujal vyprávěním i pointou příběhu. Na konci na vás pak čeká bonusový příběh "Obyčejný tiskař", který má skvělou techniku - rytina.

Kniha "Legendy o Myší hlídce 2" není plná příběhů, které vás dovedou uchvátit a budete si o nich vyprávět ještě hodně dlouho. Je plná příběhů, které sis radostí přečtete, asi vás výrazně neovlivní, ale budou vás bavit. Je na nich vidět, jak různé techniky kresby mohou být součástí jednoho univerza, aniž by se tento svět nějak narušil. Je hezké vidět i to, jak se dovedou tvůrci navzájem ovlivňovat, jak chtějí přispívat do světa, který není jejich, protože jsou sami přesvědčeni o tom, že ten svět stojí za to. A dostat příspěvek od Stana Sakaie mi skutečně přijde jako velká čest, protože to je skvělý vypravěč a navíc člověk, který zase tolik do komiksů jiných tvůrců nezasahuje. Není zde vyloženě perla, jež by vynesla knihu do nebes, ale nudit se nejspíš nebudete.

Knihu "Legendy o Myší hlídce 2" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Myší hlídka 1: Podzim 1152"
"Myší hlídka 2: Zima 1152"
"Myší hlídka 3: Černá sekera"
"Legendy o Myší hlídce 1"

#1863: Tomb Raider Archivy S.4 - 50 %

Tomb Raider Archivy S.4 (Tomb Raider Archives Volume 4)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Vyšlo původně jako "Tomb Raider 0", "Tomb Raider 1/2", čísla 1 až 12 série "Tomb Raider Journeys", "Tomb Raider: Origins", "Tomb Raider: Epiphany", "Tomb Raider: Takeover", "Tomb Raider: Arabian Nights" a "Tomb Raider: The Greatest Treasure of All" v letech 2000 až 2005. Souborně vyšlo v roce 2018. České vydání má 528 stran a prodává se v plné ceně za 1 300 Kč.

Scénář: Fiona Avery, James Bonny, Dan Jurgens

Kresba: Různí

Asi už sem se prostě smířil s tím, že komiksové série s Larou Croft není scenáristicky vyloženě skvělá, protože při čtení knihy "Tomb Raider Archivy S.4" mi to nevadilo. Snažil jsem se více soustředit na kresbu než na vyprávění, a ta stojí za to. Někdy je taková celkem tradiční, ale jsou zde dva tvůrci, kteří vynikají. Oba se objevují až na konci. Prvním je Billy Tan, jehož obraz jsou spíše malbou, protože byly vybarvovány vodovými barvami. Tím druhým je autor předmluvy Joe Jusko, který zase vsadil na fotorealističnost, která Laře rozhodně sluší. A ten lev je zde prostě božský. Až jsem si chvílemi říkal, jestli nejsou některé stránky jen upravenými fotografiemi, aby to všechno do toho stylu sedělo. Tohle je něco, co vás na knize "Tomb Raider Archivy S.4" skutečně zaujme a díky čemuž si čtení užijete, i když vás třeba příběhy neohromí.

Hlavní komiksová série už se nám dojela v předchozích knihách, tady jsou vlastně sebrané další příběhy, které se točily kolem Lary. Většinu prostoru pak zabírají sešity "Cesty za dobrodružstvím" - celkem dvanáct sešitů, jež v sobě mají vlastně jeden kompaktní příběh. Jednotlivé díly na sebe navazují, jsou zde postavy, které se objevují častěji, je zde nějaká základní linie. Netvrdím, že je skvělá, má svoje mouchy, ale nějak se to snaží držet pohromadě. Tohle je docela fajn. Bohužel se pak ukazují prvky, které jsou překvapivé. Třeba součástí příběhu "Cesty za dobrodružstvím" je i skutečnost, že Lara slíbila, že nikoho nikdy nezabije. Hned v dalším příběhu mimo tuto sérii ale říká, že jí zabíjení nebaví, ale někdy se nedá nic dělat. Je strašná škoda, že si redaktoři originálního vydání trochu více nepohlídali konzistenci jednotlivých příběhů.

Tohle by se dalo říct i o tom, kdo všechno Laru ovlivňoval. Přijde mi, že v téhle knize už se objevilo až trochu moc těch, kdo byli jejími mentory. Nebo že by Elektřin komplex, který si Lara kompenzuje tím, že byla a je ráda ve společnosti starších mužů, kdežto ty stejně staré od sebe spíše odhání? Asi, trochu by to souviselo i s tím, že v sobě má postava hodně erotického, i když v sexuálních scénách ji vlastně nevidíme. Její vztahy jsou spíše platonické, což u takové hrdinky překvapuje. Ale aspoň se mluví o tom, že měla nějaké partnery. Asi se tím jen posiluje její pozice samostatné, sebevědomé hrdinky, která nikoho nepotřebuje, a už vůbec ne chlapa. I takový Chase Carver je zde jen jako lichotník a přicmrndávač, který se samotným hledáním pokladů moc nepomůže. Ale však je to komiks o Laře a nikoli o jiných postavách, ty jsou prostě jen kulisami.

Sbírka "Tomb Raider Archivy S.4" obsahuje příběhy, které lze považovat za bonusové, ale přece jen je zde jedna celá samostatná série, která vytváří pocit, že to všechno, co se zde objevuje, je kompaktnější. Osobně se mi moc nelíbí, že příběhy s Larou Croft nemají v rámci celku větší návaznost, že je v podstatě většinou jedno, kdy se odehrávají, který následuje po kterém, ale i tohle k Laře patří. Buď si jí oblíbíte i s tímhle, anebo nikoli. Lara je prostě svá, a to i v komiksové podobě. Líbilo by se mi, kdyby se tu vytvořil kompaktní svět, kde nebudou jen přibývat postavy za postavou, aby stejně rychle mizely. Ale takový komiks prostě není. Za mě bohužel, někomu jinému ale tohle vadit nebude. V první řadě s knihou "Tomb Raider Archivy S.4" dostáváte Laru Croft, což je to hlavní, proč vlastně její komiksy budete číst. Na tu ženskou se chcete dívat. A v knize "Tomb Raider Archivy S.4" je kresba, v níž Laru skutečně chcete vidět.

Knihu "Tomb Raider Archivy S.4" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Tomb Raider Archivy S.1"
"Tomb Raider Archivy S.2"
"Tomb Raider Archivy S.3"

#1855: Černá Palice 2: Zvrat - 85 %

Černá Palice 2: Zvrat (Black Hammer 2: The Event)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Vyšlo původně jako "Black Hammer 2: The Event" v roce 2017. České vydání má 176 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.

Scénář: Jeff Lemire

Kresba: Dean Ormston, David Rubín

Kniha "Černá Palice 1: Tajemství počátků" překvapila tím, jak se dívala na superhrdinský žánr. Jeff Lemire je známý tím, že na klasické superhrdiny má trochu jiný pohled, což jsme mohli vidět třeba i v příběhu "Plutona". Ale "Černá Palice" to dokázala prezentovat sama. Kniha "Černá Palice 2: Zvrat" je jen vhodným pokračováním první knihy, kde si v některých částech nebudete jistí, jestli si Jeff Lemire jen ze superhrdinů nedělá prdel, anebo jestli je prostě jen sprostě nevykrádá. Jenže on to má celé promyšlenější a je to všechno, co si lze jen představit - vzdání holdu klasickým příběhům, jejich lehké - a naprosto vhodné - zesměšnění, něco hlubšího, co v sobě příběh může mít, skvěle napsané postavy a výborný příběh, jenž v sobě má díky zajímavému přístupu víc, než by se na první pohled zdálo. Jsou to superhrdinové, ale takoví, kteří by u Marvelu ani u DC nemohli nikdy vzniknout. Ne v hlavním proudu.

Dovedete si představit, že by Captain America někoho vyfuckoval? Že by Batman, Superman, Spider-Man... no, v podstatě kdokoli, někoho zabili? Kdyby si to Hawkeye a Black Widow nebo rozdali? Kdyby nějaký suprák zmlátil nevinného prostě proto, že mu rupli nervy? Já si tohle dokážu představit, ale v mainstreamovém komiksu to moc neuvidíte. Nemluvě o tom, že témata jako rasismus, homosexualita apod., se zde řeší spíše jen okrajově, a pokud, tak se z toho dělá velkolepá akce, že je to něco důležitého, což sice e, ale stejně máte jen pocit, že to vydavatelství dělají, že se o tom mluví a chtějí na tom vydělat, ne skutečně pomoct problém řešit. Netvrdím, že kniha "Černá Palice 2: Zvrat" má až takové ambice, ale daná témata jsou zde podána celkem přirozeně, bez snahy z nich těžit. Jsou součástí našeho života, a tak zde i vyznívají. Tohle komiks hodně - a v tom nejlepším smyslu slova - odlišuje od mainstreamového superhrdinského komiksu.

V knize "Černá Palice 1: Tajemství počátků" jsme se seznámili se zajímavou skupinou osob. Zlatuška není tak úplně malá holka. Valda by zase rád na stará kolena žil celkem obyčejný život. Podobně je na tom Barbie. Ten si bere hodně inspirace z Martian Manhuntera, ale dává mu ještě o něco větší hloubku. Robotela je možná jen robot, ale i ona v sobě má víc, jak se v knize dozvíme. Je zde ještě Bizár, což je taková ta šílená postava, která je schopná procházet prostorem a časem, takže vlastně všechno ví, ale nemůže nic říct, aby nenarušil kontinuitu, což vede k docela zajímavému zvratu. Podobně je tomu i s postavou Madam Vážky, která jako by zde ani nebyla, ale pokud už do dění zasáhne, stojí to za to. A tak e zde na jednu stranu řeší lidské problémy spolu s těmi superhrdinskými a funguje to skvěle.

Komiks "Černá Palice 2: Zvrat" je to, co očekáváte od trochu jiného superhrdinského komiksu. A přitom si celou dobu jste jistí, že to superhrdinský komiks je. Jasně, je zde pořádně ještě hodně z legendárního komiksu "Watchmen", ale to ani jinak nejde, protože právě Alan Moore s těmi dospělými tématy přišel. Jeff Lemire ale na nás pořád dokáže pomrkávat, tam za tím temným je pořád něco, co je zábavné, co je vtipné, co je onou parodií, nejen přetransformováním superhrdinského žánru do temných nuancí. Je to prostě dobré. K tomu se už moc víc říct nedá. Komiks "Černá Palice 2: Zvrat" je místy skvěle akční, skvěle retro, pak je najednou zase pěkně depresivní, aby se ta nálada dál měnila a přelévala. Přesně jako to máme někdy mi sami. Skvěle napsaný příběh, u kterého jsem velmi zvědavý, jak bude pokračovat.

Knihu "Černá Palice 2: Zvrat" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihy:
"Černá Palice 1: Tajemství počátků"

#1831: Humr Johnson 1: Železný Prométheus - 70%

Humr Johnson 1: Železný Prométheus (Lobster Johnson 1: The Iron Prometheus)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Souborně vyšlo původně v roce 2008. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.

Scénář: Mike Mignola

Kresba: Jason Armstrong

Kniha "Humr Johnson 1: Železný Prométheus" je v první řadě pořádně akční nářez. Je to docela zajímavé srovnání s komiksem "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů", který byl více ukecaný, byly zde skutečně relativně dlouhé textové pasáže, aby se všechno vysvětlilo. To není případ komiksu "Humr Johnson 1: Železný Prométheus", který má především akci, jež může fungovat i na několik stránkách bez bublin, nejen doprovázená zvukovými efekty, bez nichž by se to podle mě obešlo, ale funguje to dobře i s nimi. Jsme v období nástupu nacistů, kteří už se pomalu dostávají nejen k započetí druhé světové války, ale i k tomu, aby jejich špioni narušovali světové dění. V Americe se ale musí postavit neohroženému hrdinovi, který se postaví svým nepřátelům se svým klepetem, jimiž si je označí.

Humr Johnson je postava, která se už v Hellboyově vesmíru objevila, nejedná se o neznámou, ale vždy se jednalo o epizody, nikdy neměl hlavní roli. Popravdě musím říct, že jsem se velmi těšil na to, až dostane svou vlastní sérii a až se tato série konečně objeví i v češtině. Konečně se tak stalo a my jen sledujeme, jak se to povedlo. A není to špatné, vůbec to není špatné. Je to trochu pojaté jako noir, hodně jako pulp a má to v sobě i něco mystického, což už je prvek, s kterým se u Mignoly prostě musí počítat, protože každý jeho příběh je na tom založen a je jedno, jestli se odehrává ve viktoriánské Anglii, fiktivní verzi Evropy po první světové válce, v Americe před druhou světovou válkou anebo třeba v současnosti. Mignolovou tvorbou se proplétají legendy a mýty a on je dává do větších rámců.

V Hellboyovi to byly artušovské legendy, v Humrovi to je zase legenda hyperborejská, potažmo legenda spojená s Atlantidou. I když je možné, že to byl pouze prvek prvního dílu a dále se to bude odvíjet trochu jinak. O co tedy jde? Humr Johnson narazí na chlápka, který byl součástí vědeckého experimentu, jenž má zárodek právě ve městě, které je legendami opředené. Říkáme mu Hyperborea, což měla být velmi vyspělá civilizace. Představena je nám pak technologie, kterou měli Hyperborejci vládnou. A vládnout jí chtějí i jiní. A nejen nacisti. Záporák, který se zde objevuje, není v rámci světa série "Ú.P.V.O." neznámý, ale přesně tady má ten správně béčkový nádech, který musím ocenit. Správný záporák, jehož potenciál je přece jen dle mého trochu nevyužit. Možná je až příliš tuctově béčkově podaný. Ale aspoň má Humr svou Nemesis, nebo alespoň tak to vypadá.

Kniha "Humr Johnson 1: Železný Prométheus" je něco, co mi chybělo a konečně mám pocit, že i u nás začíná ten mignolovský svět být kompletní. Jasně, ještě je hodně knih před námi, ale už se začaly všechny důležité série, které do tohoto světa patří. A Humr Johnson je rozhodně postavou, kterou jsme tu chtěli mít. Jeho příběhy jsou jednodušší, ale je to přesně to béčko, které se mi líbí. Jako postava není vyloženě úchvatný, ale má svoje retro kouzlo. Není tak vážný jako jiné Mignolovy postavy, zachovává si svůj pulpový původ. A to se mi líbí. Stejně jako by se mi líbilo, kdyby se zde tvůrci ještě více odvázali, jak to naznačili v "Pravdivém příběhu Humra Johnsona", který je na konci tří kapitol v této knize. Třeba se to povede, třeba to bude ještě trochu jiné než ostatní příběhy Mignolova světa, aby se tvůrce jen zbytečně neopakoval. Zatím má nakročeno velmi dobře.

Knihu "Humr Johnson 1: Železný Prométheus" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

#1826: Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů - 90 %

Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů (Witchfinder 1: In the Service of Angels)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Souborně vyšlo původně v roce 2010. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.

Scénář: Mike Mignola

Kresba: Ben Stenbeck

Když se vám autor trefí do vkusu prostředím, postavami a nadpřirozeným pojetím, je těžké mu cokoli vytýkat. A přesně tohle se mi stalo s knihou "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů". Netvrdím, že komiks "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů" nemá žádné chyby, přece jen je má, nesedne každému, ale za mě je to něco, co mám prostě rád a Mike Mignola, tedy za přispění Bena Stenbecka, to umí skvěle podat. I s tím, že postavy nejsou tak líbivé jak by si čtenář mohl přát, ale jsou přesně takové, které patří do té doby, minimálně tak, jak je v komiksu "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů" prezentována. Za mě to jako celek prostě funguje, příběh je skvěle dobově zakořeněn a za mě je to snad nejlepší start Mignolovy série po "Hellboyovi". A to i přesto, že tu máme postavu, která je lehce podobná Baltimorovi, ale to bude spíše jen dobovým ukotvením.

Sir Edward Grey alias Lovec čarodějnic má jiné ukotvení než Baltimore. Série "Baltimore" je v podstatě příběhem o pomstě, kdy lord Baltimore po cestě prostě zabíjí všechno, co se před něj postaví, není to úplně normální a chce ho to případně zabít. Nemá z toho radost a zabíjí vlastně jen v případě, kdy musí. Chce se jen pomstít na upírovi jménem Haigus. Sir Edward Grey je jiný. I když se z něj paranormální detektiv stal spíše náhodou, jde si za tím a chce řešit případy, na něž nikdo jiný není stavěný. A dělá to ve viktoriánské Anglii, což je prostě prostředí, které je pro horory skvělé. A právě hororem kniha "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů" je. Prostředí je využito z hlediska atmosféry, ale příběh sám o sobě dovede být i hodně drsný a celkem krvavý. Jsou zde scény, jež mě v tomto ohledu až překvapily. Přitom do dění skvěle pasují.

Příběh knihy "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů" je vlastně jeden případ Lovce čarodějnic. V Londýně už o něm ví, co je zač, my se k němu tak dostáváme jako k hotové postavě, jen ho musíme poznat. To se nám daří jen v náznacích, protože zase tolik toho o postavě řečeno není. Ale to základní víme. Víme, proč se z něj stal lovec čarodějnic, i když vlastně nevíme, co ho žene dál. Nevíme nic o jeho osobním životě, i když v této knize by to mohlo vypadat, že by nějaký mohl mít. Jeho případ je tajemný, má spojitost s vykopávkami, jsou zde nevysvětlitelná úmrtí, možná nějaké prokletí, ale postupně odhalujete vše, co potřebujete vědět, a to i za pomoci okultních věd. Mignola přesně věděl, co chce napsat a povedlo se mu to napsat dobře, i když je to příběh hodně ukecaný a toho textu je zde více než obvykle.

Kniha "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů" má svoje slabší prvky. Místy budete mít pocit, že čtete něco, co je prostě moc podobné "Hellboyovi" jen v jiné době. Vizuálně by hlavní příšerka mohla být hodně jiná, ale tohle je Mignolova značka, tak si to holt pohlídal takhle. Motivace postav nejsou vždy dokonale jasné, emotivní okamžiky jsou tvořené trochu z nutnosti než skutečně citlivě, ale stejně se nemůžu zbavit pocitu, že tohle je příběh, který jsem chtěl číst, tohle je příběh, který se mi jednoduše líbil. Díky tomu se budu těšit i na další díl. Ale je mi jasné, že to není komiks, který vyloženě nadchne každého. Za mě komiks přináší viktoriánskou Anglii, temnou atmosféru, příšery, paranormální síly, silnou titulní postavu a pěkně brutální scény. Nemyslím si, že je to málo, a v mém případě to rozhodně stačí na skvělé čtení.

Knihu "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

#1817: James Bond 007 3: Hammerhead - 60 %

James Bond 007 3: Hammerhead (James Bond 03: Hammerhead)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Vyšlo původně jako "James Bond 03: Hammerhead" v roce 2017. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.

Scénář: Andy Diggle

Kresba: Luca Casalanguida

Komiks "James Bond 007 3: Hammerhead" celkem obstojně navazuje na předchozí díly, a to i pokud se kvality týká. To bohužel v tomto směru znamená i to, že se nejedná o vyloženě něco dechberoucího, i když rozhodně dostanete to, co očekáváte. Tedy to, co očekáváte od tohoto komiksu - zajímavý případ, akci a snad i lehké napětí. Pokud jste ale odkojeni filmy s 007, může být komiksové zpracování trochu zklamáním, protože to není tak explozivní, tak dechberoucí a tak napínavé jako filmová zpracování Bondových příběhů. Přesto to má spád, má to svoje tempo a má to svoje kouzlo, a to i díky kresbě, která se snaží díky svému trochu temnějšímu pojetí ukázat, že tohle skutečně není příběh pro děti, ale je to spíše příběh pro dospělého čtenáře.

Andy Diggle na postu scenáristy vystřídal Warren Ellise, což rozhodně nebyla výměna na škodu. Ale v konečném důsledku mi přišlo, že ten hlavní rozdíl, který nám Diggle prezentuje, je v tom, že on je ve svém scénáři více vlastenecký, než byl Ellis. Pokračuje ale ve stejném duchu jako Ellis a snaží se o celkem přímočarou, relativně jednoduchou akci, která by mohla lehce překvapit tím, kdo je tady vlastně padouch. Ale zrovna u knihy "James Bond 007 3: Hammerhead" si nemyslím, že by byl scénář tak dobrý, aby odhalení záporáka bylo skutečně překvapením. Na to zde nejsou až tak dobře vystavěné základy, z nichž se pak ono odhalení vyvíjí. A trochu mě zklamal i závěr, kde je sice neotřelý způsob, jak si poradit se skutečnou hrozbou, ale vzhledem k velikosti hrozby mi to přišlo takové jednoduché.

O co že v příběhu komiksu "James Bond 007 3: Hammerhead" vlastně jde? James Bond musí zachránit svět. Ne, vlastně ne, tentokrát nebudeme až tak bombastičtí. Jde především o to, aby James Bond zachránil starou dobrou Anglii. Británie na prvním místě. Bond zjistil, že po Anglii jde někdo, kdo si říká Kraken a podle všeho mu jde o to, aby hodně něco zničil. Nikdo neví, kdo to je, o co mu skutečně jde, ale skoro to vypadá, že bude chtít mít něco s nukleárními zbraněmi. James Bond musí zjistit víc a zároveň se musí pokusit ochránit jednoho zbrojařského magnáta. Právě na jeho zbraně by totiž Kraken mohl mít spadeno. Není to vyloženě originální, ale má to dobré tempo, pořád se něco děje a jsou zde i prvky, které Bonda zdobí, i když se skoro chce říct, že z povinnosti - viz lehké erotické dusno, alkoholické nápoje nebo vychytávky oddělení Q. Kdyby ale chyběly, moc by se pro příběh nezměnilo.

Komiksu "James Bond 007 3: Hammerhead" se musí nechat, že nejlepší je v akčních scénách. A pak jsou zde scény, které celkem mile překvapí. Třeba Moneypenny zde má celkem zajímavou úlohu. Ani ministr obrany nezapadne, i když jeho pojetí je spíše takovou karikaturou. Funguje to však dost na to, aby příběh nenudil a bavil. Sem tam nějaký ten vtípek, i to je to, co očekáváte. V konečném důsledku je tedy "James Bond 007 3: Hammerhead" takovou celkem fajn knihou, skoro se chce říct, že na jedno počtení, protože při druhém zde asi nenarazíte na moc prvků, jež by vás dovedly překvapit nebo nějakým způsobem vykolejit. Ale tady nešlo o to, aby Diggle přišel s geniálním, filosofujícím scénářem, šlo o to, aby bavil. A to se mu v rámci téhle celkem rychlé jízdy povedlo.

Knihu "James Bond 007 3: Hammerhead" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"James Bond 007 1: Vargr"
"James Bond 007 2: Fantom"

#1812: Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy - 80 %

Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy (Baltimore 3: A Passing Stranger and Other Stories)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Souborně vyšlo původně v roce 2013. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.

Scénář: Mike Mignola, Christopher Golden

Kresba: Ben Stenbeck

Kniha "Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy" je sbírkou sebraných krátkých příběhů, kde je hlavní postavou lord Baltimore, případně někdo jiný, kdo je součástí jeho hlavního příběhu. Mike Mignola má krátké příběhy očividně rád, což se projevilo nejen v této sérii, ale třeba i v "Hellboyovi". A "Ú.P.V.O." vlastně také začínalo jen jako soubor povídek, než tvůrce napadlo, že by vlastně bylo super, aby zde byl vývoj, širší příběh, aby se postavy vyvíjely. Baltimore má jasně daný cíl, ale má také skvěle vytvořený svět, alternativu Evropy během první světové války a po ní, kde došlo k probuzení takového zla, které je až nepochopitelné, i když ve světle předmluvy dostává trochu jiný náboj. V takovém prostředí se to může hemžit i krátkými epizodami, jež stojí za to vyprávět.

Komiks "Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy" obsahuje celkem šest krátkých příběh, kdy první dva jsou kratší než ostatní, vyšly v jednom sešitu společně, zbylé pak vyšly většinou jen na jeden původní komiksový sešit. Jedinou výjimkou je pak příběh "Medikament Dr. Leskovara", který původně vyšel ve dvou sešitech. Každý příběh se odehrává trochu jinde, každý příběh, až na závěrečného "Inkvizitora", jenž odkazuje na budoucí dění, funguje jako samostatná, uzavřená povídka. Díky skvělému prostředí má každá povídka svou temnou atmosféru. Ta je s Baltimore prostě nerozlučně spjatá a provází ho všude. A Mignola zde dostal prostor, aby prezentoval to, co má rád. Hrdinu, který je neporazitelný, hororové prvky, monstra, která jsou krásně makabrózní, ale i příběhy, které dovedou být lidské ve své nelidskosti. Vždycky je tam někde naděje. Vždycky by to mohlo být ještě horší.

Osobně se mi série "Baltimore" líbí především proto, že to je příběh temnější než třeba "Hellboy", že té naděje je zde méně. Baltimore je na první pohled tragickou postavou, která se žene za něčím, co její život nemůže nikdy naplnit. Chce zabít upíra, s nímž je jeho osud neodmyslitelně spjatý. Ale co bude, až ho zabije? Svět nebude lepší místo, to už je jasné teď. Svět se zhroutila a zlo vyvstalo na povrch ve všech jeho možných odporných podobách. Osobně jsem docela zvědavý na to, jak se vlastně celý příběh vyvine, jak to celé skončí. S knihou "Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy" dostáváme ale především jednohubky toho, co by nás ještě mohlo čekat, dobré krátké příběhy, které ale hlad nedokážou naplno ukojit.

Komiks "Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy" je takovou velmi dobrou bonusovou knihou, kterou Mignola jako kdyby vytvářel temnějšího Hellboye, postavu, která je v akci neporazitelná a dál kráčí za cílem, jenž je tentokrát celkem jasně vytyčený. Jenže "Baltimore" není jako "Hellboy", "Baltimore" je temný a k nám se tak dostává velmi dobré hororové čtení, které ukazuje, že v komiksu horor prostě funguje a že ho není moc málo. A také se ukazuje, že je docela fajn, když Mignolovy myšlenky rozvíjí jiní. Přiznám se, že si nejsem jistý, jestli by se Mignolovi dařilo držet až tak temnou atmosféru. Ale na tom nezáleží, protože jsou to jeho myšlenky a daří se je na papír přenášet ve skutečně depresivních barvách. Nezbývá než před autory smeknout a doufat, že další díly budou dál krásně temné.

Knihu "Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Baltimore 1: Morové lodě"
"Baltimore 2: Prokleté zvony"

#1780: Tomb Raider Archivy S.3 - 40 %

Tomb Raider Archivy S.3 (Tomb Raider Archives Volume 3)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Vyšlo původně jako čísla 35 až 50 série "Tomb Raider" v letech 2003 až 2005. Souborně vyšlo v roce 2017. České vydání má 496 stran a prodává se v plné ceně za 1 300 Kč.

Scénář: James Bonny, Dan Slott

Kresba: Různí

Je mi líto, ale na lepší hodnocení tohle prostě nedosáhne. U prvních dvou knih byl ještě silný efekt toho, o jaký formát se jedná a že v tom formátu kresba přece jen vynikne o dost lépe, ale tohle už se s třetí knihou vytratilo a já jsem se zaměřil na to, co vlastně pořádně čtu. A ne, nebylo to nic, co bych si chtěl příliš dlouho pamatovat. Lara Croft jako postava v sobě má dobrý potenciál - je jako Indiana Jones, spousta dobrodružství, snaha hledat, ne krást. Tohle však nestačí. Ve skutečnosti se Lara místy už jeví jako celkem protivná postava, která ani neplní jeden ze svých základní úkolů, které od svého navržení má - má být sexy. Ale takové komiksy v knize "Tomb Raider Archivy S.3" ani moc nejsou. Jsou spíše akční, i když i na nějaké ty sexy samoúčelné pózy dojde. Nepřišlo mi ale, že by jich bylo tolik. Mimochodem, všimli jste si, jak jsou ty komiksy příliš prudérní a sex tu není? Ze série se pak snadno stane nudný mainstream.

Kniha "Tomb Raider Archivy S.3" obsahuje celkem šestnáct původních sešitů, které vycházely v letech 2003 až 2005. Scenáristou je až na poslední číslo James Bonny, poslední číslo si jako scenárista vzal na triko Dan Slott. Všechny příběhy jsou si velmi podobné v tom, že Lara se podívá na nějaké exotické místo, celkem jednoduše zde najde, co hledá, a někdo z jejích přátel, které si James Bonny vymýšlí za pochodu, zemře. Tohle mi na komiksu hodně vadilo. I když máte pocit, že by měla mít Lara historii, ta se v podstatě scvrkla jen na to, že je zde vztah k otci, který ji ovlivňuje, i když nevím jak, a to je všechno. Pak se prostě jen objeví někdo z její minulosti, který většinou dřív nebyl představen, a to jen proto, aby ještě v tom díle anebo v následujícím zemřel. Člověk se diví, že Lara ještě nějaké přátele vlastně má, protože všichni umírají.

Ani celková kompozice série "Tomb Raider" nebyla nějak moc promyšlená. Hodně se hrálo na to, že jsou zde jen jednotlivé epizodky, které mají minimální následky. Pokud už nějaké následky mají, tak se vyřeší o pár sešitů dál a je hotovo. Jenže postava Lary v sobě má prostě potenciál pro něco rozsáhlejšího. Nejen malé epizodky, které jsou během dvou nebo tří sešitů ukončeny, ale něco rozsáhlejšího, velkolepějšího. Mně tu chybělo hledání stop, pátrání, skládání mozaiky dohromady. O tohle přece v podobných příbězích jde. Lara ale většinou jen najde předmět na první místě, kam koukne. Tohle z toho smyje všechno to dobrodružství a ty příběhy jsou najednou celkem prázdné. Je to škoda, protože Lara v sobě má větší potenciál. Ale tady nebyl zájem budovat příběhy a vlastně ani postavu. Nevím, jestli to bylo omezeními ze strany vlastníků práv, ale pokud ne, tak tady scenárista opravdu neodvedl dobrou práci. Poslední příběh z pera Dana Slotta už je trochu jiný a zajímavější.

V knize "Tomb Raider Archivy S.3" na vás ale ještě čeká jedna bonusová povídky, která se původně objevila v knize "Lara's Book: Lara Croft and the Tomb Raider Phenomenon", jejímž autorem je Douglas Coupland, jenž se postaral i o povídku "Air Tibet", která je právě bonusem na konec. Přiznám se, nic moc horšího jsem v životě snad nečetl, a to dělám porotce na literární soutěži. Jasně, nejsou tam chyby, ale dějově je to místy tak blbé, až to pěkné není. Já netvrdím, že nemůže být povídka přehnaná, ale to jde i při zachování nějaké základní logiky. Tohle je jen jeden velký nesmysl. Je hezké, že u nás komiks "Tomb Raider" vychází v takovém formátu, ale ani ten nezachrání skutečnost, že to příběhy samotné za moc nestojí. Lara asi přece jen bude nejlepší v samotné hře, kde jí to sluší nejvíce.

Knihu "Tomb Raider Archivy S.3" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Tomb Raider Archivy S.1"
"Tomb Raider Archivy S.2"

#1717: Legendy o Myší hlídce 1 - 65 %

Legendy o Myší hlídce 1 (Legends of the Guard 1)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Vyšlo původně jako "Legends of the Guard 1" u Archaia Studios v roce 2010. České vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.

Scénář: Různí

Kresba: Různí

"Myší hlídka" byla celkem úspěšná, o čemž svědčí i skutečnost, že David Petersen za knihu dostal Eisnera. Snad i proto se zrodila myšlenka, že by bylo fajn vytvořit sérii příběhů, kdy každý bude tvořit jiný autor a David Petersen jim nechá volnost v tom, co napíšou a nakreslí. Od myšlenky bylo k činu poměrně blízko, a jak David sám v úvodu uvádí, nakladatelství se nápad líbil. Aby to ale nebylo tak jednoduché, rozhodli se pro vytvoření rámcového příběhu, který bude jednotlivé povídky, které jsou různé dlouhé, ale spíše krátké, spojovat. A tak se zrodily knihy "Legends of the Guard", česky "Legendy o Myší hlídce", které v originále už vyšly celkem tři.

K nám se dostává první kniha a druhá by měla hned následovat. Tedy ne vyloženě hned, ale podle všeho by se na trhu měla objevit v listopadu 2018. Kniha "Legendy o Myší hlídce 1" je zajímavá zmiňovaným rámcovým příběhem, kdy vlastně jde o to, že se misi sešly v hostinci, a to zrovna takové, které už mají docela velkou sekeru. A jelikož se jim nechce platit, hostinská Rudolfa přijde s nápadem - všechny myši mají říct nějaký příběh, který ona naznala a který je částečně pravdivý a částečně vybájený. A podle toho, jaký příběh se jí bude líbit nejvíc, se ona rozhodne, komu odpustí dluh. Vítěz může být jen jeden, ostatní myši budou muset do týdne své dluhy splatit. Zajímavá soutěž, kterou myši přijmou.

Díky tomuto rozdělení zde máme celkem třináct příběhů, které jsou vždy proloženy scénou z hospody, kde se mezi sebou postavy baví, aby následně jedna další mohla vyprávět svůj příběh. Každý příběh má na svědomí jiný autor nebo autorka, případně duo, pokud se jeden klasicky postaral o scénář a druhý o kresbu. Každý příběh je trochu jiný. Některý se chce přiblížit původní vizi - myslím kresebně - kterou prezentoval David Petersen, jiné jsou úplně odlišné. Ani u jednoho příběhu ale nemáte pocit, že by nezapadal, všechny jsou z jednoho světa, jen z různých míst a jiných období. Datování tady není až tak důležité, stejně jako není důležité napojení na hlavní linii. Jsou to prostě samostatné příběhy. Na jednu stranu je tahle nezávislost fajn, na stranu druhou jsou někdy ty příběhy prostě takové... obyčejné.

Několikrát se mi stalo, že jsem si hned po dočtení příběhu říkal, že si ho nejspíš nebudu moc dlouho pamatovat. Bohužel se to skutečně stalo a při psaní recenze si říkám, jestli je tu nějaký, který bych si hned vybavil. Je to především ten rámcový, kde jsou postavy hezky rozepsány, a to na velmi malém prostoru. Celkovým zpracováním mě pak zaujal hned první, "O veliké bitvě mezi jestřábovou a lišákovou myší". A jsou zde další, které jsou zajímavé hlavně kresebně. Co se týká scénářů, je to někdy až moc krátké a není se čemu divit, že daná myš nakonec soutěž v hospodě nevyhrála. Ale konceptuálně komiks "Legendy o Myší hlídce 1" funguje a dobře se čte. Jen ty jednotlivé příběhy prostě nejsou takové, aby vás dokázaly odrovnat, a vy jste nad nimi seděly dlouhé hodiny a zkoumaly je. Na jedno přečtení vás ale potěší.

Knihu "Legendy o Myší hlídce 1" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Myší hlídka 1: Podzim 1152"
"Myší hlídka 2: Zima 1152"
"Myší hlídka 3: Černá sekera"

#1707: Hellboy: Neuvěřitelné příběhy - 60 %

Hellboy: Neuvěřitelné příběhy (Hellboy: Weird Tales)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Hwllboy: Weird Tales" v roce 2014. České vydání má 264 stran a prodává v plné ceně 699 Kč.

Scénář: Různí

Kresba: Různí

Kniha "Hellboy: Neuvěřitelné příběhy" je určena především fanouškům rudého pekelníka. A není to jen proto, že se jedná o knihu, která byla vlastně chytrým marketingovým tahem. Jak to? Mike Mignola v roce 2002 a vlastně ani v roce 2003 neměl moc čas na to, aby tvořil sérii "Hellboy", protože sice pracoval na hlavním příběhu, ale také se věnoval natáčení filmu, kde měl roli, kterou by si asi přál každý autor, jehož dílo je adaptováno. Guillermo del Toro ho přizval na natáčení, měl ho jako poradce a možná vlastně i jako spolurežiséra. Takže byl Mike Mignola celkem zaneprázdněn, ani to kreslení mu tak nešlo od ruky, takže se postupně rozhodoval, že ho bude předávat, ale v té době ještě nikoho nenapadlo, že by se "Hellboy" kompletně předal někomu jinému. A s tímhle nápadem se přišlo právě v souvislosti s filmem "Hellboy".

Když už se natáčí film, chce to nějaké ty doprovodné příběhy, které budou moct vtrhnout na pulty nakladatelství, podpoří se tak film a film podpoří prodeje takových komiksů. Ano, tohle byl skutečně vypočítavý marketingový tah. Ale Mike Mignola neměl čas, a tak se přišlo s nápadem, že se osloví tvůrci, kteří dříve projevili o Hellboye zájem, případně je Mignola nebo nakladatelství měli jako takové zálohy. A tito tvůrci s nadšením souhlasili. A není jich málo, protože se stačí podívat na obsah, kde najdete celkem dvacet osm povídek! To už je pěkné číslo, takže se kniha vytáhla až na 264 stran, což rozhodně není jen čtení na hodinku. Chvíli vám to zabere a je to dobře, protože vás čtení asi bude celkem bavit.

Pravda, pokud jste zarytí fandové Hellboye, bude vás to bavit o něco víc. Sem tam můžete najít odkaz na nějaké události z hlavní linie, sem tam se jedná o příběh, který nemá žádnou návaznost, prostě je to jen jeden příběh s Hellboyem, případně jinou postavou, která má nebo měla co dočinění s "Ú.P.V.O.". Mike Mignola se podílel jen na dvou příbězích, které kreslil jeho dlouhodobý parťák Guy Davis. Jinak jsou ostatní povídky dílem jiných tvůrců. Rozhodně se nejedná o neznámá jména. Najdete zde autory, jako jsou Fabian Nicieza, John Cassaday, Eric Powell, Rona Marz a Jim Starlin, J. H. Williams III, P. Craig Russell, John Arcudi, Alex Maleev nebo Gene Colan, s barvami pak přispěchal většinou Dave Stewart. Každý si mohl s postavou Hellboye dělat v podstatě, co ho napadlo - tedy v rámci možností. Někdy to jsou skutečně hodně specifická díla!

Rozhodně je co číst a jsou zde komiksy, které vás zaujmou například kresbou, která je odlišná od klasického hellboyovského provedení, kdy například "Humr Johnson: Napínavé detektivní dobrodružství" od Johna  Cassadaye je skvěle stylizované, přestávka od Boba Fingermana je pak ukázkou toho, že i s Hellboyem a dalšími funguje karikatura, i když to nemusí být až tak vtipné. Prostor dostávají i jiné postavy než jen Hellboy, kdy za Humra Johnsona jsem moc rád, a jeden příběh s Liz je skutečně skvělý - "Vnitřní démon" od Jasona Pearsona. Jsou zde příběhy zábavné a vyloženě komické, jsou zde i temnější věci, sci-fi i fantasy, ale zapadne sem i realita. Kniha "Hellboy: Neuvěřitelné příběhy" je pro ty, kteří chtějí všehochuť, kde jim něco sedne, něco už tolik ne. Asi zde není moc příběhů, které si zapamatujete, ale třeba ten Powellův mě bavil, Eric ukázal, že má prostě skvělý smysl pro humor. I když vám ve sbírce "Hellboy: Neuvěřitelné příběhy" nesedne všechno, určitě bude víc toho, co vás bude bavit. Ale pro hlavní linii to prostě až tak důležité není. Hezký bonus.

Komiks "Hellboy: Neuvěřitelné příběhy" zakoupíte se slevou na stránkách Comics Centra.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Hellboy 1: Sémě zkázy"
"Hellboy 2: Probuzení ďábla"
"Hellboy 3: Spoutaná rakev a další příběhy"
"Hellboy 4: Pravá ruka zkázy"
"Hellboy 5: Červ dobyvatel"
"Hellboy 6: Podivná místa"
"Hellboy 7: Pražský upír a další povídky"
"Hellboy 8: Temnota vábí"
"Hellboy 9: Divoký hon"
"Hellboy 10: Paskřivec a další příběhy"
"Hellboy 11: Ďáblova nevěsta a další příběhy"
"Hellboy 12: Bouře a běsy"