Vy nás ale zásobujete, pane Kople. Tahle parafráze se hodí, protože Petr Kopl je jednoznačně jedním z nejplodnějších českých autorů současnosti. Příjemné je to hlavně proto, že ty knihy jsou poměrně objemné a nadále kvalitní. Samozřejmě, je to dáno i stylem Petrovy kresby, kdy je mnohdy celkem patrné, že se i chvátá. Některé postavičky, pokud jsou celkem malé, jsou zvládnuty jen jednoduchými obrysy (například scéna, kde se chystá odpálení opičího stromu), ale tohle podrobněji
rozebral ve svém článku Dan Černý. Jednoznačně - kromě toho, že se jedná o kritiku zbytečně agresivní - tento článek ukazuje, že ty chyby v Petrově tvorbě jsou. Anebo chyby... Ony jsou to prostě prvky, které jsou tak nějak dané. Petr má možnost vydávat, a tak chytnul tuhle možnost za pačesy.
Rozhodně ho nechci kritizovat za to, jak kreslí. Ono kdyby měl tolik spolupracovníků, jako mají autoři v americkém mainstreamu, kdyby bylo možné se u nás komiksem uživit bez toho, aby člověk musel normálně pracovat, měl by více času, kresba by mohla být vypiplaná. Pokud je ale zrovna poptávka, a já si myslím, že poptávka skutečně je, tak proč se jí bránit? Jen ať Petr dál tvoří v tomhle tempu, dokud mu vydrží síly a nápady. Já si jeho komiksy užívám a tu kresebnou stránku rozhodně nemám jako něco, co by mi kazilo zážitek. Vždycky jsem schopen poznat, co na panelu je, stejně jako si užívám i ty drobné, vložené vtípky. Navíc, když se člověk podívá na obálku knihy, musí si říct, že Petr skutečně kreslit umí.
Pro Petra je naprosto typické, že i když adaptuje, alespoň podle názvu, jen jednu knihu, ve skutečnosti se zde prolínají i další. Koneckonců, to je i smysl celého projektu "Victoria Regina". Spojit zajímavé romány a postavy z konce 19. století. A tak i ve "Ztraceném světě" narazíme například na postavu doktora Watsona nebo Moriartyho, nechybí narážky na další díla, které jsou již součástí "Victorii Reginy" a samozřejmě ani nechybí provázání s příběhy dalšími. "Ztracený svět" v sobě má samozřejmě nejvíce ze stejnojmenné knihy Sira Arthura Conana Doyla, ale také se zde podstatně uplatily prvky z "R.U.R" Karla Čapka. Vůbec to není rušivé, naopak, skvěle to do sebe všechno zapadá.
Příběh se točí okolo profesora Challengera, který objevil náhorní plošinu, kde se zachovaly druhy fauny a flóry z doby dinosaurů. Jedná se o objev naprosto neskutečný, a tak Challengerovi samozřejmě nikdo nevěří. Zhrzený se stáhne do ústraní, aby nakonec byl ještě jednou vyprovokován k předstoupení před vědeckou obec a snažil se ji přesvědčit. Přijetí je stejně výsměšné, ale odborníci se rozhodnou, že podniknou výpravu, která by měla odhalit, že jsou všechny Challengerovy řeči podvrh. A tak se skládá výprava z vědce, novináře a dobrodruha, kteří mají podle mapy, již jim Challenger svěří, najít onen ztracený svět. Události se vyvíjejí trochu jinak, ale ztracený svět je přece jen objeven.
Petr Kopl ponechal z klasiky to nejkrásnější, základní zápletku a přidává si k ní vlastní prvky, respektive prvky z jiných děl. Přítomnost robotů překvapivě není nijak rušivá. Vy si uvědomíte, že tam vlastně patří, že by tohle klidně mohl být náběh na zajímavý steampunk svět, kterému jsme se vývojem nakonec sami vyhnuli. Petrovi se daří vkládáním novinových článků nejen rozšiřovat svůj svět - jsou zde stripy s Brokem - ale také vytvářet komplexnější dílo, které nevyužívá jen samotný komiks. Navíc ony novinové zprávy nejsou jen samoúčelné, mají pro další dění celkem zásadní význam. Osobně se mi líbí, když autor dokáže propojit více uměleckých forem.
"Ztracený svět" je pak pro mě dalším potěšením, které jsem si mohl dopřát, jeden z těch komiksů, které chci číst opravdu naprosto v klidu a užít si je, komiks, na který se můžu těšit. Knihu vydala Grada, která si dovolila trochu jiný formát. Petr tak opět dostal možnost publikovat knihu na větším papíru, což jeho výtvorům sluší. Naposledy mu to dovolilo nakladatelství Fragment, i když v případě Fragmentu byla vazba ještě o něco širší, ač stejně vysoká. Těch nakladatelství střídá hodně, ale tak alespoň je větší jistota, že budou i další knihy. A já doufám, že budou. "Ztracený svět" je čtení pro zábavu, ale zároveň čtení, u kterého se dá přemýšlet, hledat souvislosti, pátrat. I tentokrát si Petr připravil menší detektivní prácičku pro zvídavé čtenáře. Navíc mi přijde, že je místy i odvážnější v tom, co zobrazí. Tohle také kvituji pozitivně. Jen tak dál.
