#1984: Malý princ a Hadova planeta - 70 %

Malý princ a Hadova planeta (Le Petit Prince 24: La planète du Serpent)

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo v roce 2016 jako "Le Petit prince 24: La planète du Serpent", dvacátý čtvrtý díl série "Le Petit prince". České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Clotilde Bruneau

Kresba: Didier Poli

K poslednímu díku komiksové série podle seriálu "Malý princ" jsem se dostal spíše náhodou, a to celkem smutnou cestou. Za 39 Kč jsem ho koupil v Levných knihách. Je trochu smutné, když vidíte, že série, o které sim myslíte, že je celkem fajn, že je vhodná pro děti, nakonec skončí za pár šupů, protože se prostě neprodává. Ale asi se není moc tolik čemu divit. Formát komiksové série je jednoduchý, poměrně se opakující, jednotlivých sešitů není zrovna málo, a hlavně se celá série prodává v pevných deskách, což mi přijde jako celkem luxus, protože už to samo o sobě cenu šroubuje dost nahoru. A jasně, ně každý koupí dítěti knihu za téměř 200 Kč s tím, že ji dítě přečte za chvilku. Zrovna u série "Malý princ" si ale myslím, že je to docela škoda. Vážně to není vůbec špatné. Kniha "Malý princ a Hadova planeta" je toho důkazem.

Díl "Malý princ a Hadova planeta" je důkazem toho, že se jedná o dobrou sérii. A také je to díl poslední. Série se uzavřela a dvacátý čtvrtý díl skutečně ukončil příběh a Malý princ se konečně dostal tam, kde začal, tedy přistál zpět na své planetě. Je ale asi celkem jasné, že k tomu vedla celkem strastiplná cesta, která byla spojena především s tím, že bylo potřeba, aby porazil Hada, svého úhlavního nepřítele a vlastně nepřítele všech, kdo chtěli vlastně jen dobré. Had je zde celkem jasně temnou postavou, i když v knize "Malý princ a Hadova planeta" se ukáže, že ani on není tak úplně jednoduchou postavou, jak jsme si celou dobu mysleli. Respektive má zde moment, kde o jeho skutečných úmyslech začínáte pochybovat. To není špatný moment, který příběh ještě trochu posouvá.

Na knize "Malý princ a Hadova planeta" je mimo jiné zajímavé i to, jak je nakonec Hadova planeta vykreslena. Tady se tvůrci přece jen mohli docela vyřádit. A jasně, mohlo by to být ještě o něco nápaditější, mohlo to být trochu ujetější, ale jsme v komiksu pro děti, takto skousnu. I tak jsou zde docela dobré momenty a Hadova planeta je takovým místem, které byste od něj čekali, je to místo nehostinné, ale zároveň není nudné, jsou zde uvězněny různé duše v podobě kamenných soch, což může trochu připomenout nejednu z českých pohádek. I tohle je celkem hezká spojitost, i tohle vás může trochu vrátit do dětských let. A tak komiks může zaujmout i dospělého čtenáře, nejen čtenáře dětského, na něhož je primárně cílen.

Kniha "Malý princ a Hadova planeta" je docela příjemným zakončením celé série "Malý princ", série, která čítala celkem dvacet čtyři dílů, což je sice hezké, ale vzhledem k tomu, že se příběh nikam moc neposouval a jednalo se v podstatě o samostatné epizody, to asi na čtenáře tolik nefungovalo, protože prodeje podle všeho nebyly moc dobré. Ale nemyslím si, že by si série zasloužila přehlížení, protože rozhodně měla čím zaujmout a nápaditost v ní byla. Snad ji trochu pohřbilo i to, že vycházela ze seriálu a nic moc nového vzhledem k němu nepřinesla. Díl "Malý princ a Hadova planeta" ale stojí za přečtení, ukončení je krásné a je v něm poselství, za které by se možná ani Saint-Exupéry nemusel stydět. Anebo by mu snad tolik nevadilo.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:

"Malý princ a Větrná planeta"
"Malý princ a planeta Ohnivého ptáka"
"Malý princ a Planeta hudby"
"Malý princ a Nefritová planeta"
"Malý princ a Astronomova planeta"
"Malý princ a Planeta globů"
"Malý princ a Planeta slov"
"Malý princ a Planeta karapoxů"
"Malý princ a Obrova planeta"
"Malý princ a Vagónová planeta"
"Malý princ a Planeta knihomolů"
"Malý princ a planeta Ludoky"
"Malý princ a Planeta Lakrimavor"
"Malý princ a Planeta Velkého šaška"
"Malý princ a Gargandova planeta"
"Malý princ a Gehomova planeta"
"Malý princ a Planeta polykače"
"Malý princ a Planeta času"
"Malý princ a Planeta kublixů"
"Malý princ a Kopéliova planeta"
"Malý princ a Planeta Okidů"
"Malý princ a Aškabarova planeta"
"Malý princ a planeta Bamálií"

#1979: Pozor, v knihovně je kocour! - 80 %

Pozor, v knihovně je kocour!

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2019. Vydání má 96 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Scénář: Klára Smolíková

Kresba: Vojtěch Šeda

Duo Klára Smolíková a Vojtěch Šeda už za sebou mají knihu "Spolkla mě knihovna", na kterou kniha "Pozor, v knihovně je kocour!" vlastně navazuje. Tady mě trochu překvapilo, že tohoto pokračování se již nechopil Albatros, ale Mladá fronta. Snad je důvodem to, že mladou frontu komiks zaujal velmi, a tak chtěl vydat další díl, i když mám spíš pocit, že v tom bude něco jiného. Knihy "Spolkla mě knihovna" a "Pozor, v knihovně je kocour!" si ale pozornost rozhodně zaslouží, protože pojednávají o knihovnictví způsobem, k němuž se děti a možná ani dospělí jen tak nedostanou. Jednoduše řečeno, zajímavé historické milníky knihovnictví jsou podány způsobem, který je čtiví, zajímavý - mimochodem i vizuálně - a navíc opravdu obsahuje faktografické informace, jež nejsou až tak známé, pokud se v knihovnictví sami více neorientujete. V tomhle ohledu dvojice knih přispívá povědomí o knihách a jejich uchování.

Naším průvodcem v příběhu je opět chlapec David, knihomol, s kterým jsme se seznámili už při putování knihovnami v knize "Spolkla mě knihovna". I tentokrát se nechá vcucnout vlastní knihovnou, aby se dostal do tajemného světa knihoven a poznal naší historii. Důvod, proč se zase dostává do dimenze spojující všechny knihovny, je skutečnost, že se mu tam ztratí kocour. Koniáš prostě najednou zmizí a David si vydedukuje, kde se asi zvíře nachází. A tak jde po jeho stopách, z místa na místo, cestuje v prostoru i v čase, trochu skáče, což mi tu malinko vadilo, protože příběh Davida přestal být důležitý a stěžejní se stalo, jaká místa navštíví a s jakými lidmi se potká. Samotný Davidův příběh je jen takovou jednoduchou linkou, která zajišťuje, že tu bude spojující nit. Ale tu už bych viděl v tom, že je to cestování po knihovnách. Ale ze začátku je ještě kocour i celkem hezky propojen s jednou z osobností, které jsou v knize popsány.

O knize "Pozor, v knihovně je kocour!" není možné mluvit jako o komiksu, těch komiksových stránek je zde přece jen celkem málo. Je jich osm, což není ani desetina celkového počtu stran v tomto vydání. Většinu rozsahu zabírá textově psaný příběh, který je doplněn buď ilustračními kresbami, které většinou mají i nějakou tu bublinu s textem, anebo dalšími textovými poli, v nichž se většinou upřesňuje, kdo se v příběhu vyskytuje, o kom se mluví anebo kdo je důležitý pro další povídání. Všichni samozřejmě mají nějakou spojitost s knihovnictvím a s jeho rozvojem na českém území, protože to je lokalita, na kterou se Klára Smolíková zaměřila. A že je rozhodně o čem mluvit, a přitom není nutné zmiňovat komplikované katalogizování knih, ten vývoj knihovnictví na našem území je sám o sobě dostatečně zajímavý. Nevěříte? Jen knihu otevřete a hned se sami přesvědčíte o tom, jak to bylo.

Klára Smolíková opět splnila to, v čem je nejlepší - předává informace, které jsou zajímavé, formou, která je čtivá. Jasně, příběh knihy "Pozor, v knihovně je kocour!" není nijak moc komplikovaný, ale to, co se dozvíte kolem, to, jaká místa David navštíví, jak jsou popsány jednotlivé knihovny a jejich vývoj a pak i celkově vývoj knihovnictví, to prostě stojí za přečtení. Možná budete i překvapeni z toho, jaké osobnosti se na rozvoji knihovnictví podílely. I když by si člověk myslel, že je to jen sezení u knih a jejich půjčování, má to mnohem hlubší smysl, který už si dnes možná ani neuvědomujeme. A to je hlavní poselství, které v knize "Pozor, v knihovně je kocour!" vidím. Navíc to všechno dostanete zabalené tak, aby to bavilo děti i dospělé. A to není od podobné knihy zrovna málo. Vlastně je v ní docela dost navíc.

Knihu "Pozor, v knihovně je kocour!" zakoupíte na stránkách nakladatelství Mladá fronta.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Spolkla mě knihovna"

#1608: Češi v Banátu - 60 %

Češi v Banátu

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2017. Vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 229 Kč.

Scénář: Petra Dobruská, Ileana Surducan

Kresba: Ileana Surducan

Banát je hodně zajímavé místo, a pokud ho ještě neznáte, je komiks "Češi v Banátu" vhodnou cestou, jak se s ním seznámit. Jedná se o oblast v Rumunsku, kde stále ještě funguje šestice českých vesnic. Co je na nich zajímavého? Především skutečnost, že jsou to vesnice, kde se skutečně stále mluví česky, a udržují se zde české tradice, a to i přesto, že podobné tradice se v Čechách a na Moravě už moc nenosí. Jak je to možné? Už před dvěma sty lety se do oblasti začali stěhovat Češi, a to na příkaz rakousko-uherské monarchie jako skupiny, které měly hlídat pohraničí. Skupiny zde zůstaly, začaly si oblast přizpůsobovat, stavěly domy, začaly se zemědělstvím, ale i s těžbou nerostných surovin. A tak postupem času zmizel důvod, proč by měli odcházet.

Češi v oblasti zůstaly, i když už to nejsou vysoké tisíce jako dříve, vesnice se postupně spíše vylidňují, a to nejen vlivem druhé světové války, kdy se mnoho lidí vrátilo do Československa, protože se vylidnilo pohraničí, ale čistě proto, že lidé chtějí za prací někam jinam a na odlehlém venkově jim tolik pšenka nepokvete. Kořeny k Česku jsou natolik silné, že se vrátit mohou. I díky tomu, že budou rozumět. Místní zde sice mluví nářečím, které už trochu zastaralo, ale si byste neměli problém jim rozumět. Stejně tak ten problém nemají Rumuni, protože místní mluví oběma jazyky. Můžete zde najít i jiná propojení s Rumunskem, a to ve zvycích a kuchyni. A to propojení je funkční a tradice jsou zde silné.

Hlavními hrdinkami jsou Petra Dobruská a Ileana Surducan, samy autorky komiksu, které se do jednotlivých vesnic samy vydaly, aby mohly komiks vytvořit. Petra již vesnice znala, dříve je navštívila a našla si přátele mezi místními, kteří se s ní rádi shledali. Ileana mohla pak objevovat místa, o kterých měla kreslit, aby je co nejlépe v komiksu "Češi v Banátu" zachytila. A povedlo se jí to skutečně jedinečným způsobem. Její kresba, která využívá jak vodové barvy, tak i pastelky, dokáže skvěle zachytit ducha popisovaných vesnic, i když se v nich v jednotlivých kapitolách příliš neohřejeme. Holky se rozhodly, že popisnou formou znázorní jen něco, co je pro ně důležité, za zbytek bude mluvit především kresba, která dokáže krásně zachytit kroje, slavnosti, ale i místní pokrmy, na které jsem dostal docela chuť.

Komiks "Češi v Banátu" prezentuje oblast v poměrně malém množství informací, i když to základní zde prezentováno je. Přesto si myslím, že po stránce informací vám více dá internetová stránka http://www.banat.cz/, kde najdete i informace aktuální. Kniha "Češi v Banátu" pak funguje především jako road trip dvou mladých žen, které chtěly místo ukázat i dalším lidem a jako formu své prezentace si zvolily komiks. A je to komiks příjemný, kde se autorky snaží ukázat především místní krásu, která je do jisté míry pomíjivá, což si samy uvědomují a popisují to v příjemně melancholickém závěru. Samotného by mě docela zajímalo, jestli se z Banátu stane jen turistická atrakce, anebo dál přežije jako svébytná a funkční oblast.

Komiks "Češi v Banátu" zakoupíte na stránkách Kniha.cz.

#1605: Titeuf: Vítej v pubertě! - 80 %

Titeuf: Vítej v pubertě! (Titeuf 14: Bienvenue en adolescence!)

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo v roce 2015 jako "Titeuf 14: Bienvenue en adolescence!". České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 229 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Zep

Kresba: Zep

Přijde mi, že Titeuf zraje s každým dalším dílem, což se ukázalo jak na nedávno vydaném sešitu "Titeuf: Má mě ráda?", tak i na dnes recenzovaném komiksu "Titeuf: Vítej v pubertě!", který jsem na první pohled považoval za krok vedle. Ale za to může obálka, která ve mně spolu s názvem evokovala skutečnost, že se tvůrci posunuli dějově mnohem dál a z Titeufa udělali puberťáka. Ale to je jen součást zápletky, navíc by to nedávalo smysl, protože i v originále sešit "Titeuf: Vítej v pubertě!" vyšel hned po dílu "Titeuf: Má mě ráda?". A ne, opravdu se nemusíte bát, že by nám Titeuf vyrostl, jen má problémy s láskou, které ho mohou dohnat i v jeho poměrně mladém věku. Však Titeufa dohání problémy celkem snadno a ve velkém množství.

Titeuf má po dílu "Titeuf: Má mě ráda?" problém v tom, že po něm jdou dvě holky. Ramatu a Naďa se o něj dokonce poprali, což je nám prezentováno na začátku sešitu. Má to docela drsné následky. A také je vidět, že tohle tvůrce hodně bavilo, protože se Zep doslova vyžívá v příběhu a nerozděluje nutně na jednotlivé stránky, ale je skutečně lepší číst komiks jako celek, protože se mezi stránkami plynule přechází, v některých případech skutečně panely plynule navazují tak, že si nejste jistí, jestli by bylo možné vydat komiks jinak než v rámci tohoto sešitu. Ale to vůbec nevadí, širší prostor postavám svědčí víc než jen stripové rozdělení, které je v mnohých ohledech omezující.

Titeuf se má rozhodnout mezi tím, jakou holku si vybrat, anebo si nechat obě milenky, jak jim říká. V jeho věku to zní trochu směšně, ale ještě se tím více umocňuje vtip tohoto komiksu a celé série. Titeuf si myslí, že by měl vyrůst, což mu Ramatu řekne, a díky svým přátelům to vezme tak doslova, že se chce dostat do puberty. A tady Zep přichází se skutečně zajímavými a zábavnými vtipy, které díky pubertálním výrazům a snaze dostat se do puberty, u kluků a holek prostě vyznívají směšně. A do toho všeho ještě dochází k tomu, že se objevuje třetí žena Titeufova života a všechno se ještě komplikuje. Ano, problémy s láskou jsou opravdu složité a Titeuf se s nimi vyrovnává s tvrdostí sobě vlastní, která z něj dělá unikátní postavu, jež není jen dalším Dennisem postrachem okolí.

Vzhledem k tomu, že zase tolik toho evropského stripu u nás nevychází, je "Titeuf: Vítej v pubertě!" je rozhodně jedním z nejlepších, které aktuálně vychází. A skoro se chce říct, že to je i komiks jediný, který v poslední době stojí za pozornost. Ale třeba se k nám dostanou i další. Titeuf je celkem jednoduchá zábava, která hodně těží z toho, že se Titeuf chová o něco dospěleji, než jaký ve skutečnosti je, ale přitom je to ještě pořád trouba, který rozhodně není tak chytrý, jak by třeba sám chtěl. A proto je vtipný. Není to ale banální humor, je to humor, který je mnohdy vystavěný na komplexních situacích, což se právě v sešitě "Titeuf: Vítej v pubertě!" projevilo zatím asi nejvíce. Snad se bude dařit dál a série u nás bude pokračovat.

Komiks "Titeuf: Vítej v pubertě!" zakoupíte na stránkách Kniha.cz.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Titeuf: Svět je krutej"
"Titeuf to vidí jinak"
"Titeuf: Má mě ráda?"

#1601: Mickey na Dunaji - 40 %

Mickey na Dunaji (Mickey pe Dunăre)

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo v roce 2014 jako "Mickey pe Dunăre". České vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 229 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Alexandru Berceanu

Kresba: Cristian Dârstar

Byl jsem docela zvědavý na to, jaké téma si komiks zvolil, protože obálka nevypadá špatně popravdě může evokovat až tintinovský nebo verneovský příběh. Tomu jsem ale nevěřil, už třeba jen proto, že komiks byl vydán v rámci česko-rumunské spolupráce, díky které vyšly i další komiksy u Mladé Fronty například ještě nerecenzovaný komiks "Češi v Banátu" nebo "Ocelová křídla", který vyšel již v roce 2015 a bohužel se v mém případě nesetkal s velkým úspěchem. Ani v případě komiksu "Mickey na Dunaji" ale nemohu mluvit o tom, že bych nějak moc oplýval nadšením, spíše se jedná o další komiks, který nám sice ukazuje, jak může vypadat mezinárodní podoba tohoto média, ale nepřináší nám něco, co by bylo vyloženě skvělé, a to i přesto, že se jedná o téma, jež je nám historicky blízké.

Komiks "Mickey na Dunaji" se totiž vyrovnává se srpnem 1968 a tím, jak do země vstoupili armády států Varšavské smlouvy. Zajímavé na pohledu tohoto komiksu je skutečnost, že to není pohled Čechů, kteří v té sobě byli situaci vystaveni, ale jedná se o pohled rumunských autorů. "Mickey na Dunaji" se totiž zaměřuje na skupinu Čechů, která se v době okupace ocitla v Rumunsku na dovolené. Přece jen to není nic divného, když k invazi došlo v srpnu. V tomhle období jezdí Češi na dovolenou celkem normálně, tak proč ne zrovna do Rumunska, které bylo v té době celkem přístupné. Patřilo k Východnímu bloku, i když mělo přece jen trochu jiné postavení než ostatní státy, což je v komiksu také naznačeno a případně v textové části ještě podtrženo.

Ze začátku mi komiks přišel takový hodně skokový, že se nám zde postavy představují způsobem, který byl tak nehezky neplynulý, kdy se skákalo z panelu na panel, jako kdyby k ustálení vyprávění mělo dojít až ve chvíli, kdy se Češi ocitnou na dovolení v Rumunsku. K tomu skutečně dojde, ale místo toho, aby hlavním tématem byl srpen 1968, stává se jím osud postavičky Mickey Mouse, kterou si vysnil jeden z dětských hrdinů tohoto komiksu. Jasně, celá postavička je metaforou toho, jak lidé dostali strach, jak se mnohé zase stalo zakázaným, jak byl režim ještě přísnější než dřív. Také je to metafora toho, jak bylo Rumunsko jiné, jak se postavilo režimu, jak se postavilo na stranu Čechů. Ano, do jisté míry budete mít pocit, že se jedná o komiks, který má určit pozici Rumunska v jedné z nejčernějších chvil moderních českých dějin.

Bohužel v celkovém důsledku je komiks "Mickey na Dunaji" celkem zklamáním. Vybral si zajímavé téma, ale ten odlišný pohled zase tak odlišný není a figurka Mickeyho Mouse je takovou až příliš jasno metaforou, která možná řekne nejvíc na samotné obálce, a to spolu s tankem, který je tam vyveden, jak se všechno topí. Komiks samotný nic moc navíc nedá, a to mimo jiné i proto, že zde prostě nejsou postavy, které by dovedly nadchnout. Překvapivě se to týká i dětských postav, které jsou v konečném důsledku trochu nudné. Celý příběh pak nemá sílu, jež by mohla oslnit a prostě vyznívá do ztracena. Nepomáhá tomu příliš ani modrá kresba a absence dalších barev, jež vyznívá spíše jako snaha o uměleckost, která příběhu zase tolik navíc nedává. Jen to neustále připomíná to, že jsou všichni pod vodou, ale proč je tomu už od začátku? Tam přece ještě byli trochu nad vodou, ne?

Komiks "Mickey na Dunaji" zakoupíte na stránkách Kniha.cz.

#1446: Titeuf: Má mě ráda? - 75 %

Titeuf: Má mě ráda? (Titeuf 13: À la folie!)

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo v roce 2012 jako "Titeuf 13: À la folie!". České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 229 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Zep

Kresba: Zep

Titeuf se vrátil. A byl to návrat trochu nečekaný. Přiznám se, že jsem si nemyslel, že by se Mladá fronta k tomuto mladistvému hrdinovi vrátila, když od vydání poslední komiksové knihy v češtině uplynulo už přece jenom šest let. Ale nevadí, je dobře, že je zde další sešit sebraných stripů, protože Titeuf je rozhodně postavou, kterou si můžete oblíbit. Jeho humor je mnohdy překvapivý, skoro až drsný, chtělo by se říct, alespoň vzhledem k tomu, že se jedná o komiks s postavami ze základní školy, ale dovede pobavit. Už obálka knihy "Titeuf: Má mě ráda?" docela hezky vystihuje atmosféru celého sešitu, kdy jde prostě o holky.

Sešit "Titeuf: Má mě ráda?" vychází u nás sice jako třetí, ale ve skutečnosti se jedná o třináctou knihu Titeufových stripů. A vlastně je to kniha docela aktuální, protože vyšla v originále v roce 2012 a má zatím jen jednoho pokračovatele, kterým je sešit čtrnáctý s názvem "Bienvenue en adolescence!", jenž vyšel v roce 2015 a který pokračuje v dění, které je rozvrženo právě v knize "Titeuf: Má mě ráda?". I na sérii "Titeuf" je možné vidět vývoj širšího příběhu, i když my máme rozhled omezený tím, že u nás díly nevycházejí popořadě. Sešit "Titeuf: Svět je krutej" původně vyšel jako pátý v sérii a sešit "Titeuf to vidí jinak" zase jako šestý. Chybí nám tedy rovnou šest sešitů mezi prvními dvěma českými a tím aktuálním. Je to škoda, ale holt je to asi dáno tím, že se série tak dobře neprodává.

Titeuf má docela problém a o tom problému je většina stripů. Už na začátku sledujeme pětistránkový komiks, který je nejdelší v celé knize, kde se Titeuf probudil a zjistil, že je dívka - Titeufka. Ano, Zepovi se podařilo dát na začátek skutečně úderný komiks, který je vtipný a který trochu směřuje čtenáře k tomu, co bude následovat. Do školy totiž přijíždí nová dívka, Afričanka Ramatu, které se Titeuf podle všeho líbí. A ke své nelibosti mladík zjišťuje, že ani ona mu není lhostejná. Vede to k zábavným situací, které se samozřejmě točí hlavně kolem toho, jaký je pohled žáků prvního stupně na lásku a vůbec vztahy mezi mužem a ženou.

Zep

I když se Zep primárně snaží o to, aby byl vtipný - a jde mu to, protože u některých stripů jsem se opravdu bavil - tak dovede pořádně zabrnkat i na mnohem dramatičtější a smutnější linku. Je až s podivem, že na jedné stránce můžete mít vtip se soplem a hned na stránce dál hodně emotivní strip o tom, co si Ramatu ve své domovině prožila, i když nezbytně odlehčený v závěru. Zep zná míru a dovede tak podat jednotlivé komiksy způsobem, který je zábavný, ale který zároveň přináší i zamyšlení nad soudobými tématy. Komiks přitom není zbytečně moralizující, jen sem tam naťukne něco závažnějšího, co vás možná přiměje se zamyslet nad tím naším krásným světem, který si tak pěkně mrvíme.

Komiks "Titeuf: Má mě ráda?" zakoupíte na stránkách Kniha.cz.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Titeuf: Svět je krutej"
"Titeuf to vidí jinak"

#1395: POZVÁNKA: Komiksoví Češi Pavla Kosatíka budou vpuštěni do Galerie Lucerna!

Devítidílná komiksová série "Češi" podle TV seriálu "České století" ukázala, že ani historické adaptace nemusí být nutně fuj. A teď dostala i vlastní výstavu! Ta se navíc pokusí nezařadit do nudné tradice pouhých zarámovaných komiksových stránek, ale bude trošku víc punk! Zpracování klíčových okamžiků národní historie 20. století spojuje osobnost a scénáře spisovatele a historika Pavla Kosatíka. Výstava začne vernisáží v pražské Galerii Lucerna 29. března a potrvá do 18. dubna.

Zahrajte si s Danem Černým!

Poslední dvě knihy této dosud nejrozsáhlejší politické komiksové série vyšly koncem loňského roku, ale potýkání s lety 1918 až 1993 nekončí. Instalace výstavy "České století v komiksu" umožní autorům ukázat návštěvníkům všechny fáze tvorby. Skici, podkresy, koláže, kresba tuší i digitální coloring budou svázané rámy i volně vypuštěné na výstavní plochu. Toto organické zacházení s výstavním prostorem doplní velkoformátové tisky na sklech galerie, 2D objekty některých aktérů v životní velikosti, čtecí koutek či hra "Političe, nezlob se!" z rukou Dana Černého, kterou si budete moci na výstavě hned vyzkoušet.

Autory komiksů pojednávajících o vrcholech našich moderních dějin (vznik Československé republiky, Charta 77, Sametová revoluce) i pádech v rukou Hitlera, Gottwalda a Brežněva je devět českých komiksových tvůrců hned dvou generací: Ticho 762, Vojtěch Mašek, Marek Rubec, Vojta Šeda, Dan Černý, Karel Jerie, Jiří Husák, Štěpánka Jislová a Karel Osoha.

Každý z výtvarníků se na látku podíval vlastním způsobem a s velkou mírou tvůrčí svobody. Jediným omezením bylo dělat si srandu z historie a postav. "Žánrem byla tragédie, ne groteska. Je důležité zobrazovat zlé věci jako doopravdy zlé. Kdo se zlu vysmívá, trivializuje utrpení obětí," nastavil hranice série Pavel Kosatík.

Sběratelské vydání se blíží!

Vernisáž výstavy "České století" v komiksu proběhne ve středu 29. března od 18 hodin a nabídne moderovanou besedu s výtvarníky i Pavlem Kosatíkem, autogramiádu, porovnání s televizním seriálem a hudební doprovod saxofonisty Mikoláše Chadimy. Vstup na vernisáž i výstavu je zdarma. Partnerem výstavy je vydavatelství Mladá fronta, které komiksovou sérii vydalo ve spolupráci s Edicí České televize. Knihy budou na místě v prodeji za lepší cenu, ale hlavně bude poprvé k vidění koncept zbrusu nového kompletního vydání všech devíti dílů ve sběratelské krabici. Jestli zde bude k prodeji i to, ale zatím není jisté.

PS: A pokud vše vyjde, bude i doprovodný program přímo pro komiksový fandom!

České století v komiksu

30. 3. – 18. 4. 2017

Otevřeno Po–Pá 16–22 hodin, vstup zdarma

FB event: https://www.facebook.com/events/600846610114405

Galerie Lucerna, Štěpánská 61, Praha 1, 110 00 (Palác Lucerna)

http://www.lucerna.cz

#1378: Medvídek Lup a jeho kamarádi - 75 %

Medvídek Lup a jeho kamarádi

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2017 (první vydání v roce 2008). Vydání má 96 stran a prodává se v plné ceně za 279 Kč.

Scénář: Klára Smolíková

Kresba: Honza Smolík

Každá kniha, kterou Klára Smolíková vydá, alespoň v oblasti komiksu, mě zajímá. A když k tomu ještě kresbu stvořil Honza Smolík, je člověk zvědavý ještě víc. To se projevilo i v případě knihy "Medvídek Lup a jeho kamarádi", i když v tomto případě se nejedná o komiks vyloženě nový. Sbírka vyšla již v roce 2008, a to také pod nakladatelstvím Mladá fronta. Nové vydání má jinou obálku, ale také grafika se trochu změnila, aby s ní sami autoři byli co nejvíce spokojeni. To se povedlo a kniha vypadá skutečně hezky a je na ní vidět, že si s ní dali práci. Druhé vydání také obsahuje nový lettering. Kniha maličko změnila formát, kdy je o něco širší a o něco nižší, ale rozhodně neztratila nic na zajímavosti a na tom, že může přinést zábavu jak dětem, tak i dospělým.

Obálka nám jasně říká, že kniha obsahuje celkem 32 příběhů, kdy každý příběh má 2 strany. To nám dohromady dává celkem 64 stran, ale vzhledem k tomu, že sbírka má celkem 96 stran, musí zde být ještě něco navíc. Tím navíc jsou různé hádanky, rébusy a úkoly, které jsou obsaženy různě mezi jednotlivými příběhy. V tomhle není daná nějaká pravidelnost. Za úkol máte například najít správnou cestu, několik rozdílů, apod. Díky tomu je čtení knihy ještě o něco živější a zajímavější. Děti se tak budou bavit nejen tím, že si budou číst příhody se zvířátky, ale také tím, že s nimi budou řešit hádanky.

I když jsou příběhy dvoustránkové, je na nich pěkná jedna věc. Některé jsou do jisté míry provázané. To, co se stane v prvním, má určité následky do druhého. Pokud se například představí jedna postava, je pravděpodobné, že se v dalším také objeví. Pokud si Bonifác postaví dům, v dalším díle ho má. A podobných drobných provázání je tam více a vy si uvědomujete, že tohle není jen sled epizodek, které spolu nijak nesouvisí, ale že i na tak malém prostoru se Klára a Honza pokusili o to, aby se vytvářel funkční svět s postavami, které se mohou i lehce vyvíjet. Hlavní postavou je podle názvu medvídek Lup, ale hned od začátku se do popředí derou truhlář Jezevec a cestovatel Bonifác. Objeví se ale i další postavy a je pěkné, že se neobjevují jen tak odnikud, ale vždy jejich příchod nějak souvisí s dějem.

Kniha "Medvídek Lup a jeho kamarádi" z roku 2008 se vyprodala a není se moc čemu divit. Jedná se o knihu, která dovede děti bavit, která přichází s hezkými postavami a najde si své čtenáře. V souborném vydání pak oceníte, jak na sebe některé příběhy navazují. Navíc se děj odehrává v různých ročních obdobích, čemuž jsou také příběhy přizpůsobeny. Hned ten úvodní zimní je zábavný a hezky vás uvede do Lupova světa. Charaktery postav se pak hezky rozvíjejí, jen ten Lup zůstává takovou neměnnou proměnnou, kdy jeho charakter je asi nejméně propracovaný. Jednoduše takový medvídek, který je vždy tam, kde má být, a vždy udělá to, co by udělat měl. I to je na něm ale sympatické. Kdo by nechtěl takového kamaráda?

Knihu "Medvídek Lup a jeho kamarádi" zakoupíte na stránkách nakladatelství Mladá fronta.

#1364: Titeuf to vidí jinak - 70 %

Titeuf to vidí jinak (Titeuf 5: Titeuf et le derrière des choses)

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2008. Původně vyšlo v roce 1996 jako "Titeuf 5: Titeuf et le derrière des choses". České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 229 Kč.

Scénář: Zep

Kresba: Zep

"Titeuf to vidí jinak". Při pohledu na obálku by se zdálo, že to vidí jinak ve smyslu, že se dívá zespoda, ale pokud čekáte, že tohle bude kniha plná trochu erotičtějších vtipů, do kterých by se Titeuf také docela dobře hodil, tak v tom případě ostrouháte. Titeuf sem tam dovede jít i k téhle hranici, ale nijak daleko, rozhodně není nevkusný. Jen je místy trochu drsnější, než by se na dítě slušelo. A navíc je také docela pitomý, když se to vezme kolem a kolem. Alespoň nějaké vtipy jsou založeny na tom, že zrovna mnoho rozumu ještě nepobral. Ale tak on není žádný vysokoškolák, ale teprve si to trajdá po základní škole, tudíž má právo na to, že nemusí všechno vědět a nemusí všechno znát.

Vzhledem k tomu, že se v poslední době vracím i ke komiksu "Calvin a Hobbes", to srovnání se nabízí. Titeuf a Calvin by mohli být spolužáci a učitelky by z nich obou bláznili. Ale přitom jsou oba jiní. Calvin je filosofující běs, který má neskutečnou fantazii. Titeuf je vedle toho prostě frajer, který ve škole táhne partu a žije podle klasických dětských pravidel. Holky jsou něco špatného, cokoli kromě školy, je prostě paráda, snadno na sebe strhává trendy, a také na to doplácí. Jako kdyby byl Titeuf více zakořeněn v realitě, což se projevuje například v tom, že je skutečně takový realističtější. A to i přesto, že jeho kresba je výrazně více karikovaná, než je tomu v případě zmiňovaného Calvina.

"Titeuf to vidí jinak" má klasický formát evropského alba a obsahuje celkem 46 jednostránkových stripů, které jsou vždy ukončeny a nemají další přesah. Nejedná se o dějově nějak propojené příběhy. Ale tak to je standardní doména stripového formátu, kdy se ani neočekává, že se u humorných komiksů tohoto typu budete setkávat s nějakým příběhem na pokračování. I když třeba takové "Pupíky" tohle popírají, ale aspoň na českém trhu je to výjimka. Přece jen je ten náš trh pořád malý. "Titeuf to vidí jinak" i přesto dovede pobavit, i když ne u každého stripu se budete nutně smát.

Síla komiksu "Titeuf to vidí jinak" je především v tom, že se mu daří zachycovat každodennost, ale navíc z dětského pohledu. Když čtete jednotlivé stripy, říkáte si, že tohle je něco, co jste sami dělali, co jste si sami mysleli, za co se třeba i sami stydíte. V tom je ta krása, že se autorům daří vyhmátnout tu naší dětskou minulost a trochu nám ji omlátit o hlavu, protože každý z nás dělal pitomosti. Je docela hezké si na ta telecí léta vzpomenout a uvědomit si, jak jsme nedokonalí, ale jak jsme se v životě někam posunuli. A i když se tady dětský a dospělý svět tolik přímo nestřetávají, pokud už na to dojde, uvědomíte si, že ta změna v dospělého je mnohdy hodně drastická a že vám ani nedošlo, kdy nastala.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Titeuf: Svět je krutej".

#1334: ROZHOVOR: Štěpánka Jislová, Karel Osoha a Pavel Kosatík povídají o Češích

Rostoucí bytosti, Hitler, uniformy a mluvící hlavy... Ne tohle není "Hellboy", tohle jsou... "Češi"! Komiksová edice tohoto jména se definitivně uzavřela adaptacemi událostí roku 1938 ("Jak Beneš ustoupil Hitlerovi") od Štěpánky Jislové a 1948 ("Jak se KSČ chopila moci") od Karla Osohy. Also starring scénárista Pavel Kosatík.

Rozhovor pro Comics blog poskytl Vojta Čepelák.

Má vůbec smysl dělat komiksové adaptace televizního seriálu, když komiks u nás stejně nikdo nečte?

Štěpánka Jislová: Až na to, že... u nás lidi komiks čtou. Jediné, co nás brzdí, je polarizace ve stylu superhrdinové (cokoli v lince) vs. art (cokoli, na co je třeba dívat se déle než pět vteřin). Jinak se máme čím dál tím lépe – čtenáři i autoři jakbysmet.

Karel Osoha: Má to smysl, pokud se budou dělat komiksy, které lidi budou chtít číst a od toho tu jsme teď my.

Pavel Kosatík: A dívá se někdo na televizi? Všechno je relativní. Podle mě to hlavně nejsou adaptace seriálu "České století". S kreslíři byla dohoda, že se na to v té televizi nebudou dívat, aby je to neovlivnilo, a myslím si, že většinou to dodrželi.

Znáte svoje čtenáře, nebo jen tak střílíte pánu bohu do oken a doufáte, že se někdo chytne?

Štěpánka: Nemyslím si, že má v Česku úplně smysl vytvářet si cílovou skupinu přímo na vlastní tvorbu. Co jsem vypozorovala ze svých stránek, tak nakonec nejvíc stejně reagují přátelé, přátelé přátel a lidi z oboru, co se zajímají spíš o know-how než o konkrétní zaměření. V komiksové komunitě funguje nepsané pravidlo typu "podporuji to, co děláš, protože to dělám taky" a u větších projektů se lidi taky nabalují spíše z radosti z komiksů než z autora.

Karel: Svůj čtenář jsem primárně já, protože nebudu vkládat to nesmyslný úsilí, které tvorba komiksů obnáší, do něčeho, co bych sám nechtěl číst. Tím pádem se pak řídím nějakou sebestředností a můžu jenom doufat, že to, co baví mě, bude bavit i jiný lidi. Vím, že mám mezi kamarády v tomhle ohledu spřízněné duše, takže se určitě i mimo můj nejbližší okruh najde aspoň jeden další člověk.

Pavel: U tohohle projektu jsem od začátku do konce střílel a doufal.

Proč jste kývli na nabídku dělat "Čechy"?

Štěpánka: Odmítnout ve dvaceti-něco letech placenou komiksovou zakázku od nakladatele jako Mladá fronta by nedávalo smysl. A krom toho mám historii upřímně ráda, kdyby mě nedostala kresba, asi bych se teď někde hrabala v materiálech o Velké francouzské revoluci.

Karel: Nejsympatičtější na tom byla možnost si původní scénář přizpůsobit, upravit a doplnit podle svého. Jakmile mě napadlo, co bych vůbec s Klémou (Gottwaldem) chtěl provést, začal jsem být do knihy více zainteresovaný. A když jsme to (já, Pavel Kosatík, Vojta Čepelák) konzultovali, začalo se to celé tak pěkně formovat, že by mi bylo i líto, kdyby to nakonec nevyšlo a zůstalo to u klasické adaptace původního textu bez žádného většího vpádu ode mne.

Jak jste se vypořádali se záplavou mluvících hlav?

Štěpánka: To bylo stejně tak zajímavé, jako úmorné komiksové cvičení. S komiksem je oproti seriálu ten problém, že je definitivně statický a zatímco televizní Moravec může pochodovat po místnosti a šermovat rukama, jeho komiksové alter ego bude navždy zmrazené v jednom rámečku. Co tedy s tím? Pokud to šlo, snažila jsem se dialogům najít nějakou metaforu, přes kterou by to vizuálně vypadalo zajímavě, vzpomínání na události převyprávět komiksově a dialogy doprovodit ilustracemi.

Karel: Musel jsem se jako kreslíř smířit s tím, že mluvící komiks je zejména o textu. A tak spíš než se snažit o nějaké akční scény, živou hru a gestikulování postav nebo metaforické výjevy jsem se především rozhodl rozporcovat scény do panelů a bublin tak, aby se co nejsvižněji četly. Prostě nepředstavit divákovi nepřístupný blok textu zaplňující celou stránku. To se zase vztahuje k tomu, že nechci dělat komiksy, které bych sám nečetl. Prokousávat se některými "klasikami" od Alana Moora místo svištění po stránkách je zkrátka otrava.

Pavel: Mě mluvení zajímá jako způsob filmového sdělení. Akce ve filmu mě často nudí, často se divím, že to filmařům stojí za tu dřinu, všechny ty hořící auta letící zpomaleně vzduchem nad německou dálnicí... Kdežto těch deset tisíc způsobů, jakými dobrý herec třeba u bratrů Coenů dokáže říct "Dobrý den", to se mně líbí… A líbí se mi i to, že úplně stejně těžké je to i v komiksu. Nikdo si nekupuje komiks kvůli textům v bublinách. Takže si jich tam nandáme co nejvíc, vystavíme se tlaku, a uvidíme, co protitlakem vyleze.

Obstáli byste na místě Beneše, nebo nebyla jiná možnost, než jak se věci udály?

Štěpánka: Nemyslím si, že byla vůbec možnost, aby Beneš nebo kdokoli jiný mohl "obstát". Obě rozhodnutí byla špatná a těžko hledat tu jednu věc, která z jedné či oné situace udělá menší zlo.

Karel: Asi bych neobstál. Na tohle bych nedovedl mít trpělivost. Já jsem sice od přírody plachej, ale sere mě, když se věci táhnou a na něco se pořád čeká kvůli nějaký etiketě a korektnímu postupu. Měl je všechny poslat do prdele a jít na ryby.

Pavel: Když přišel ten papír z Mnichova, že prohráno, nepodepsal bych to jako Beneš. Nechal bych se odvézt hradním šoférem na hranici s Německem, vytáhl bych zpod kabátu samopal a postřílel co nejvíc německých vojáků. Než by mi to vrátili, možná bych někoho strhnul takzvaným příkladem, a kdyby ne, pořád by to bylo lepší než kapitulaci přijmout.

Karle, proč proboha alternativní linie s rychlošípáckou tematikou?

Karel: Když jsem četl původní scénář, moje vlastní mezery ve vzdělání mi činily potíž pochopit, co vlastně vedlo k nějakýmu obecnýmu rozčarovaní společnosti z demokratického vedení a proč komunisti začali mít takovou děsnou převahu. Tak jsem si řekl, že tenhle zlom v dějinách se vyzrcadlí v trampotách party děcek, kterou potká podobné zklamání autoritou, jako tu širší společnost během druhé světové války. Společně s Pavlem Kosatíkem a Vojtou Čepelákem jsme to nějakým způsobem takhle zkonstruovali a je to docela dobré.

Štěpánko, co ty vidíš na těch uniformách?

Štěpánka: Rajcujou mě. A taky, víš jak, je to komiks o druhý světový válce.

Pavle, a proč vůbec komiks? Když nepočítám ty vyhrané Muriel za scénář?

Pavel: Měl jsem ho zamlada rád, taky jsem ho tehdy kreslil, potom jsem na něj na dlouho zapomněl a nakonec jsem začal potkávat spoustu lidí, kteří na něj plivali. Tak z těchhle tří důvodů.

A závěrem jednu vtipnou historku z natáčení...

Štěpánka: Komiks, stejně jako humor, je vážná věc.

Karel: Protože jsem komiksovou sérii "Češi" tak dobře neznal, myslel jsem si, že si tam všichni kreslíři vždycky vymýšlí všechno možný a ty dodatky, co tam dělám já, jsou vlastně normální. Teprve v půlce práce jsem si už vydaný knihy prošel a zjistil jsem, že se tam o moc velký zásahy skoro nikdo nepokoušel a najednou mi začalo být blbý tu svou verzi vůbec dělat. Ale nakonec jsem to stejně dodělal podle plánu, protože mě to přece jen místy bavilo.

Pavel: Já nevím, jestli to není blbý a nechtěl bych se tím Karla Osohy dotknout, protože ho obdivuju. Ale zdálo se mně, že mezi prvním a druhým pracovním setkáním, které od sebe dělilo pár měsíců, fyzicky vyrostl, o pár centimetrů se zvětšil. To se mně líbilo, mít rostoucího parťáka.

#1312: Malý princ a planeta Bamálií - 80 %

Malý princ a planeta Bamálií (Le Petit Prince 23: La planète des Bamalias)

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo v roce 2016 jako "Le Petit prince 23: La planète des Bamalias", dvacátý třetí díl série "Le Petit prince". České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Clotilde Bruneau

Kresba: Didier Poli

Kostra příběhů "Malý princ", které vycházejí pod Mladou frontou, je vcelku jasná. Máme zde úvodní tři stránky, které nás přivedou na nějakou novou planetu, kde se seznámíme s hlavními postavami, které budou mít zásadní dopad na to, co bude muset Malý princ udělat proto, aby planetu zachránil. Na následujících stránkách pak poznáme, na jakou planetu jsme se dostali, a to spolu s Malým princem a Liškou. Pak už jde jenom o to, jak se téhle dvojice podaří místním pomoct a zajistit, že planeta bude dál fungovat a nedojde k tomu, že by se rozsypala na cucky, jak tomu chce Had, kterého Malý princ a Liška pronásledují z planety na planetu. Skoro by se chtělo říct, že tohle je kostra, kterou jednotlivé díly neopustí. A doposud tomu tak skutečně bylo. Ale tentokrát tvůrci překvapili.

Možná je to tím, že se blížíme ke konci (před sebou už máme jen jednu jedinou knihu), ale skutečně se zde stalo něco, co jsem v rámci série nečekal. Klasická kostra byla lehce narušena. Není to nic skutečně bourajícího standard série, ale jsou to přece jen poměrně zásadní prvky, které tento díl od ostatních odlišují. Ano, na začátku máme klasicky tři stránky seznámení s postavami a následně dojde k tomu, že se Malý princ a Liška dostávají na novou planetu, kde se mají s protagonisty prvních tří stránek setkat. Na začátku máme klasicky událost, která určuje to, co bude následovat. A planeta, kde se tentokrát děj odehrává, je opět nesmírně zajímavá - jedná se o planetu, kde musejí létající velryby zpívat proto, aby si planeta udržela teplotu a tato byla zajištěna i na dalších třech satelitech. Opět krásná ukázka fantazie.

Do téhle chvíle to vypadá standardně. Pak scenáristé použijí prvek, který je nesmírně klišovitý, ale který dovede příběhem pořádně pohnout, pokud se použije dobře. Tímto prvkem je ztráta paměti. Ano, Malý princ skutečně ztratí paměť. Jasně, tohle rozhodně není prvek, který by vás měl dostat a který by byl tak jedinečný. Tedy v sérii ano, tam k jeho použití ještě nedošlo. Ale tohle jsem neměl na mysli, když jsem mluvil o tom, že mi dvacátý třetí díl přijde překvapivý. Je to v tom, co vyšlo z toho, že postavy ztratily paměť - tím je skutečnost, že se ve flashbacích dovídáme, jak to vlastně bylo s Malým princem a Hadem, co vedlo k tomu, že se vydali na téměř nekonečné pronásledování vesmírem po jednotlivých planetách. Tohle je velmi příjemné, protože budete mít pocit, že je vám příběh ještě o něco bližší, že s ním ještě o něco více srůstáte.

Flashbacky přidávají knize "Malý princ a planeta Bamálií" hodně, mimo jiné i proto, že se do popředí dostává souboj Malého prince s Hadem, nikoli tolik už snaha zachránit planetu, i když ta je nadále důležitá a je cílem této epizody. Souboj Malého prince a Hada zde získává mnohem temnější podobu, v podstatě se jedná o klasické znázornění souboje dobra se zlem, kdy zlo je spojeno se slizkostí a prohnaností, dobro pak s nevinností a touhou za každou cenu pomáhat. Malý princ je prostě ikonickou postavou, kterou si tvůrci série trochu upravili podle sebe, ale zachovali mu některé jeho prvky, které jsou důležité pro propojení se s ním. Mladá fronta vydržela se sérií až do konce, což je paráda. Nezbývá, než se těšit na poslední díl a doufat, že v něm tvůrci příběh skutečně nějak příjemně uzavřeli.

Komiks "Malý princ a planeta Bamálií" můžete zakoupit na stránkách Kniha.cz.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Malý princ a Větrná planeta"
"Malý princ a planeta Ohnivého ptáka"
"Malý princ a Planeta hudby"
"Malý princ a Nefritová planeta"
"Malý princ a Astronomova planeta"
"Malý princ a Planeta globů"
"Malý princ a Planeta slov"
"Malý princ a Planeta karapoxů"
"Malý princ a Obrova planeta"
"Malý princ a Vagónová planeta"
"Malý princ a Planeta knihomolů"
"Malý princ a planeta Ludoky"
"Malý princ a Planeta Lakrimavor"
"Malý princ a Planeta Velkého šaška"
"Malý princ a Gargandova planeta"
"Malý princ a Gehomova planeta"
"Malý princ a Planeta polykače"
"Malý princ a Planeta času"
"Malý princ a Planeta kublixů"
"Malý princ a Kopéliova planeta"
"Malý princ a Planeta Okidů"
"Malý princ a Aškabarova planeta"

#1164: Malý princ a Aškabarova planeta - 75 %

Malý princ a Aškabarova planeta (Le Petit Prince 22: La Planète d'Ashkabaar)

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo v roce 2015 jako "Le Petit prince 22: La Planète d'Ashkabaar", dvacátý druhý díl série "Le Petit prince". České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Clotilde Bruneau

Kresba: Didier Poli

Spolu s Malým princem se vydáváme na další planetu, která tentokrát nese název Aškabarova. Na první pohled se opět jedná o planetu, která je celkem zajímavá, a to hlavně proto, že je to planeta ledová. Nebo alespoň sněhová, i když on i na ten led dojde. Skoro by se chtělo říct, že se tenhle díl trochu inspiroval "Hrou o trůny", ale to opravdu jen v tom smyslu, že je zde ledová zeď, která má rozdělit svět na dvě části. Nějakou spojitost v krutosti skutečně nehledejte. Kniha "Malý princ a Aškabarova planeta" je pořád relativně mírumilovný komiks, který nám chce ukázat, že dobro zvítězí nad zlem, ať už má to zlo, jakou chce, podobu. Samozřejmě, že tentokrát má opět podobu Hada. Jak jinak, že?

Ukázka z animovaného seriálu, podle kterého je komiks kreslen

Malý princ a Liška se dostanou na Aškabarovu planetu právě ve chvíli, kdy se blíží válka. Ta je důvodem, proč je stavěna ledová stěna. Na jedné straně je Aškabar, kterému bylo řečeno, že druhá strana si staví armádu, jež za zdí čeká na to, aby mohla zaútočit. Na straně druhé je pak král Zak a jeho rádce Rakaš, který armádu postavil a který chce dobývat. Alespoň tohle jsou zprávy na Aškabarově straně. A proč vlastně má válka vzniknout? Protože se jedná o chladnou planetu, mohou obyvatelé přežívat jen ve velkých lasturách, o které je třeba pečovat a spravovat je. A po dvaceti letech má správa připadnout Zakovi. Ano, už se dá celkem tušit, kde bude zakopaný Had.

Kniha se opět vyznačuje fantaskním světem, který si funguje na svých vlastních pravidlech, a já pořád jenom zírám, kolik fantazie tvůrci mají a s kolika světy dokázali přijít, ať už v animovaném provedení, anebo v tomto provedení komiksovém. Já mohu posuzovat pouze provedení komiksové a z toho jsem u již dvacáté druhé knihy pořád nadšený. Téhle sérii prostě nechybí kouzlo, má všechno potřebné k tomu, aby vás každý další díl bavil, a nestane se, že by to mělo špatně dopadnout. U téhle série se mi zdá, že vůbec nevadí jasně daná dějová kostra a skutečnost, že víte, jak to skončí. Malý princ s Liškou vás budou dál bavit.

Ukázka z animovaného seriálu, podle kterého je komiks kreslen

Příběh knihy "Malý princ a Aškabarova planeta" je navíc zajímavě okořeněný tím, jak je vedený a jaká je celková zápletka, že přece jen máte pocit, že tohle je něco trochu jiného, než jste zvyklí, a že to přináší malinké oživení i do té dějové kostry, která je zde použita. Skoro až špionážní drama v provedení komiksu pro děti. A funguje to, protože Malý princ je natolik silnou postavou, že mu ani malinké proměnění žánru nevadí, bude vás zajímat i v tomhle napínavém, celkem akčním příběhu, kde dojde i na efektní proměnu černých myšlenek. Ukazuje se pak, že zvolená vizuální forma je dobrá a že graficky je komiks dokáže každý zajímavý nápad přetavit v krásnou kresbu, která ještě více jitří imaginaci dětí. A vlastně i dospělých.

Komiks "Malý princ a Aškabarova planeta" můžete zakoupit na stránkách Kniha.cz.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Malý princ a Větrná planeta"
"Malý princ a planeta Ohnivého ptáka"
"Malý princ a Planeta hudby"
"Malý princ a Nefritová planeta"
"Malý princ a Astronomova planeta"
"Malý princ a Planeta globů"
"Malý princ a Planeta slov"
"Malý princ a Planeta karapoxů"
"Malý princ a Obrova planeta"
"Malý princ a Vagónová planeta"
"Malý princ a Planeta knihomolů"
"Malý princ a planeta Ludoky"
"Malý princ a Planeta Lakrimavor"
"Malý princ a Planeta Velkého šaška"
"Malý princ a Gargandova planeta"
"Malý princ a Gehomova planeta"
"Malý princ a Planeta polykače"
"Malý princ a Planeta času"
"Malý princ a Planeta kublixů"
"Malý princ a Kopéliova planeta"
"Malý princ a Planeta Okidů"