Zobrazují se příspěvky se štítkemtalpress. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtalpress. Zobrazit všechny příspěvky

2015-06-24

#943: Kannonina ruka 9 - 65 %


Kannonina ruka 9 (バース)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako devátý svazek série "Kannonina ruka" (anglicky uváděno jako "Birth", japonsky バース, v anglické transkripci Bāsu) v roce 2003 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 220 stran a prodává se v plné ceně za 279 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masakazu Yamaguchi
Kresba: Masakazu Yamaguchi

Tak se nám uzavřela další série, která na našem trhu zůstávala otevřena. Nakladatelství Talpress ještě jednou patří můj dík, že se rozhodlo, že sérii neuzavře před poslední knihou, i když si myslím, že se rozhodně nejednalo o komerční úspěch. Pokud bych se mýlil, tak se omlouvám, ale "Kannonina ruka" rozhodně nepatří k těm mangám, o kterých by se hodně mluvilo. Nic to však nemění na tom, že některé díly svou kvalitu mají a v některých ohledech je Masakazu Yamagichi schopným autorem, a to bez ohledu na díl série. Hlavně v případě jeho kresby je vždy možné se něčím kochat, ať už to jsou sexy ženy anebo pořádná monstra.

Osmý díl nabral docela zajímavé obrátky a bavil mě. Jakmile se začtete do deváté knihy, uvědomíte si, že to vyvrcholení celé série už nejspíš nastalo někde jinde. Devátá kniha je taková zvláštní poslední kniha, která může způsobit, že nebudete s výsledkem spokojeni. Skoro mi přišlo, že tvůrce ještě měl co vyprávět, ale byl nucen skončit. Anebo naopak, už nevěděl, jak sérii ukončit, a tak se trochu plácal na místě jako ryba, která byla vytažena z vody a pohozena na souši. Samozřejmě za předpokladu, pokud to není lezoun indický, který je schopen na souši přežít poměrně dlouhou dobu, v řádech hodin i dnů, a navíc se umí po souši pohybovat.

To jsem trochu odbočil. Na začátku svazku jsme se sérií ještě v minulosti, kde se ocitl Ryo po ničivém souboji. Další souboje musí podstoupit právě 700 let před událostmi v současnosti. Místo i doba, kde se ocitl, jsou plné násilí a démonů, stejně jako jeho doba, ale v tom historickém pojetí to prostě vypadá lépe. Vyprávění je místy trochu zmatečné, ale jsou zde skvělé scény, které budou bavit. A pak se příběh uzavře a Ryo i s rukou Senju Kannon odchází... kamsi. "Kannonina ruka 9" se poté vrací posledním, tříkapitolovým příběhem do současnosti. Jsme v dění, které se odehrává sedm let po ničivých událostech - viz "Kannonina ruka 7". A právě zde nás čeká finále, které není velkolepé, není třaskavé, ale má spíše filosofický a meditativní nádech. Právě to může být prvek, který mnohé čtenáře zklame.

"Kannonina ruka" rozhodně není nejzajímavější manga sérií, která u nás vycházela, ale díky tomu, že celá série je mixem hororu, mytologie, filosofie, sci-fi i fantasy, navíc s přístupností od 18 let, i když to v případě poslední knihy zase tolik neplatí, je to série, která stojí za zájem. Můžete s ní objevit vody japonské tvorby, které jsou skutečně různorodé. Je škoda, že má Masakazu sem tam problémy trochu udržet linii porozumění a čtenář se může v příběhu ztrácet, ale bohužel i tohle je prvek, který je s mangou spojený. V "Kannonině ruce" jsou postavy - hlavně příšery - které jsou jedinečné, zapamatovatelné, ale série jako taková se vám může z hlavy brzy vykouřit. Jsem si jistý, že pro její lepší přijetí je vhodné si dát všech devět dílů najednou.

2015-06-17

#938: Kannonina ruka 8 - 75 %


Kannonina ruka 8 (バース)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako osmý svazek série "Kannonina ruka" (anglicky uváděno jako "Birth", japonsky バース, v anglické transkripci Bāsu) v roce 2003 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 188 stran a prodává se v plné ceně za 279 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masakazu Yamaguchi
Kresba: Masakazu Yamaguchi

Kdyby "Kannonina ruka" začala osmým dílem, asi bych se vůbec nijak nezlobil. Byl by to začátek velmi dobrý. Návaznost s předchozím děním zde samozřejmě existuje, ale nejedná se o návaznost natolik zásadní, prostě jde jen o to, že tu je nějaký děj předchozí, který měl jeden výrazný dopad, ale to, co je pro příběh nyní skutečně důležité, je právě to, co se děje nyní. Anebo vlastně tehdy. Tenhle menší restart sérii pomohl, a proto také tento díl hodnotím výrazně výše než díly předchozí, které už se trochu moc patlali v tom, jak vlastně závěrečný souboj dopadne.

Tentokrát se vydáváme do minulosti. Přiznám se, že cestování do minulosti není zrovna nejoblíbenější subžánr, který bych četl nebo se na něj koukal, ale když je příběh dobrý, snesu to. "Kannonina ruka 8" je přesně ten případ. Ryo se po finálním zakončení sedmého dílu, kde došlo k obrovské implozi, dostal o 700 let zpátky v čase, do feudálního Japonska, které sice má císaře, ale o klidu se mluvit nedá. Hlavně proto, že spolu s Ryem přišla do minulosti i ruka Senju Kannon, která je teď jeho vlastní paží. To, proti čemu bojoval, se stalo jeho součástí.

Ryo je v bezvědomí a a je nucen v něm setrvat sedm dalších let, ale díky jedné malé holce a jednomu mnichovi přežije těch sedm let v relativním bezpečí bez toho, aby musel jíst nebo pít, bez toho, aby stárnul. Pak stačí jedno malé bodnutí a je vymalováno. Ryo je zpátky na světě a musí bojovat, protože i svět před 700 lety je plný démonů, některých i díky jeho tajemné ruce. Objevuje se zde navíc osoba, která očividně po démonické ruce prahne, velitel vzbouřených vojáků a démonů, který ví víc, než by se na první pohled zdálo. V jeho případě - a také u ostatních démonů - Masakazu Yamaguchi ukazuje to, co mu jde nejlépe - kreslit děsivé příšery, které skutečně hororově působí a jsou schopny vám nahnat husí kůži.

Ano, částečně je vyšší hodnocení dáno i tím, že se příběh odehrává ve feudálním Japonsku, které osobně mám moc rád a ta doba je jakýmsi způsobem přitažlivá, i když se - stejně jako jiná období středověku v Japonsku, ale i jinde ve světě - jeví poměrně krutá, hlavně pak k obyčejným lidem. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že příběh trochu narostl, oprostil se od toho, co ho doposud brzdilo a přišel s novou, zajímavou zápletkou, která se propojuje s mytologií, jíž známe z předchozího dění. To je něco, co příběhu pomohlo. Jak ale říkám, tohle by fungovalo i v případě, kdyby zde příběh začal a jen se uvedl nějakým textem, což pro tuto knihu také platí. Vypadá to, že finále celé série by se mi mohlo líbit.

2015-06-05

#930: Kannonina ruka 7 - 60 %


Kannonina ruka 7 (バース)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako sedmý svazek série "Kannonina ruka" (anglicky uváděno jako "Birth", japonsky バース, v anglické transkripci Bāsu) v roce 2003 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 228 stran a prodává se v plné ceně za 279 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masakazu Yamaguchi
Kresba: Masakazu Yamaguchi

Jsem docela rád, že k tomu nakonec došlo a že se nakladatelství Talpress po pauze vrátilo k manze "Kannonina ruka". V podstatě už tradičně se na pultech knihkupectví objevily rovnou tři díly, a to díl sedmý, osmý a finální díl devátý. Konečně si tedy můžete dočíst celou tuhle mangu až do konce a zjistit, jak to s tou Kannoninou rukou vlastně bylo. Musím říct, že mě hodně potěšilo, když se další série dotáhla do konce, protože - co si budeme povídat - ono se to na našem trhu ne vždy děje. Talpressu tímto děkuji.

"Kannonina ruka" je manga, která je relativně specifická tím, že je dějově skutečně zběsilá a snaží se o to, aby se něco dělo, a to hlavně prostřednictvím propojování dvou prvků - akce a podivné mytologie, která vám rozhodně nemusí v každém případě sednout. Právě mytologie mě ale na sedmém díle zaujala nejvíce. Ono není moc děl, kde se na jednu straně bude vyprávět klasický příběh z Nového zákona, ale z naprosto nového pohledu, a hned na další stránce - více méně - se bude řešit smysl čaker a jejich vliv na bojové schopnosti. Náboženství a filosofie se zde propojují a je jedno, že jsou zde různé základy. Ono je totiž možné hledat společné prvky, minimálně v tom, co se snaží vysvětlit. Masakazu Yamaguchi navíc ukazuje, že tenhle mix může fungovat.

Co je na manze také skvělé, to je kresba. Dobře, co do kvality obrazu má člověk sem tam pocit, že se jedná spíše o skeny, než o stránky, které vycházejí z originálů, ale ani v tomhle případě to nevede k tomu, že by docházelo k výraznému zhoršení dojmů z kresby. Masakazu si zde hraje s příšerami a monstry a skutečně se v tom vyžívá. Hodně je zde vidět vliv H. R. Gigera, ale k tomu si Masakazu přidává i vlastní prvky, jako je například monstrum sestavené pouze z rukou. Geniální, na první pohled jednoduché, ale musí vás to napadnout... A kreslit to muselo být skutečně náročné. Ale autor si to vymyslel sám. Nad některými jeho výtvory se opravdu tají dech a jsou vizuálně krásné a děsivé zároveň, což je jen dobře.

Ve vedení příběhu už tak naprosto jistý není, což se projevuje hlavně tím, že máte pocit určité zběsilosti, která se střídá s tím, že je příběh trochu moc natahován a jednotlivé postavy se v něm trochu plácají. Například Rou jakoby se stal jen statistou a neměl v tomhle dění v podstatě žádný význam. Jeho nejčastější věta je: "Co se sakra děje?!" Přesto je zde dostatek akce, aby se čtenář bavil, jsou zde zajímavé scény, které rozpracovávají mytologii, a ta nabobtnává do neočekávaných rozměrů. Celkově ale funguje i v rámci zasazení do našeho světa, což je docela příjemné. Masakazu si hraje s dávnými příběhy v tomhle akčně hororovém mixu, kterému přece jen k dokonalosti nějaký ten krok chybí.

Komiks "Kannonina ruka 7" zakoupíte se slevou v eshopu nakladatelství Talpress.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Kannonina ruka 1"
"Kannonina ruka 2"
"Kannonina ruka 3"
"Kannonina ruka 4"
"Kannonina ruka 5"
"Kannonina ruka 6"

2013-10-22

#339: Kannonina ruka 6 - 55 %

Kannonina ruka 6 (バース)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2013. Původně vyšlo jako šestý svazek série "Kannonina ruka" (anglicky uváděno jako "Birth", japonsky バース, v anglické transkripci Bāsu) v roce 2003 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 212 stran a prodává se v plné ceně za 279 Kč.
Knihu koupíte se slevou na serveru KupKomiks.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masakazu Yamaguchi
Kresba: Masakazu Yamaguchi

A máme tu zatím poslední díl, který v České republice vyšel. "Kannonina ruka" je pro mě nejrozporuplnější manga, kterou jsem měl zatím to štěstí číst. Nakladatelství Talpress rozhodně vydává skvělou mangu a na takového "Motýlka" nedám dopustit. Ta série rostla s každou knihou. V případě "Kannoniny ruky" je to však jiné. První díl mě navnadil, mělo to správnou dávku béčkovosti, násilí, erotiky a mystičnosti propojené s bezuzdnou akcí. Jenže jak jsem pročítal jednotlivé knihy dál a dostal se až k šestému dílu, uvědomil jsem, že tohle je dílo, které má rozhodně hodně nešvarů, které z něj dělají sérii nevyrovnanou a kolísavou v kvalitě. Je to škoda, protože právě propojení brakových žánrů s poměrně epickým příběhem by mohlo být zajímavým mixem, pokud by se Masakazu Yamaguchi jen trochu ovládal a možná trochu více přemýšlel dopředu.

Po pátém dílu, kde jsme se setkali s novými postavami - kouzelník z Páté ulice, Rou Zářikruh a Masayoshi Garama - se k těmto postavám vracíme a zjišťujeme, jaké škody jsou napáchány. No, na jednu stranu škody strašně velké, na stranu druhou se vlastně nic moc nestalo. Jestli si myslíme, že tady jsou postavy, které umírají, tak to jsme na omylu. Většina z nich se vrací, protože se o nich dovíme, že jsou součástí nějaké prapodivné skupiny, mají mytologický charakter, anebo nejsou tím, čím se na první pohled zdáli. Masakazu Yamaguchi si prostě s postavami hraje, jak se mu to zrovna hodí, snaží se, aby byly cool, abyste se k nim chtěli vracet, ale nakonec zjistíte, jsou si velmi podobné, i když vypadají jinak. Jejich osudy jsou v podstatě stejné.

Máme zde zmiňovaného kouzelníka z Páté ulice, který měl očividně v pátém díle zemřít, protože měl dostat pořádnou nakládačku. To se ale nestalo. Podobně jsme to předpokládali i o Rouovi Zářikruhovi, protože s ním jsme se neloučili v záviděníhodné pozici. Ani on však není mezi mrtvými. A tak by se dalo pokračovat. "Kannonina ruka" se v pátém a šestém díle změnila na přehlídku vizuálně zajímavých mužských postav, zajímavých hlavně pro případné fanynky. Nezaujatý čtenář pak prostě sleduje jen to, jak ty postavy nechtějí zemřít. Aspoň se ale dovíme, co je drží mezi živými. Každý má očividně trochu jiné důvody. Bohužel už ani mytologie není dostatečně zajímavá, aby vás to udrželo napjaté. A tak mužské publikum vytrhnou jen křivky krásných manga dívek, které zde ukáží docela dost. Přesto je to málo.

Abych mangu, která je stále kreslena celkem dobře, ale nejednotně, nehanil, musím upozornit na něco, co mě zaujalo. Je to především ukázka toho, jak moc manga může být divná. Nová postava, Stín Zářikruh, je osobou, která se neřídí nějakým kodexem, nevyznává japonská tradiční božstva, ale odkazuje se na bibli a na boha. Tohle už je vážně neskutečná směsice toho, co může manga obsahovat. Dávají se dohromady takové prvky, které by nikoho jiného nenapadly. To, co zrovna letí, co prolítne autorovou hlavou, co slyšel, co se mu líbí, to je možné do mangy dát a udělat z toho celkem plnohodnotný prvek příběhu. Tohle se mi prostě líbí. Jako kdyby nebyli svázáni konvencemi, snad jen podivnými a nesmyslnými cenzorskými tradicemi.

Osobně doufám, že "Kannonina ruka" se bude prodávat a že se dočkáme i zbylých tří dílů, ale i když tahle série začala dobře, postupem dílů se z ní stala série celkem obyčejná, ničím zásadně nepřekvapující. Na to, že se jedná o divný příběh, na to si zvyknete, ale na to, že zde chybí příběh, na to si zvyknete těžko. Něco se zde děje, jsou zde obrovské souboje, ale tak nějak to už nefunguje. Jako kdyby Masakazu Yamaguchi ztratil náboj a už nevěděl, jak ho získat zpět. Mrzí mě to, protože zas tolik mangy pro dospělé čtenáře tu nemáme. Anebo mi jen něco uniká?

Komiks "Kannonina ruka 6" zakoupíte se slevou v eshopu nakladatelství Talpress.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Kannonina ruka 1"
"Kannonina ruka 2"
"Kannonina ruka 3"
"Kannonina ruka 4"
"Kannonina ruka 5"

2013-10-15

#328: Kannonina ruka 5 - 50 %

Kannonina ruka 5 (バース)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2013. Původně vyšlo pátý svazek série "Kannonina ruka" (anglicky uváděno jako "Birth", japonsky バース, v anglické transkripci Bāsu) v roce 2002 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 196 stran a prodává se v plné ceně za 279 Kč.
Knihu koupíte se slevou na serveru KupKomiks.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masakazu Yamaguchi
Kresba: Masakazu Yamaguchi

Když jsem otevřel pátou knihu série "Kannonina ruka", říkal jsem si, jestli něco není špatně. Nedostal jsem náhodou jinou knihu? Nebo minimálně jiný vnitřek? Protože to, co jsem četl, mi zrovna nesedělo k tomu, co jsem četl doposud. Kam zmizel Mao a Maya, kde jsou mniši Itsurugi nebo Isurugi? Kdo je ten černovlasý dlouhán, který si říká Shinjuro Kanagi? Najednou bylo všechno jinak a já vůbec nevěděl, na čem si stojím. Měl jsem opravdu pocit, že jsem od začátku začal číst naprosto jiný komiks, i když podle názvu se stále jedná o stejnou sérii. Pak došlo k důležitému momentu - objevila se tam ruka. Nebo spíše tedy Ruka. Říká se jí trochu jinak, ale pořád je to se stejným problémem - někdo po ruce pase, protože je mocná, někdo se tomu snaží zabránit a já sakra nevím, jak to souvisí s předchozím děje, protože tahle kniha to rozhodně nevysvětlí.


"Kannonina ruka 5" není špatná kniha, ale není to ani kniha dobrá. Celou dobu jsem měl pocit, že jsem dostal kopanec do rozkroku a někdo se mi směje. Co tohle má znamenat. Proč předchozí děj zůstal nedořešen? Anebo to byl opravdu konec? Ci snad zde ještě nějaká návaznost bude? Těžko říct, i když nějaké ty náznaky toho, jak by se to mohlo někdy propojit, zde přece jen jsou. Zatím k tomu nedojde, a tak se musíme spokojit s tím, že před námi vyvstává nový příběh, s novými postavami, který se tváří strašně cool, ale přitom je to jenom "Naruto" pro dospělé. Ne, beru zpět, asi bych Narutovi asi trochu křivdil. "Kannonina ruka 5" je už trochu moc prvoplánová a najednou se z ní vytratilo kouzlo a všechno je jen na efekt. Stále jsou zde ozvuky určité mytologie, stále jsou zde ozvěny nějaké hloubky, už tomu chybí něco skutečně navíc, něco skutečně speciálního.

Setkáváme se s postavou Shinjura Kanagiho, tzv. Kouzelníka z Páté ulice, který není jen nějakým obyčejným kouzelníkem, ale jak nám sám hned v úvodu řekne, je to člověk, který vnímá deformace v našem světě. Tohle je důležitý prvek, který souvisí se schopnostmi této postavy a vlastně i s celým příběhem, který se točí okolo nějaké ruky a jakéhosi podstavce, či co to je. Po tom pase nám celkem známá Garama, s jejímž vedením se setkáváme. Aby toho nebylo málo, jsou zde ještě gangy ve slumech, další přerostlé ještěrky - tohle je také spojitost s předchozím děním - a nakonec i krásné ženy. A že si je v podání autora zase docela užijeme. A to hned na začátku. Postupně ale zjistíme, že to, o co tady vlastně jde, je souboj mezi Kouzelníkem z Páté ulice a Zářikruhem. To je vůdce slumu a víc o něm neřeknu, je to přece jen zajímavá postava, i když vypadá jako nabušená verze Ashe Ketchuma.

"Kannonina ruka 5" zklame nejen scénářem, ale i kresbou, která je opět neskutečně nekonzistentní, různorodá, ulítlá a až moc přehnaná v některých momentech. Opět to knize moc nepomáhá a ta se stává místy trochu divným skicákem - jako kdyby se na kresbě podílelo více lidí. Knize moc nepomáhá ani české vydání, v kterém je opět možné najít nějaké ty chyby, které malinko kazí dojem. Přitom mám pocit, že to je dáno jen tím, že korektura nebyla dostatečně koncentrovaná. Tyhle komiksy si lepší korektury si zaslouží trochu lepší přístup, protože je pak škoda, když jdou ven a něco málo jim ještě chybí. Bohužel tohle rozhodně není prvek, který by knihu poslal do pekel podprůměru, tohle se daří již příběhu a kresbě. A přitom to byla tak pěkně rozjetá série. Změní to šestý díl?

Komiks "Kannonina ruka 5" zakoupíte se slevou v eshopu nakladatelství Talpress.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Kannonina ruka 1"
"Kannonina ruka 2"
"Kannonina ruka 3"
"Kannonina ruka 4"

2013-10-09

#320: Kannonina ruka 4 - 70 %

Kannonina ruka 4 (バース)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo čtvrtý svazek série "Kannonina ruka" (anglicky uváděno jako "Birth", japonsky バース, v anglické transkripci Bāsu) v roce 2002 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 196 stran a prodává se v plné ceně za 269 Kč.
Knihu koupíte se slevou na serveru KupKomiks.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masakazu Yamaguchi
Kresba: Masakazu Yamaguchi

Čtvrtá "Kannonina ruka" v podstatě pokračuje v tom trendu, který byl nastaven knihou třetí. Už tu není ta přihlouplá zjednodušující kresba, která se snaží znázornit a podtrhnout emoce. Už se to ani do vyznění příběhu nehodí, protože ten už je opravdu docela temný, i když nějaký ten prostor pro bizarní humor se najde vždycky. Ten ale aspoň není řešen cestou dětinskostí a hloupostí, ale pěkně dospěle, krvavě a drsně. Já vím, jsem celkem ujetý na násilí v komiksu (v knize, filmu, atd.), protože i myslím, že tam patří. Doslova mi vadil poslední film "Wolverine" v tom, jak se vyhýbal tomu, aby tam cákala krev, i když Wolverine sám se svými drápy oháněl jak zběsilý. Japonci se tohohle vůbec nebojí a ještě jdou velmi často za hranici vkusu. Z mangy se tak pro některé stává béčková produkce, alespoň v případě "Kannoniny ruky", ale v tom je její krása. Stejně jako v tom, že se nebojí zobrazovat nahotu. I když vám s prvním dílem může přijít až moc vyzývavá, vulgární, najednou si uvědomíte, že je přirozenou součástí tohoto komiksu a že prostě do příběhu patří, i když je nadbytečná, respektive není nutná.
V příběhu jsme se v podstatě zastavili na místě. Zní to trochu jako negativní aspekt příběhu, ale v tomhle případě si spíše myslí, že je to dobře. Odehrávají se zde dvě roviny. Rovina toho, kde se řeší minulost, a my zjišťujeme, jak svět "Kannoniny ruky" vlastně funguje, a vedle ní je rovina aktuálního dění, kdy sledujeme projevy Ruky v jejich nejděsivějších nuancích. Ta první rovina je mytologická a musím, že mi sedí mnohem víc. Jsme svědky odhalování smyslu celého světa a ta mytologie je dobrá, je zajímavá, je novátorská, je něco jiného, než čeho jsme svědky v evropských příbězích. Pořád mě to fascinuje, kam až jsou schopni Japonci zajít, co všechno dokážou spojit a jak to přese všechno funguje. Je to šílené, místy nebudete věřit tomu, co vidíte, ale stejně vás už tolik nepřekvapí, že to jak celek dává smysl.
Druhá rovina, to jeto, co se děje teď. Není toho moc. Mao je hostitelem Ruky Senju Kannon a není zrovna v nejlepší náladě. Jak po něm všichni jdou - opravdu se zdá, že doslova všichni, kdo vás napadne, i nenapadne - je z toho docela vytočený a brání se. A jeho nepřátelé zjišťují, že proti nim stojí někdo, kdo je neskutečně silný, kdo je nepředstavitelně mocný. Je to bůh? Je to možné, i tahle otázka nakonec vyvstane. Nedostaneme odpověď, ale ani ji nepotřebujeme. Zrodilo se něco, co je tak silné, že všichni ostatní jen mohou doufat v tom, že inkarnace Senju Kannon v Maově těle bude nakloněná spíše k dobru. Zatím to tak nevypadá, ale legenda to nevylučuje. Konec je ale až příliš otevřený na to, abychom se dověděli něco zásadního. Musíme si počkat na další díl, což není zas tak velký problém, protože pátý a šestý díl jsou už na světě.
"Kannonina ruka 4" je mangou, která si dál drží dobrou úroveň, ale je v ní něco, co tam chybí. Ano, děj má smysl, nebo alespoň ta mytologie má. Jenže ta mytologie je roztahaná do celkem rozsáhlého počtu stránek. A ono je docela fajn, že se zde vytváří nějaký svět, ale tím, že se nic neděje, respektive se to děje velmi pomalu a na velkém prostoru, může čtenář ztratit zájem, hlavně proto, že jednotlivé knihy vycházejí celkem pomalu. Možná zde chybí nějaká ta pravidelnost, která je pro originální mangu typická. Když se ale k sérii dostanete v době, kdy bude vydána kompletní, ještě si počkáme na tři díly, pokud se nepletu, jako celek to bude stát rozhodně za to a bude fungovat lépe, než jako jednotlivé díly, kdy na další se musí čekat.

Komiks "Kannonina ruka 4" zakoupíte se slevou v eshopu nakladatelství Talpress.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Kannonina ruka 1"
"Kannonina ruka 2"
"Kannonina ruka 3"

2013-10-02

#309: Kannonina ruka 3 - 80 %

Kannonina ruka 3 (バース)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2010. Původně vyšlo třetí svazek série "Kannonina ruka" (anglicky uváděno jako "Birth", japonsky バース, v anglické transkripci Bāsu) v roce 2002 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 196 stran a prodává se v plné ceně za 269 Kč.
Knihu koupíte se slevou na serveru KupKomiks.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masakazu Yamaguchi
Kresba: Masakazu Yamaguchi

Když jsem psal recenzi na druhou knihu ze série "Kannonina ruka", dost jsem se pustil do toho, že kresba je celkem nekonzistentní, že jsou zde různé skoky, styly, apod. Vytvářelo to dojem, že komiks je rozkouskovaný, nedotažený. Samozřejmě, že mě nemohli tvůrci slyšet, když už byl třetí díl dávno vydaný, ale najednou se stalo, že se dívám na trochu jiný komiks, z kterého zmizely ty děsivé skoky. Ne úplně, jsou zde pořád, ale naprosto zde chybí zjednodušující kresba, která se používá pro vyjádření pocitů. Najednou je zde kresba, která má smysl, kresba, která nesklouzává k trapnosti, ale solidně ztvárňuje tuhle akční podívanou plnou násilí a taky smyslnosti.
Japonci se vyžívají v tom, že spojují žánry a prvky, které by jiným nedávaly smysl, prvky, které by se na první pohled k sobě ani nehodily, jenže to dokáží s takovým umem, až je to skoro neuvěřitelné a v tom jejich pojetí, v tom jejich zběsilém podání to prostě funguje. "Kannonina ruka" ukazuje, že je komiksem, který má naběhnuto dobrou cestou, jen to chce, aby se tvůrci trochu drželi zkrátka. Někdy je méně více a v případě "Kannoniny ruky" to platí dokonale. Ubralo se a hned kniha vypadá lépe. Pořád je zde hodně krve, pořád se zde hodně bojuje, pořád jsou tu prsa, na které je autor očividně ujetý, což není u Japonců nic neobvyklého. Ale k tomu se ještě přidává mytologie a víra a náboženství.
Je toho hodně, co se tady spojuje do jednoho celku, ale ono to opravdu funguje. Nejzajímavějším prvkem je pro mě právě mytologie, kdy se více dovídáme o světě "Kannoniny ruky" a obecně i trochu o japonské mytologii. Problém je trochu ten, že jsou zde pojmy, které nejsou úplně dovysvětleny, ale naštěstí tentokrát už se člověk tolik neztrácí a začíná si dělat pořádek v tom, o co vlastně jde, kdo jsou skupiny, které jsou po Ruce a jak do toho všeho zapadá ten mladý borec s mečem.
Máme zde tedy Kannoninu ruku, po které prahnou mniši Isurugi - nebo Itsurugi, jak bylo přeloženo v předchozích dvou dílech - což je ještě celkem v pořádku, protože ti ji chrání. Pak je zde soukromá společnost, která má svoje zájmy, a nakonec i stát, který zjistí, že by z toho možná šlo něco vytřískat. I když se mniši Isurugi snaží o to, aby Ruku střežili a bránili nevyvoleným, aby se k ní dostali, komiks ukazuje, jak ambivalentní takové chování může být. Jedná se skutečně o skupinu, která má v zájmu jen dobro lidstva. Některé metody jsou prostě... těžko uchopitelné jako dobré, i když nakonec dobro mohou znamenat. V tomhle přece jen vidím, že Masakazu Yamaguchi má co říct, že ví, jak to říct a že přemýšlí, že to není jen bohapusté tlachání. O to více jsem pak zvědavý na další díl a na to, jak bude děj pokračovat.

Komiks "Kannonina ruka 3" zakoupíte se slevou v eshopu nakladatelství Talpress.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Kannonina ruka 1"
"Kannonina ruka 2"

2013-09-27

#301: Kannonina ruka 2 - 70 %

Kannonina ruka 2 (バース)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2010. Původně vyšlo jako druhý svazek série "Kannonina ruka" (anglicky uváděno jako "Birth", japonsky バース, v anglické transkripci Bāsu) v roce 2002 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 196 stran a prodává se v plné ceně za 269 Kč.
Knihu koupíte se slevou na serveru KupKomiks.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masakazu Yamaguchi
Kresba: Masakazu Yamaguchi

"Kannonina ruka 2" si ode mě vysloužila nižší hodnocení než první díl, ale nikoli proto, že by se jednalo o příběhově horší díl, spíš proto, že jsem si až teď naplno uvědomil, jaké jsou nedostatky tohoto komiksu, a že přece jen je třeba si jich všimnout a že jsou to takové, které snižují kvalitu. Mnohdy docela zbytečně. Tak v první řadě je to překlad, který mě trochu mrzel i u prvního dílu, respektive mi na něm něco nesedělo. Až tady jsem si uvědomil, že ten překlad je místy celkem neumělý, ty věty, které z postav padají, jsou neuhlazené. V jedné větě se opakují slova, ta řeč nemá správný spád, což je tak trochu v kontrastu s dějem, který je místy až zbytečně zběsilý.
Tím se dostávám k tomu, co mi na "Kannonině ruce" vadí a za co už nemůže české vydání, ale sám autor Masakazu Yamaguchi. Na začátku druhé knihy je shrnutí událostí z knihy předchozí, a já jsem až díky tomuto shrnutí skutečně pochopil, kdo byli všichni ti, co se snažili Maa dostat, pomoct mu, anebo ublížit. Nemyslím si, že bych v první knize něco přehlédl, prostě jen styl vyprávění je trochu nepřehledný, zkratkovitý a špatně sestříhaný. Střih bych viděl jako asi největší problém, protože k němu dochází téměř nahodile a vy se nečekaně objevíte v naprosto nesouvisející scéně, někdy ani nevíte, kdy přesně. Jenže se pak ani pořádně nevrátíte. Vypravěčská zkratka zde nefunguje příliš dobře a příběh se stává trochu zmatečným.
K tomu bohužel přispívá i kresba, kdy na některých panelech prostě není úplně snadné poznat, o co vlastně jde. Tam, kde chce být komiks hodně brutální, je pouze naznačeno, přitom na jiných panelech zase diváka nešetří. Měl jsem pocit, jako kdyby se tvůrci sem tam báli něco znázornit, což mi přišlo - vzhledem ke zbytku - jako škoda. To, že se místy používá oblíbená, karikaturní zesměšňující kresba, je už v podstatě standardem v manze, která se snaží být vtipná. A že má Masakazu Yamaguchi je asi jasné od první knihy. Neodpustí si záběr na dmoucí se ňadra se vztyčenými bradavkami, které se rýsují pod trikem, protože to by byla prostě nevyužitá příležitost.
I přesto se pod tím vším skrývá příběh, příběh celkem zajímavý, postupně se zaplňující novými postavami. Není jich zrovna málo. Na druhou stranu, velká část nových postav se s námi rozloučí velmi rychle. Mao uprchl z laboratoře, kde ho testovali, hned v úvodní části se dovíme, co se v laboratoři přesně stalo. Stejně jako postavy mangy začínáme chápat, že Mao bude pěkný běs, respektive ruka Senju Kannon je opravdu démonickým předmětem. Přesvědčíme se o tom několikrát. Čeká nás hned několik soubojů a drsných scén, které navíc posouvají děj trochu kupředu, a my zabředneme hlouběji do mytologie této mangy.

"Kannonina ruka" je klasickým guilty pleasure. Já se na tuhle mangu dívám jako na skvělé béčko, které je místy samoúčelné, ale především se snaží bavit. To se daří. Brutalita k tomuhle příběhu patří, stejně jako erotika (ano, místy je to skutečně lehké porno) a vulgarismy. Jsou zde drsní hrdinové a hrdinky, všechno je trochu přehnané, ale když se toho autor drží celou dobu, tak to celkem funguje. Nebýt toho, co jsem výše popsal, je tohle skutečně neřest, kterou si čtenář může užít s příjemným pocitem, že možná dělá něco, co by mu každý neschválil, ale náramně se při tom baví.

Komiks "Kannonina ruka 2" zakoupíte se slevou v eshopu nakladatelství Talpress.

Na stránkách Comics Blog najdete recenzi na knihu "Kannonina ruka 1".

2013-09-12

#279: Kannonina ruka 1 - 80 %

Kannonina ruka 1 (バース)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2009. Původně vyšlo jako první svazek série "Kannonina ruka" (anglicky uváděno jako "Birth", japonsky バース, v anglické transkripci Bāsu) v roce 2002 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 194 stran a prodává se v plné ceně za 269 Kč.
Knihu koupíte se slevou na serveru KupKomiks.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masakazu Yamaguchi
Kresba: Masakazu Yamaguchi

Když otevírám novou mangu, vždycky jsem trochu napjatý. Jaké to asi bude tentokrát? Dostaneme mě zase příběh? Co kresba, bude spíš afektovaná, anebo jemnější, vyrovnanější? Udrží si celá série svou kvalitu? Anebo propadne a své nápady nevyužije? Přesně s těmihle otázkami jsem přistupoval i ke komiksu "Kannonina ruka", respektive k jeho prvnímu dílu, kde jsem si hned na obalu všiml zajímavé informace - jedná se o komiks, který je určen čtenářům od osmnácti let, a navíc je to komiks hororový. Tohle byla kombinace, které jsem nemohl odolat a okamžitě jsem se začetl. A musím říct, že se mi opět stalo to, co se mi s mangou stává téměř pokaždé. Odložil jsem knihu až ve chvíli, kdy byla dočtená. A musím říct, byl jsem spokojený.
Ze stránek mangy "Kannonina ruka" se na vás řítí nejprve trochu zmatený, ale po pár desítkách stránek celkem přijatelně zamotaný příběh, který se soustředí na mladého muže, který se jmenuje Mao. Mao má trochu divný vztah se svou sestrou, ale jejich noční eskapáda byla spíš náhoda, z které sestra udělala něco víc. Vlastně to není zas tak důležité, protože Mao a Maya - to jsou mi originální jména pro sourozence, že? - musejí řešit mnohem horší věci. Třeba to, proč je někdo chce obrat a znásilnit, anebo to, proč jim naprosto neznámý kluk pomáhá. Jeho pomoc, ač v podstatě nezištná, je však vykoupena tím, že po sourozencích někdo jde. Někdo, kdo jim chce hodně ublížit.
Taková úvodní kresba dokáže nalákat
Co je to ta Kannonina ruka? Jak to s příběhem souvisí? Tak Kannonina ruka je jedna z končetin bohyně Kannon, bohyně, která má mít údajně skutečně hodně údů. Skoro by se zdálo, co na jedné ruce, ale jak se ukazuje, ta ruka je skutečně velmi důležitá. Tak důležitá, že proti sobě postaví i otce se synem, a to v jedné z velmi šokujících scén komiksu. Ano, myslím, že bych se nebál tohle slovo - myslím "šokující" - přece jen u téhle mangy použít. Jsou zde scény, které jsou přece jen nečekané, jsou velmi brutální a nádherně zapadají do konceptu, kde se střídá napětí s téměř absurdní teenagerovskou komedií, s erotickým odérem a brutalitou. Souboje jsou zde krvavé a vůbec nevadí, že komiks je černobílý. Naopak, černobílá k manze prostě patří.
Na komiksu je patrné, že komiks psal a kreslil muž, stejně jako je zřejmé, že to byl Japonec. Japonci jsou prostě ujetí na mladé holky a jejich kalhotky. Jsou zde naprosto zbytečné panely, kde jsou záběry holce pod sukni, čistě proto, že to je fetiš, že si to tvůrce mohl dovolit, protože tohle manga pro dospělé čtenáře. té erotiky není zase tolik, ale přece jen, pro ty, co jsou zvyklí na mangu pro náctileté, mohou některé scény, jako třeba ruční práce, trochu překvapit. No, co si budeme povídat, i já jsem byl místy překvapen tím, co si tvůrci dovolili, ale i když jsem si chvílemi říkal, že je to přece jen trochu samoúčelné, bavil jsem se. A myslím, že tohle byl záměr. Pobavit a vyprávět příběh, který má přece jen originální prvky. Jasně, že se vám vybaví "Bleach", možná trochu i "Motýlek", ale "Kannonina ruka" má svébytné prvky, které fungují a které před vás staví drsnou mytologickou sérii, která se ještě může zajímavě vyvinout. Proto si ještě nechávám v hodnocení určitou rezervu.
Jedna z podob buddhistické bohyně Kannon
Co bych jen malinko vytkl, to je lettering a samotná kresba. Lettering používá více druhů písem, i když si jsem skoro jistý, že za to může trochu i originál. Japonci jsou v tomhle až moc hraví a jak jsem mohl posoudit, skutečně používají různé styly písma. Je trochu na škodu, že tohle nebylo v české verzi maličko "vyžehleno". Některé to písmo, hlavně Times New Roman, působí celkem rušivě. Jenže jak je rozhárané písmo, tak je rozháraná i kresba. Chvílemi se díváte na neskutečně temné záběry, jindy zase na kluka, který jako kdyby vypadl z holčičích šódžo příběhů. Chvílemi je to jasná linka, jindy zase malba. K hororové náladě to přidává jen místy, hlavně scéna s otcem je naprosto skvělá. To je jediná věc, kde jsem měl skutečně pocit, že si komiks zaslouží body dolů. Trochu ustálit styl trochu tu kresbu vyhladit a tolik neskákat. To se projevilo i na ději, který sem tam přeskočí o mílový krok dál. Přesto je to další kvalitní manga, která si pozornost zaslouží. Série má celkem devět knih, tak jsem docela zvědavý, jak se autor vykreslil.

2013-08-01

#225: Motýlek 5 - 100 %

Motýlek 5 (バタフライ)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako příběhy 37 až 42 + Finále v sérii "Motýlek" (japonsky バタフライ), souborně v roce 2003 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 224 stran a prodává se v plné ceně za 279 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Yu Aikawa
Kresba: Yu Aikawa

Vedle komiksu "Elegie pro ovečku" byl tohle druhý komiks, u kterého jsem byl hodně zvědavý na to, jak skončí. Zmiňoval jsem, že série "Motýlek" má rostoucí tendenci, pokud se kvality týká. A jsem rád, že tohle mohu potvrdit i u posledního dílu, kterému už musím dát 100 %, protože to, jak autorka zvládla všechny důležité linie shrnout do jedné a uzavřít tak příběh smysluplně chytře a nakonec i celkem pochopitelně, to je opravdu hodné uznání. A neměla to vůbec jednoduché. V knize "Motýlek 4" se zdálo, že si pro sebe ukousla až příliš velké jablko a nebude schopna všechny příběhy ukončit, ale v poslední knize potvrdila své mistrovství a vyrazila mi dech tím, jak jí všechno skvěle sedělo. I když by tahle manga mohla mít stovky dílů, nevydala se Yu Aikawa cestou komiksu "Bleach", ale představila nám uzavřený příběh, který mě opravdu nadchnul.
Nesedne to každému, tím jsem si naprosto jistý, ale myslím, že je velká škoda, že o komiksu se mnoho neví. V České republice, navíc, mezi hardcore komiksáky vládne i přesvědčení, že manga je něco naprosto mimo a mnoho se o ní nemluví. Manga fandové se shlukují ve vlastních skupinách a fandové amerického komiksu se k nim příliš neřadí anebo o své náklonnosti k japonské manze spíše mlčí. Je to škoda, protože japonská manga si zaslouží svou pozornost a v případě komiksu "Motýlek" to platí rozhodně. I když název trochu mate tělem, rozhodně se nejedná o přepracování legendárního románu z vězeňského prostředí. "Motýlek" je originální příběh o tom, jak to dopadne, když se člověk trochu zaplete do vymítání a odhalování duchů.
Gindžiho Išikawu jsme poznali jako chlapce, který v duchy nevěří, ale teď teprv bude se svou vírou konfrontován. Společně se svou kamarádkou Agehou, která je hlavní médium, Gindži je většinou destruktivní síla, se mají stát hvězdami pořadu, kde budou jejich schopnosti konfrontovány s Júsui Macue, ženou, která se považuje za skutečné médium, a s níž jsme se mohli setkat již v předchozím  díle. Souboj začíná, celé Japonsko ho sleduj v televizi a my konečně zjistíme, jak se to všechno má. Yu Aikawa na celkem malém prostoru odhalila to, kdo skutečně může za smrt Gindžiho bratra, odhalila ale také osudy dalších postav. Všechny důležité, které nějakým způsobem zasáhly do děje, v poslední knize najdou své rozřešení. A není to laciné, není to jednoduché, naopak, je to promyšlené a propracované. Do konce jsem držel všem hlavním postavám palce a četl jsem téměř jedním dechem.
Yu Aikawa poslední knihou rozhodně nezklamala a uzavřela tak se ctí, více jak se ctí, svou zajímavou sérii, která opět jen dokazuje, jak originální Japonci při tvorbě mangy jsou. Jen se jim musí dát šance. Nakladatelství Talpress sérii zvládlo skvěle i po stránce českého vydání a překlad se mi líbil. Humor se rozhodně neztrácel, naopak, celou sérii jsem se velmi příjemně bavil. Humor se nevytratil ani s posledním dílem, i když přece jen tahle kniha jela na vlně nostalgičtější. Neříkám, že to bylo úplně smutné  ale přece jen jsem měl pocit, že happy endy vypadají jinak. A to je dobře, protože klasické happy endy nemám rád. Doufám, že se nakladatelství podaří vypustit nějakou další zajímavou mangu a dostane se mezi více čtenářů, protože "Motýlek" by si to prostě zasloužil. Jen je škoda, že si to musí čtenáři objevit sami. Manga fanoušci budou asi vyhledávat každou novinku, co u nás vyjde, ale mezi ostatními komiksáky se o těchto knihách skoro neví a to je strašná škoda.

Na závěr krátké útržky toho, o čem jsou jednotlivé příběhy, do kterých je každá kniha dělena.
Příběh 37 - Pořád nevěříme na duchy, možná i proto, že jejich zabití začínají být celkem  reálná.
Příběh 38 - Televizí fraška o duších začíná.
Příběh 39 - Je Ageha skutečné médium anebo co to vlastně hraje za hru?
Příběh 40 - Duchové jsou už i v televizi.
Příběh 41 - Souboj se hodně vyostřil a došlo na lámání chleba.
Příběh 42 - Pravda je konečně venku. Teď jen poslední drobnosti.
Finále - Krásné komorní, smutné i zábavné finále, které pro mě naprosto bezvadně uzavřelo celou sérii.

Komiks "Motýlek 5" zakoupíte se slevou v eshopu nakladatelství Talpress.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Motýlek 1"
"Motýlek 2"
"Motýlek 3"
"Motýlek 4"

2013-07-31

#223: Elegie pro ovečku 7 - 75 %

Elegie pro ovečku 7 (羊の歌、ひつじのうた)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2013. Původně vyšlo jako kapitoly 28 až 34 v sérii "Elegie pro ovečku" (japonsky 羊の歌、ひつじのうた, v japonské transkripci "Hitsuji no Uta"), souborně v roce 2002 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 248 stran a prodává se v plné ceně za 279 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Kei Toume
Kresba: Kei Toume

Když jsem otevíral poslední knihu série "Elegie pro ovečku", říkal jsem si, jestli skutečně naplní moje očekávání, anebo to skončí... nenaplňujícím způsobem. Nakonec musím říct, že se Kei Toume podařilo sérii uzavřít v takovém duchu, jak byla psána. Manga si tak udržuje celkem dobrou kvalitu po celou dobu, i když střední část byla přece jen trochu moc pomalá, nakonec byla zakončena obstojně a vy si můžete až do konce vychutnat tenhle depresivní příběh, který přece jen skončil celkem obstojně. Tohle si zasloužil, protože ten začátek byl velmi dobrý.
Kazuna je chlapec, který žije se svou sestrou, protože trpí chorobou, která v ně, vzbuzuje touhu po krvi. Když dostane záchvat, znamená to, že potřebuje krev, anebo bude v bolestech trpět. Je to rodinné prokletí, které se ale většinou přenášelo v ženské linii. Jeho sestra Chizuna je tou, s níž by prokletí mělo skončit. Chizuna umírá, ale co bude s Kazunou? A co jeho láska k introvertní a vlastně celkem masochistické Yaegashi? Otevřela se navíc dějová linie se ženou, která pátrá po tom, co se stalo s otcem obou sourozenců. Kei Toume se podařilo uzavřít všechny dějové linie a zakončit příběh s úctou a respektem k němu samotnému a ke čtenáři.
Trochu jsem se bál toho, že se vlastně nic nevyřeší, nebo bude závěr moc depresivní, či naopak moc rozjuchaný, ale Kei Toume v této nejtlustší knize ukázala, že od začátku přesně věděla, o co jí jde a co chce svým čtenářům prezentovat. Je to moderní tragický příběh, současná odpověď na Shakespeara. Nechci tvrdit, že Kei dosahuje jeho kvalit, ale blíží se k němu více než jiní autoři. A to i přesto, že nepoužívá rým. Vyžívá se však v silných emocionálních momentech a místy tak "Elegie pro ovečku" připomíná příběh "Romea a Julie", i když tady není hlavní dvojice milenecká, více méně, ale jsou sourozenci, a jejich tragédie nespočívá v tom, že se společnost nesnáší, ale že oni sami se před společností uzavřou. Čím víc se příběh blíží k závěru, tím je patrnější inspirace tímto klasickým dílem.
"Elegie pro ovečku" je téměř meditací nad tím, jaké je naše místo ve světě, co to znamená lišit se a jaké následky to pro nás může mít. Svět je krutý sám o sobě, ale je špatné, když se mi snažíme o to, aby pro nás byl ještě horší. Chizuna a Kazuna se rozhodli, že se distancují od společnosti, že budou žít jen spolu, aby nikomu neublížili. Až pozdě si uvědomili, že vlastně světu nevadí, když budou žít, že oni si jen zvolili cestu, o které si mysleli, že je jednodušší. Ne proto, že to bylo lepší, ale proto, že všem ublížili. Zvolili útěk, protože ten je nejjednodušší. Neřešit, co je, co bude, prostě nechat události plynout a nechat se jimi semlít. Tohle je řešení bez námahy, řešení, které nevyžaduje žádnou účast, pouze odsouzení se do záhuby. Jaký závěr pak očekávat? Samozřejmě, že těžko budeme moct čekat naprostý happy end.
Kei Toume, Hitsuji no Uta, Hitsuji no Uta Ilustration, Chizuna Takashiro
Ač se prvními pěti knihami Kei Toume prezentovala jako depresivní autorka, jako autorka existenciální, ale posledním dílem ukázala, že přece jen vidí naději. Není zde naděje pro všechny, ale pro ty, které budeme milovat... možná ještě není pozdě. "Elegie pro ovečku" je manga, která mě osobně zaujala, a to především svou kresbou, která je vice jak nadstandard ní. Ve chvíli, kdy Kei Toume maluje, už je to naprosto něco neskutečného a vy opravdu čtete umělecké dílo, nikoli pouze nějaký komiks. Je to hodně o pocitech, o vcítění se do postav, ale když se vám to podaří, užijete si i odhalení, které možná není tak překvapivé, ale pro příběh velmi důležité.

Na závěr krátké útržky toho, o čem jsou jednotlivé kapitoly, do kterých je každá kniha dělena.
Kapitola 41 - Kazuna má další záchvat. A to se zdálo, že se lepší.
Kapitola 42 - Jen jedno malé kousnutí.
Kapitola 43 - Jeden příběh se uzavírá a druhý k tomu nemá daleko.
Kapitola 44 - Chizuna už je velmi slabá.
Kapitola 45 - Smířené s osudem.
Kapitola 46 - Stačí jen jedna jediná tabletka.
Kapitola 47 - Velké finále a trocha té naděje do budoucna.