A jsme u konce. Vždycky, když něco skončí, nějaký seriál, delší umělecké dílo, kde má člověk čas se skutečně sžít s hrdiny, padá na mě nostalgie. Stalo se mi to u "Harryho Pottera", i když tam to zabila úplně první kapitola, stalo se mi to u "Pána prstenů", kde jsem brečel, když Frodo opouštěl Středozemi, a stalo se mi to, hodně intenzivně, ve chvíli, kdy jsem poprvé dokoukal poslední díl "Přátel". A teď došlo i na Tintina. Dočetl jsem poslední díl a vy před sebou máte poslední recenzi, kterou mohu tomuto komiksovému seriálu. A to ani není "Tintin a alf-art" dokončeným dílem. Jak jedno krátké slovo na obálce knihy napovídá, jedná se o scénář a ani ten není kompletní. Proto také sešit procentně nehodnotím, i když vydání je krásné, skvělý tribut tomuto autorovi. Nevíme, jak Hergé zamýšlel příběh dokončit a možná to do své smrti nevěděl ani on sám. Hergé zemřel v roce 1983 a Tintin zemřel s ním. Samozřejmě jen obrazně - už nevyšlo žádné další album, ale ta, co vznikla, jsou stále mezi námi a stojí za to si je připomínat.
"Tintín a alf-art" měl Tintina a jeho přátele zavést do světa výtvarného umění, který byl Hergému samozřejmě velmi blízký. Z toho, co se dochovalo a co Hergé stačil napsat a nakreslit, je zřejmé, že si uvědomoval, jak jsou někteří lidé směšní a myslí si, že všechno je umění, pokud se o tom hodně mluví. Co na tom, že je to vše jen přetvářka a ti lidé nechápu, co má umění vyjadřovat, jen nad tím vzdychají, jak jim to mění život. O tom vlastně sešit měl být. Když pár umělecký kritiků řekne, že tohle umění je vrcholem dnešní doby, lidé tomu uvěří a aby nevypadali divně, budou o těch obrazech obdivně mluvit, ač sami nebudou tušit proč. Pozérství je součástí naší společnosti a Hergé to dobře věděl a ve scénáři to dokázal celkem dobře rozpracovat.
I když není scénář kompletní a chybí zde více jak dvacet stran do standardní délky alba, máme poměrně jasnou představu o tom, co vlastně chtěl Hergé stvořit. Kapitán Haddock utíká před Castafiore, která navštívila město, ale místo, aby jí unikl, tak jí doslova padne do náruče, a top v městské galerii, kde vystavuje zakladatel alf-artu Ramo Nash. Haddock si koupí jeden z jeho obrazu, který je velkým H. Haddock nechápe, co to je, ale je to umění, to je hlavní. Tintin si postupně začíná všímat divných událostí - zmizí jeden výtvarný kritik a další má dopravní nehodu. Něco tu samozřejmě nesedí a čím víc začíná Tintin pátrat, tím víc se dostává do nebezpečí. Nakonec zjišťují, že všechno, co se děje má něco společného s Endaddinem Akassem, což je guru, který propůjčuje lidem energii. Spolu a Ramo Nashem mají plán, jak vydělávat na falešných obrazech mistrů.
Když se blížíme k rozuzlení, scénář končí. Tintin je ve smrtelném nebezpečí a my ho v něm zanecháváme. Tak to asi mělo být. Tintin byl ve smrtelném nebezpečí celou svou kariéru, ale pokaždé se dostal ven. Dostal by se i tentokrát, ale je trochu symbolické, že nevíme jak. Tintin skončil, ale ty příběhy zde jsou stále. A to je důležité. Nemá smysl, aby v nich pokračoval někdo jiný, protože nikdo jiný není Hergé. "Tintín a alf-art" možná není sešitem dokončeným, ale přesto se z něj dovídáme mnohé. Tintin by měl stále co vyprávět a my víme, že prožíval další dobrodružství. A to je hezké. Tintin prostě nesmí a nemůže zemřít.
Vydání knihy "Tintin a alf-art" obsahuje scénář, který se zachoval, ale především i náčrtky, které Hergé stačil udělat. Většina jsou v podstatě jen rozvržené story boardy, které nikdy nebyly dokončeny, ale první tři stránky jsou v podstatě dokončeny. Respektive kresba tužkou a rozvržení jednotlivých panelů je kompletní. Ke kresbě tuší ani k přidání barev však nedošlo. Sešit pak obsahuje ještě náčrty, které vznikaly během tvorby a které ukazují, že Hergé se vydával různými směry a příběh mohl vypadat skutečně různě. Krásný náhled do práce muže, který chtěl své čtenáře těšit až do své smrti. Již několik let byl vážně nemocný a týdně chodil na krevní transfuze, kde se nakazil virem HIV, který nevyhnutelnou smrt uspíšil. Na co vlastně Hergé zemřel, to není přesně jasné, nejčastěji se hovoří o formě leukémie nebo porfyrie. Po sobě ale zanechal neskutečné dílo, které budou lidé milovat ještě dlouho.
