Začnu citací přímo z komiksu: "Je to jako pracovat pro čtyřletýho kluka s masivnim kofeinovym raušem a permanentní, byť velmi malou erekcí. A víš, co je na tom nejhorší? On je ten klaďák." Tohle je naprosto geniální shrnutí toho, o čem komiks "Transmetropolitan" je, respektive, kdo je jeho hlavní postavou a co to pro svět znamená. Svět, civilizace, už je na tom tak špatně, že jediné, co ji může zachránit, je něco jako Spider Jerusalem. Když člověk pak čte
nějaké podobné články, začne si uvědomovat, že "Transmetropolitan" vlastně není až tak velké sci-fi, že ty sebedestruktivní vlákna tady prostě jsou, přímo mezi námi. Vkrádají se do našich životů pomalu, ale jsou tady a už to nelze popřít.
Warren Ellis je skvělý sociální kritik, jen si tuhle svojí schopnost nechává u některých částí devátého dílu tak trochu pro sebe. "Lék" je předposlední kniha celé série a je vidět, že se autoři připravují na velké finále. Jak velké asi bude? Podaří se sérii uzavřít lépe, než se to podařilo třeba Ennisovi a Dillonovi s "
Preacherem"? Jsem docela zvědavý, jak dlouho si budeme muset počkat, protože podle posledních zpráv z BB/artu by "Transmetropolitan 10" neměl být komiks, který v roce 2014 vyjde. Nebojím se však, že bychom se posledního dílu tohoto skvělého komiksu nedočkali. Tohle je přece jen série, která v sobě má myšlenku, má v sobě sílu. A ta hlavní, zparchantělá postava prostě musí nějak dopadnout.
Ono je asi celkem jasné, jak Jerusalem dopadne, ale nechme tomu volný průchod. Počkáme si na ten desátý díl, abychom všechno zjistili. Zatím se připravíme. Přesně takové jsou první tři příběhy, k nimž mimochodem kreslil obálky Moebius. Ano, TEN Moebius. Jedná se o příběhy, kde se Spider připravuje na něco velkého. Hledá materiály pro svůj velký článek, kterým by se mu podařilo svrhnout toho šmejdského prezidenta. Jak se v předchozím dění zdálo, že je všechno ztraceno, tak tomu tak není a pořád je možné získat důkazy, které by mohly se svržením pomoct. Je to pořád boj jednoho muže proti jednomu muži, ale postavení každého z nich je trochu jiné a odlišní jsou i jejich přisluhovači. A hlavně jejich počet, možnosti a vybavení.
Spider je na tom celkem špatně, už zapomíná i slova, což je při jeho práci zásadní problém. Sem tam nějaké to krvácení. Je vidět, že umírá, navíc po něm jdou Callahanovi lidé. Tohle rozhodně není stav, v kterém by se dal zachraňovat svět. Přesto se o to bude Jerusalem snažit, což z něj dělá jednu z nejbizarnějších kladných postav komiksu vůbec. Jestli se mu to povede, to není tak jisté, ale třídílný příběh "Lék", který tvoří druhou část knihy, naznačuje, že by se to skutečně povést mohlo. Tady už Jerusalem jede zase naplno jako investigativní novinář, a i když sem tam něco zapomene, je to pořád šelma, která chytne svou kořist do zubů, a bude s ní třást tak dlouho, dokud oběť nevypustí duši.
Děj začíná nabírat obrátky a Spider Jerusalem ztrácí zábrany. Je v situaci, kdy už se prostě nemůže chovat umírněně. Ano, doposud se tak choval. Přesto zůstává postavou, které budete fandit, postavou, kterou budete milovat proto, že je tím jediným, kdo chce dát lidem pravdu. Udělá to za každou cenu a je otázka, kde by měly být ty mantinely. Na druhou stranu, když někoho sejme, je to většinou šmejd. Warren Ellis vytvořil ikonickou postavu, které dal Darick Robertson život. Svět "Transmetropolitan" je pořád tak nádherně barevný, a tak odporně hnusný, že není vyloučeno z těch stránek dostat epileptický záchvat. I kdyby se to mělo stát, budu neskutečně rád, že jsem tenhle komiks mohl číst. A budu neskutečně rád, až si konečně přečtu ten desátý díl, kde se dozvíme, jak ten šmejd Callahan spadne na hubu. Snad si u toho i velmi bolestivě zláme kosti.
